„Každý člověk je pro nás velkou ztrátou. V této válce zemřelo 31.000 ukrajinských vojáků,“ sdělil podle ukrajinské agentury Unian Zelenskyj. Dodal, že jde o vysoké ztráty, přestože ruská strana se pokouší informace o počtu ukrajinských padlých ještě zveličit. „Neřeknu, kolik bylo raněných, protože by Rusko vědělo, kolik lidí zanechalo bojů,“ dodal. Velikost celkových ukrajinských ztrát Zelenskyj oznámil vůbec poprvé, podotkl server RBK-Ukrajina.
Rusů podle Zelenského padlo 180 000 a až 500 000 jich bylo raněno. Podobná tvrzení nelze v probíhající válce bezprostředně nezávisle ověřit. Už v rozhovoru s Fox News tento týden Zelenskyj sdělil, že ruské ztráty jsou pětkrát vyšší než ty ukrajinské. List The New York Times nedávno informoval, že Pentagon odhaduje celkové ruské ztráty na zhruba 300 000 mužů, přičemž 60 000 z nich tvoří padlí.
Zelenskyj zároveň připustil, že boje s Ruskem nejdou z ukrajinské perspektivy vždy „podle plánu“ a dodal, že čím méně lidí má informace o plánech Ukrajiny, tím lépe. V této souvislosti zmínil ukrajinskou loňskou letní protiofenzivu, v níž se ukrajinským silám nepodařilo dosáhnout zásadnějšího průlomu. Neúspěch protiofenzivy připsal ukrajinský prezident i tomu, že Kreml měl o ukrajinském protiútoku strategické informace ještě dříve, než začal.
„Upřímně, čím méně lidí zná plány ukrajinské armády, tím dříve bude vítězství... Řeknu to otevřeně, naše protiofenzivní operace na jaře minulého roku měl Kreml na stole ještě dříve, než tyto protiofenzivní operace začaly,“ sdělil Zelenskyj.
Ukrajina už má nicméně jasný plán na novou protiofenzivu, ubezpečil ukrajinský lídr s tím, že podrobnosti o ní sdělovat nebude. Zelenskyj pouze přiblížil, že pro případ úniku informací budou mít ukrajinské síly záložní plány. Ukrajinský prezident také uvedl, že Ukrajina musí zlepšit přípravu svých rezervistů a rotaci vojáků na frontě.
Mírový summit ve Švýcarsku
Zelenskyj na konferenci také sdělil, že by si letos na jaře přál uspořádání mírového summitu ve Švýcarsku, kde by Ukrajina vypracovala spolu s partnery mírový plán. Ten by byl posléze představen Rusku.
O plánu zorganizovat ve Švýcarsku mírovou konferenci o Ukrajině do letošního léta informoval v pátek na Valném shromáždění OSN šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis. O uspořádání konference již dříve Švýcarsko požádal Zelenskyj. V neděli dal znovu najevo, že přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ale jednat nehodlá. Rusko se staví odmítavě k celému plánu mírové konference, napsala dříve agentura AFP.
Zelenskyj zároveň vyzdvihoval význam západní podpory a řekl, že na podpoře ze Západu závisí úspěch Ukrajiny v bojích. Vyjádřil také přesvědčení, že americký Kongres nakonec schválí poskytnutí další pomoci Kyjevu ve výši 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč). Poskytnutí pomoci zatím blokují v Kongresu republikáni.
V případě, že Ukrajina nakonec další americkou pomoc nedostane, oslabí to podle ukrajinského prezidenta její pozici na bojišti. „Když hovoříme o americké pomoci, musíme chápat, že nejde o finanční rezervy. Jde o zbraně ... Takže chápete, jaký bude výsledek - budeme oslabení na bojišti,“ sdělil podle ukrajinské agentury Unian Zelenskyj.
Ukrajinský prezident zároveň přiznal, že pokud by americký Kongres pomoc neschválil, bude Ukrajina jen s obtížemi hledat alternativní zdroje. „Budeme hledat další možnosti nakupovat zbraně, brát si další půjčky, tlačit na partnery, usilovně prosit na různých místech,“ přiblížil Zelenskyj.
„Neexistuje zločin, kterého by se ruské síly na Ukrajině nedopustily“
Ukrajina za dva roky ruské invaze vede v patrnosti přes 120 000 válečných zločinů spáchaných Rusy, uvedl na též konferenci ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na stejném fóru kritizoval mezinárodní organizace, že nedělají dost, aby situaci zlepšily.
„Neexistuje zločin, kterého by se ruské síly na Ukrajině během války nedopustily,“ sdělil Kostin. Dodal, že soudy za dobu války vynesly 80 rozsudků v procesech týkajících se možných válečných zločinů.
Cílem Kyjeva je ale podle něj posoudit zločiny před tribunálem po vzoru norimberských procesů, které proběhly po druhé světové válce s čelnými nacisty. Takto by se podle něj mělo rozhodnout mimo jiné o zločinech spáchaných v ukrajinském Mariupolu, který po intenzivním bombardování obsadili Rusové na jaře roku 2022.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Jermak pak v souvislosti s válečnými zločiny hovořil o špatném zacházení s ukrajinskými zajatci a o deportacích ukrajinských dětí do Ruska. Obvinil také Mezinárodní Červený kříž, že se nesnaží situaci zajatců a deportovaných dětí napravit. „Mezinárodní Červený kříž nenavštívil ani jednoho našeho válečného zajatce v Rusku,“ uvedl Jermak.
