Bradley Manning ještě jako vojín v letech 2009 a 2010 poskytl serveru Juliana Assange více než 700 tisíc utajovaných armádních a diplomatických dokumentů. Ty získal na misi v Iráku, kde působil jako řadový analytik. Když jeho krádež vyšla najevo a zároveň se Manning rozhodl pro změnu pohlaví, bylo zřejmé, že jde o jeden z nejpozoruhodnějších případů, které kdy justice USA řešila.
Obama rozdal milosti. Propustil i Chelsea Manningovou, jež stála u kauzy WikiLeaks |
Manninga po dlouhém procesu v roce 2013 odsoudili na 35 let za mřížemi kvůli celkem dvaceti přečinům. V šesti případech porušil špionážní zákon, dále se mimo jiné provinil krádeží a počítačovým podvodem. Nejtěžším trestným činem z celé řady bylo napomáhání nepříteli, jako je al-Káida, tím, že se dokumenty objevily ve veřejně dostupné databázi.
Odhalení, kvůli němuž v diplomatických i armádních řadách padlo několik hlav, bylo následně zastíněno dalším kontroverzním krokem whistleblowera Edwarda Snowdena, který upozornil na celosvětovou databázi odposlechů prováděných americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA). Přesto je případ Manningové považován za průlom v přístupu k whistleblowerům, kteří odhalují tajné dokumenty.
  |
Hned po svém přesunu do vojenské věznice ve Fort Leawenforthu nastoupil vojín na cestu ke změně pohlaví. Nezalekl se ani toho, že měl dobu celého trestu strávit v mužské věznici. Podle advokátů se dvakrát pokusil o sebevraždu a odpykával si dlouhé vězeňské tresty na samotce.
Po celkem sedmi letech strávených ve věznicích, což samo o sobě je rekordní čas v případě trestů za uveřejnění tajných informací, rozhodl o předčasném propuštění Manningové exprezident Obama. Zdůvodnil to tím, že trest byl nepřiměřeně vysoký, připomněla agentura Reuters. Exprezident upozornil, že zmírnění trestu na pětinu nesnižuje vinu Manningové. Přesto tím vyvolal vlnu kritiky především z řad republikánských politiků.
Assangeův dosud nesplněný slib
Ještě před zmírněním trestu učinil šéf WikiLeaks Julian Assange veřejný slib, že se nechá vydat do rukou americké justice. „Stojím si za vším, co jsem řekl, tedy i za tím, že se přesunu do USA,“ řekl v lednu podle britského listu The Guardian. O několik dní později však svůj postoj změnil. „Obama zmírnil Manningové trest jen proto, aby mi ztížil život,“ vysvětloval podle světových médií. Doposud zůstává pod ochranou ekvádorské ambasády v Londýně.
Assange je připravený vzdát se Spojeným státům, požaduje ‚zaručená práva‘ |
Kontakty s WikiLeaks, které vyústily ve velký mezinárodní skandál, nadále mnoho Američanů vyčítá dnes devětadvacetileté Chelsea Manningové. Zkomplikovat to může její plány zabývat se obhajobou práv transgenderových osob, tedy těch, kteří podstoupili změnu pohlaví. Už tak se totiž transgenderové osoby v USA potýkají s nedůvěrou a diskriminací.
„Těším se na spolupráci s ní a na možnost pomoct jí se znovunabytím stability v životě. Traumata posledních let se nevypaří hned poté, co opustí věznici,“ uvedl podle amerického listu The New York Times právník Chase Strangio, který Manningové pomohl zvítězit v případu ohledně její specifické léčby v době vykonávání trestu a uznání její ženské identity.
Za svůj dílčí úspěch může vězněná také považovat to, že Pentagon přehodnotil svůj vztah k lidem se změněným pohlavím. Ministerstvo obrany jim povolilo, aby v armádě sloužily s přiznáním své skutečné identity. Podle odborníků se to týká asi 7000 osob.
Manningová se chce po propuštění přestěhovat do státu Maryland. Formálně v armádě zůstane i po odpykání trestu na „dlouhodobé dovolené“, než armáda její status s konečnou platností vyřeší. Nebude pobírat plat, ale bude mít přístup k armádní lékařské péči. Chce dokončit přeměnu v ženu a možná o svém příběhu napsat knihu. „Těším se, že se znovu nadýchnu čerstvého vzduchu, a budu si moct jít zaplavat,“ prozradila britskému Guardianu Manningová.
