Opatření se týká jak městských, tak soukromých a církevních školek. Zatímco řada opozičních politiků podezírá vídeňské radní, že se tak jen snaží vyhovět muslimským rodičům, kteří si návštěvu křesťanského Mikuláše ve školkách nepřejí, členové městské rady mají zcela jiné vysvětlení. Za vyhnáním Mikulášů ze školek údajně stojí čistě pedagogické důvody.
„Některé děti dokáže mikulášská návštěva rozrušit a extrémně vystrašit,“ tvrdí vídeňská radní pro školství Grete Laska. Strach nemusejí mít předškoláci podle ní jen z umouněných čertů, ale i ze samotné monstrózní postavy Mikuláše. Radní proto doporučuje, aby vychovatelky třeba jen zaklepaly na dveře a řekly dětem, že jim Mikuláš nechal venku dárečky. Laska zároveň argumentuje tím, že zažité schéma mikulášských návštěv ve stylu „budu hodný, nebo budu potrestán“ neodpovídá současným pedagogickým metodám.
Také v Česku přitom Mikuláš s čertem a andělem navštěvují 5. prosince prakticky všechny školky v republice. A nikdo si nedovede představit, že by mikulášskou návštěvu někdo zakázal. „Mikuláše zakazovali jen komunisté. Proto mě překvapuje, že se tak děje v Rakousku,“ říká například Věra Hejpetrová, ředitelka mateřské školy v českobudějovické Čéčově ulici. Letos stejně jako loni navštíví děti ve školce Mikuláš i s čertem a andělem.
„Skupina studentů, kterou si každý rok zveme, to dělá velmi citlivě, spíše jako divadelní představení. Nejedná se o žádné strašení dětí,“ tvrdí Hejpetrová. Případný zákaz mikulášských návštěv ve školkách po vzoru Vídně rezolutně odmítají i radní ve všech českých městech, jejichž zástupce LN oslovily. Dětští psychologové jsou ale v hodnocení možných dopadů návštěvy Mikuláše a čerta na psychiku dítěte opatrnější.
„Měla jsem ve své praxi řadu případů, kdy si děti z takové návštěvy odnesly těžké trauma, spojené třeba s dlouhodobým nočním pomočováním,“ řekla LN českobudějovická dětská psycholožka Eva Šonková. Přesto by Šonková mikulášské návštěvy ve školkách nezakazovala.
Právě v citlivosti přístupu je ale problém. Vzhledem k dnešním možnostem nákupu nejrůznějších čertovských masek a dalšího vybavení totiž mnozí čerti vypadají jako monstra z hororu. Velmi oblíbenou pomůckou se stal také baťůžek, který čert nese na zádech a vykukují z něj třepotající se dětské nožičky. „Kdo z rodičů vystaví malé děti takovému zážitku, neuvědomuje si, jak vážné důsledky to může mít pro psychický vývoj dítěte,“ varuje Šonková.
Tradice mikulášské nadílky je odvozena od myrtského biskupa Mikuláše žijícího na přelomu 3. a 4. století po Kristu. Jeho život je opředen mnoha legendami. Podle jedné z nich žil v městě Pataře chudý šlechtic, jehož rodině hrozila smrt hladem. Rozhodl se proto prodat nevinnost svých dcer, aby rodinu nakrmil. Když se o tom dozvěděl Mikuláš, po tři noci vhazoval do oken ohrožených dětí váčky se zlatem , aby tak dívky získaly věno, mohly se provdat a rodina byla zachráněna. Historicky doloženým faktem je, že svatý Mikuláš zemřel 6. prosince 327. Mikulášská nadílka se jako lidový zvyk objevila nejprve v 10. století v Porýní, kde také vznikl obyčej, že Mikuláš navštěvuje „osobně“ děti a obdarovává je. V německy mluvících zemích děti 5. prosince večer před spaním pověsí za okno či na krb punčochu a ráno v ní najdou dárky. V anglosaských zemích a například v Nizozemí je Mikuláš - jako Santa Claus či Sinter Klaas - dokonce hlavní postavou Vánoc.
Svatý Mikuláš a nadílka
