Po zažehnání červnového puče šéfa Wagnerova uskupení Jevgenije Prigožina se Putin snažil posílit podporu svého jádra v bezpečnostních složkách, ozbrojených silách a také u regionálních voličů mimo Moskvu. Ruské výdaje na obranu a zbrojení prudce vzrostly, zatímco Putin v posledních měsících absolvoval řadu veřejných vystoupení. „Rozhodnutí padlo – bude kandidovat,“ řekl Reuters zdroj obeznámený s děním v Kremlu.
To, že Putin je rozhodnut v prezidentských volbách v březnu 2024 kandidovat, potvrdily také další čtyři zdroje. Všechny s agenturou hovořily pod podmínkou anonymity. Jeden z nich uvedl, že plán kampaně by měl přijít během několika týdnů, což potvrzuje zpráva listu Kommersant z minulého měsíce.
Ačkoli mnozí ruší diplomaté, špioni a úředníci říkají, že očekávají, že Putin zůstane u moci doživotně, až dosud se neobjevilo žádné konkrétní potvrzení Putinových plánů kandidovat na znovuzvolení.
Putin nemá vážného soupeře, míní zdroje
Jednasedmdesátiletý Putin, jemuž Boris Jelcin předal prezidentský úřad roku 1999, působí ve funkci prezidenta déle než kterýkoli jiný ruský vládce od dob Josefa Stalina; překonal i osmnáctileté působení Leonida Brežněva.
Diplomaté tvrdí, že neexistuje žádný vážný soupeř, který by mohl ohrozit Putinovy šance u volebních uren, pokud bude skutečně kandidovat.
Reuters upozorňuje, že bývalý špión KGB se těší podpoře osmdesáti procent obyvatel, může se spolehnout na podporu státního aparátu i státních médií a proti jeho dalšímu vládnutí neexistuje téměř žádná opozice z řad veřejnosti.
Putin přitom podle Reuters čelí nejvážnějším výzvám, jakým čelil kterýkoli šéf Kremlu od dob Michaila Gorbačova, který se před více než třemi desetiletími potýkal s rozpadajícím se Sovětským svazem.
Kremlem rozpoutaná válka na Ukrajině vyvolala největší konfrontaci se Západem od kubánské krize v roce 1962 a následné západní sankce způsobily ruské ekonomice největší vnější šok za poslední desetiletí.
Od začátku války se zrychlila inflace, zatímco rubl klesl, a výdaje na obranu budou v roce 2024 představovat téměř třetinu celkových výdajů ruského rozpočtu, jak vyplývá z návrhu vládních plánů.
Největší přímé ohrožení Putinovy další vlády ale přišlo v červnu s Prigožinovou vzpourou. Šéf wagnerovců zahynul při leteckém neštěstí o přesně dva měsíce později a Putin od té doby využívá ministerstvo obrany a Národní gardu k rozšíření kontroly svých spojenců nad zbytky Wagnerova uskupení.
„Západ označuje Putina za válečného zločince a diktátora, který dovedl Rusko k záboru půdy v imperiálním stylu, oslabil ho, ukoval ukrajinskou státnost a sjednotil západní země. Putin však válku prezentuje jako součást mnohem širšího boje s USA, které usilují o rozštěpení Ruska, zmocnění se jeho přírodních zdrojů a následné vyřizování účtů s Čínou,“ míní Reuters.
„Rusko čelí spojené síle Západu, takže zásadní změna by nebyla účelná,“ řekl agentuře jeden ze zdrojů. Reuters připomíná, že někteří Rusové ale válku považují za zlom postsovětského Ruska.
Podle vězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného Putin zavedl Rusko do strategické slepé uličky vedoucí ke zkáze a vybudoval křehký systém „zkorumpovaných patolízalů“, který nakonec odkáže spíše chaos než stabilitu.
„Rusko jde zpět,“ řekl v červenci Oleg Orlov, ruský bojovník za lidská práva. „Opustili jsme komunistickou totalitu, ale nyní jsme se vrátili k jinému druhu totality,“ konstatoval.
