V Tripolisu stále pokračují boje mezi samozvanou Libyjskou národní armádou (LNA) polního maršála Chalífy Haftara a milicemi, jež podporují vládu Faíze Sarrádže sídlící v Tripolisu, kterou uznává OSN. Střet o hlavní město podle agentur OSN a nevládních organizací ohrožuje migranty, jichž v zadržovacích střediscích v okolí metropole pobývá několik tisíc.
Formálně zadržovací střediska provozuje Sarrádžova vláda, nicméně ve skutečnosti jsou pod kontrolou různých milic, jež Sarrádžův kabinet podporují. Humanitární organizace i OSN dlouhodobě kritizují životní podmínky v těchto zařízeních. Po mezinárodním nátlaku jich letos několik ukončilo provoz.
Humanitární organizace zachránily u libyjských břehů 176 migrantů, cestovali na nafukovacích člunech |
Libyjská pobřežní stráž, kterou podporuje EU, nyní také migranty zadržené na moři propouští namísto toho, aby je navracela do středisek jako dříve. Lodě humanitárních organizací odmítají kvůli pokračujícím bojům utečence zachycené na moři do Libye vracet úplně.
Zařízení provozované UNHCR má podle původního záměru sloužit pro migranty, kteří jsou podle humanitárních pracovníků nejvíce ohroženi a pro které se podařilo domluvit přesídlení buď do Evropy nebo do jiných zemí v Africe, kde je příznivější bezpečnostní situace. Téměř polovina z 880 lidí, kteří tam nyní pobývají, tam však vstoupila neformální cestou. Někteří například poté, co se jim podařilo utéct ze střediska, jež v červenci zasáhlo letecké bombardování, při němž zemřelo přes 50 utečenců. „Poslední dobou je zařízení značně kapacitně přetížené. Nejsme tím pádem schopni využívat ho k jeho původnímu účelu, kterým je dostávat lidi do bezpečí,“ uvedl zvláštní vyslanec UNHCR v Libyi Vincent Cochetel.
V Libyi, kde panuje chaos od roku 2011, kdy byl svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí, nyní podle odhadů pobývá na 640 000 migrantů. Země se kvůli zhroucení státních struktur stala preferovanou zemí, odkud se mnoho utečenců snaží dostat na lodích do Evropy. Počet vyplutí se však od poloviny roku 2017 snižuje.
