„Dřív ženy ze Sonory jezdily na potratové kliniky do Spojených států. A teď ženy ze Spojených států jezdí do Mexika,“ říká aktivistka Andrea Sanchezová. Zmiňuje při tom mexický stát, jenž sousedí s Arizonou. Nejen z ní, ale i z Texasu či Louisiany teď Američanky vyrážejí na benevolentnější jih.
Už je to víc než rok, kdy americký Nejvyšší soud zrušil federální právo na potrat dané verdiktem Roe v. Wade z roku 1973. Přelomový krok umožnil jednotlivým státům, aby si potratovou politiku řídily podle svého. Především konzervativnější republikáni neváhali. A v současnosti už víc než dvacet států zakazuje či zásadním způsobem omezuje provádění interrupcí na svém území.
Zákazy se rozprostírají od Texasu až po Západní Virginii. Mnohé ženy tak ve svém okolí jednoduše žádnou kliniku nenajdou. Současný vývoj v Mexiku je tak pro ně šťastnou ironií osudu. Stejně jako ve velké části Jižní Ameriky i tam byly interrupce dlouho trestné. Na začátku září však zasáhl mexický Nejvyšší soud a v celé zemi potraty dekriminalizoval.
Ve státě Coahuila se tak stalo už před dvěma lety a další části Mexika brzy následovaly. Stát Aguascalientes se pak stal dvanáctým z celkových jednatřiceti států, který legislativu zmírnil. V dalších nyní zastánci práv žen tlačí na politiky, aby se k trendu přidali. Mimochodem, v mexické metropoli přestali potraty trestat už před patnácti lety.
Díky tomu nyní kliniky na severu Mexika i ochránci ženských práv pozorují, jak Američanky hledají pomoc právě u nich. Ředitelka kliniky Profem v Tijuaně Luisa García vzpomíná, že dřív měla zhruba jednu pacientku z USA měsíčně. V Mexiku je totiž samotný zákrok mimo jiné i levnější. Jen letos už jí však volalo nejméně osmdesát Američanek s prosbou o termín.
„Nemůžu tomu uvěřit. Amerika byla v otázce potratů svobodná a otevřená, ale se všemi těmi soudními verdikty teď ženy musejí uplatňování svých reprodukčních a sexuálních práv přesunout jinam,“ podotýká. Dodává, že za ní ženy často přijedou samotné, s nervy nadranc a s minimální znalostí španělštiny. Mnohdy navíc říkají, že o zákroku neřekly ani své rodině, protože by s ním nesouhlasila.
Kromě samotných zákroků mají ženy zájem i o pilulky, které jim potracení plodu pomohou vyvolat. Mexičtí aktivisté už v době, kdy v Americe zrušení precedentu teprve zvažovali, stvořili undergroundový systém a začali přes hranice posílat tisíce potratových tabletek.
Říkají, že právě dlouholeté restrikce v Latinské Americe je připravily na zájem, který nyní přichází z USA. „Pravda je, že kdysi jsme se Spojenými státy nespolupracovali a ani jsme si to neuměli představit,“ říká Verónica Cruzová, která před dvaceti lety stála u zrodu organizace pro reprodukční práva Las Libres neboli Svobodné.
„Ale vzhledem k tomu, jak je to naléhavé, jak přibývá restrikcí, ale i k tomu, že máme model i zdroje a naše území se vyvíjí, začalo být jasné, že musíme být solidární i v mezinárodním měřítku,“ pokračuje s tím, že od zrušení Roe v. Wade pomohla zhruba dvaceti tisíci ženám z třiadvaceti států. Těm všem poslala pilulky, které jsou podle listu The New York Times efektivní i bezpečné stejně interrupce prováděné lékaři.
Další aktivistka, která si nepřála uvést jméno, popisuje, jak pilulky schovává v případě, že je posílá do Států, které zakazují i tento způsob ukončení těhotenství. Zásilky balí mezi oblečení, plyšáky nebo výživové doplňky. Snadný přístup k těmto pilulkám se nepřekvapivě nelíbí „pro life“ organizacím, které brojí proti potratům.
„Myslím, že je velmi smutné, že se ženám namlouvá, že je tato tabletka snadnou a bezpečnou cestou ven z obtížné situace. Je to mnohem komplikovanější,“ uvádí ředitelka organizace National Right to Life Committee (Výbor pro národní právo na život) Carol Tobiasová. Tou obtížnou situací může být třeba stav, kdy se žena dostane z násilného vztahu a se zděšením později zjistí, že si z něj odnáší víc než jen vzpomínky a šrámy na duši.
V takové chvíli si pak může napsat i do Mexika anebo tam rovnou vyrazí.„Pokud vidíme, že kvůli lékařské péči stále víc lidí překračuje hranice, znamená to, že je Spojenými státy něco špatně,“ míní profesorka lékařského práva z bostonské univerzity Nicole Huberfeldová. Jen se podle ní ukazuje, jak zoufalé mnohé nechtěně těhotné Američanky jsou.
