V centru kontroverze jsou rektorky Sally Kornbluthová, Liz Magillová a Claudine Gayová z Massachusettského technologického institutu (MIT), Pensylvánské státní univerzity a Harvardovy univerzity, které byly pozvány na slyšení o antisemitismu na vysokoškolských kampusech.
Ty se staly jedním z ohnisek sporů kolem nynější války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, kterou v USA provází rozmach protižidovských i islamofobních projevů.
Republikánská kongresmanka Elise Stefaniková všem třem univerzitním „prezidentkám“ položila dotaz, zda výzvy ke genocidě Židů porušují etické kodexy jejich škol nebo pravidla proti obtěžování a šikaně. Ani jedna z dotázaných neposkytla jasnou odpověď.
„Když jsou cílené na jednotlivce, nikoli jako veřejná prohlášení,“ reagovala šéfka MIT Kornbluthová. „Bylo by to vyšetřováno jako obtěžování, kdyby to bylo rozšířené a vážné,“ dodala.
The presidents of @Harvard, @MIT, and @Penn were all asked the following question under oath at today’s congressional hearing on antisemitism:
Does calling for the genocide of Jews violate [your university’s] code of conduct or rules regarding bullying or harassment?
The… https://t.co/41L944WVTO https://t.co/eVlPCHMcVZ
Její dvě kolegyně pak uvedly, že při zvažování trestu za výzvu ke genocidě by záleželo na kontextu a na tom, zda se s rétorikou pojí také činy. „Pokud se z projevů stane jednání, může jít o obtěžování,“ řekla Magillová. „Jednáním myslíte spáchání činu genocidy?“ reagovala kongresmanka Stefaniková.
Podle Willa Creeleyho, který vede organizaci Foundation for Individual Rights and Expression dohlížející na svobodu projevu na univerzitách, byly odpovědi tří rektorek z právnického pohledu správné. „Skutečně záleží na kontextu“, citoval jej deník The New York Times. Opatrné odpovědi na zdánlivě jednoduchou otázku nicméně spustily příval pobouřených reakcí.
Statement from President Gay: There are some who have confused a right to free expression with the idea that Harvard will condone calls for violence against Jewish students. Let me be clear: Calls for violence or genocide against the Jewish community, or any religious or ethnic… https://t.co/HT6tOGbPWJ
„Nejsem žádný fanda Stefanikové, ale tady s ní souhlasím. Váhavé, šablonovité a bizarně vyhýbavé odpovědi Claudine Gayové byly pro mě a mnoho mých kolegů, studentů a přátel hluboce znepokojivé,“ uvedl na sociální síti X profesor práv z Harvardu Laurence Tribe.
„Nemám slov. Je to problematické, jen když se přejde k činům. O čem se tady vůbec bavíme?“ reagoval zase novinář Jake Sherman, který se hlásí k židovské víře.
Ke kauze se vyjádřili i někteří politici, například guvernér Pensylvánie Josh Shapiro, který označil výroky Magillové za nepřijatelné.
Mluvčí Bílého domu Andrew Bates řekl, že výzvy ke genocidě jsou otřesné a „je neuvěřitelné, že je tohle potřeba říkat“. Kritika přišla také od univerzitních židovských spolků, šéfa farmaceutické společnosti Pfizer Alberta Bourly nebo miliardáře a bývalého studenta Harvardu Billa Ackmana, který Kornbluthovou, Magillovou a Gayovou vyzval, aby rezignovaly.
Šéfky Harvardu a Pensylvánské státní univerzity později přišly s novými prohlášeními, kterými se pokusily své pozice vyjasnit. „Výzvy ke genocidě namířené na židovskou komunitu nebo jakoukoli náboženskou či etnickou skupinu jsou odporné, nemají na Harvardu co dělat a ti, kdo vyhrožují našim židovským studentům, budou hnáni k odpovědnosti,“ uvedla Gayová.
Magillová zase nahrála video, v němž uvádí, že z jejího pohledu by výzvy ke genocidě Židů představovaly obtěžování a zastrašování. Při výpovědi v Kongresu se prý soustředila na dlouhodobou snahu své školy držet se principů americké ústavy, podle níž „projevy samotné nelze trestat“. Dodala, že vedení univerzity se bude zabývat možnou úpravou školního řádu.
