O lockdownu mají rozhodnout majitelé či manažeři firmy, ne vláda, říká šéf Koh-i-nooru Vlastislav Bříza
Majitel firmy Koh-i-noor Vlastislav Bříza.
| foto: MAFRA
Premium
Rozhovor
Vláda by neměla nařizovat lockdown. Z centrální úrovně takové rozhodnutí rozumně udělat nelze. Vláda by se měla starat o to, aby bylo Česko proočkované, říká Vlastislav Bříza. Majitel a nejvyšší šéf holdingu Koh-i-noor, který vedle tužek vyrábí i pro automobilky, zdravotnictví či vlastní hotely.
Lidovky.cz: Co říkáte na představu pana vicepremiéra Hamáčka, že by se měly zavřít podniky s výjimkou těch, které jsou podle něj klíčové pro chod státu?
Zeptal bych se pana vicepremiéra, co znamená klíčové. Pod můj holding spadá řada firem, takže mám přehled přes více oborů. A ani v rámci toho holdingu nejsem schopen říci, co je pro tuhle republiku klíčové. Tak třeba zdravotnictví. To klíčové je, ale 90 procent naší výroby jde na vývoz. Takže tohle by vlastně šlo zavřít. Ale co těch zbylých 10 procent, ty dodávky pro tuzemský trh? Anebo automotive. Dobře, zavřeme to, nebudou dodávky do Německa, a ztratíme důvěru německého trhu. K tomu je třeba si uvědomit, že my všichni, co vyrábíme pro automobilový průmysl, jsme už vykrváceli. Nejen finančně, ale i co do zásob na skladech. Když loni zavřely automobilky, zavřeli jsme taky. A dnes se jede o sto šest, a přesto jsme ještě nebyli schopni doplnit sklady tak, abychom si mohli říci, ok, zavřeme na tři týdny výrobu a budeme žít ze skladu.
Lidovky.cz: Co například tužky?
Ty prý nikdo nepotřebuje. Ale Američané, kterým dodáváme, se s námi přestanou bavit. A Rusové, naše konkurence, si budou mnout ruce. Když někdo řekne, zavřete Koh-i-noor, dobře. Ale: Koh-i-noor má tiskárnu, kde se tisknout krabičky pro farmaceutický průmysl. Takže nebudou léky, protože nebudou krabičky. Dochází to těm lidem? Tyhle věci nemůžete řídit z centra. Já chápu, že by někde měl být lockdown. Ale musí mít nějaká pravidla. Já na to nedohlédnu, a to mám jen 2,5 tisíce lidí. Jak na to chtějí dohlédnout politici z centra? Silně mi to připomíná doby, kdy si komunisté mysleli, že uřídí každý špendlík, který se tady bude prodávat. A to není všechno.
Lidovky.cz: Co dalšího?
Měl jsem nastavená pravidla, že kde vypukne požár, tedy covid, tak celé oddělení šlo okamžitě na testy a nemocní šli domů. Bez ohledu na peníze, které mě to stálo. Fungovalo to dokonale. Najednou bum, povinné testování pro pendlery. Takže to moje testování ihned přestalo fungovat, protože se na něj najednou čekalo čtyři pět dní. Domyslel tohle někdo? Ne. Jde o vývoj v jednotlivých regionech. O tom nelze rozhodovat z centra. A takhle bych mohl pokračovat.
Další příklad: nařídíme, že budeme všechny testovat. Ve firmách nad 500 zaměstnanců. Což je v pořádku. Ale co mám dělat, když mám v rámci jedné firmy místně oddělený provoz s 20 lidmi? Musím tam také testovat? Tohle mi není nikdo schopen říci. Zato pak přijdou a budou nás pokutovat. A já říkám, že o tomhle by měl rozhodovat majitel nebo manažer podniku sám.
Vlastislav Bříza (74)- je majitelem holdingu Koh-i-noor Hardtmuth od roku 2000 - pod holding patří vedle výroby tužek i strojírenství, výroba materiálu pro zdravotnictví, výroba stlačených průmyslových plynů, poliklinika, dentální klinika, čtyři hotely a realitní firma - holding je aktivní v 90 zemích světa, zaměstnává 2,5 tisíce lidí a předloni dosáhl jeho obrat čtyři miliardy korun |
Lidovky.cz: Lockdown ale nezpochybňujete. Jak by se to tedy dalo udělat?
Ano, nezpochybňuju. Myslím, že je to nutné. Ale že by to měla být odpovědnost každého šéfa a každého majitele. Jednoznačně jeho odpovědnost, jeho věc. Ale teď už je trochu pozdě, teď už je ta situace v takovém rozkladu. Teď vám řeknu, proč došlo k tomu, co se teď děje, kde se udělala chyba. Já bych býval zakázal komukoliv z Londýna, z Anglie, kde je celkem asi 45 tisíc Čechů, aby se vrátil domů na Vánoce. Ti lidé sem přivezli tu škodlivější mutaci. Mám s tím zkušenosti - u mě dělá zahraniční obchod 18 lidí, 14 z nich má covid.
Lidovky.cz: Mluvíte o zodpovědnosti každého majitele a manažera podniku. Dá se na tohle ale spoléhat?
Když chci vyrábět, potřebuji zdravé lidi, potřebují zdravou pracovní silu. Tohle by měl každý z šéfů zvážit. Testování je jedna z cest. Ale jediná cesta k cíli je očkování. Chcete slyšet příběh spíše pro zasmání? Máme asi 15 procentní podíl na jedné firmě v Itálii. Vzpomněl jsem si, že její ředitel má narozeniny a že mu bude 70 let. Tím číslem jsem si nebyl jistý, tak jsem kontaktoval naši bývalou zaměstnankyni, která šla do důchodu, a ta se s ním spojila a ptala se ho, jaký by chtěl od nás dárek. A on na to, pan Bříza má firmu v Rusku, zeptejte se, zda by nám nemohl zajistit 50 dávek vakcíny Sputnik pro naše zaměstnance. To jsem samozřejmě musel odmítnout.
Lidovky.cz: Co z toho příběhu plyne?
Že by se vláda měla snažit jen o jedno: aby byl maximálně proočkovaný národ, protože jiná cesta z toho problému prostě není. Já nejsem rusofil ani příznivce Číny. Ale řídil bych se heslem, chceš si tuhle vakcínu nechat píchnout, tak si ji nech píchnout. Ale samozřejmě by ji nejdříve musel schválit Státní úřad pro kontrolu léčiv.
Jiný příběh. Jedu na Churáňově z kopce a tak 30 metrů přede mnou v lyžařské stopě v hlubokém sněhu matka, babička a 12 leté dítě, které si do té stopy dalo boby. Musel jsem zastavit těsně před nimi a spadl do sněhu, ještě teď mám pochroumanou nohu. Málem se mi ani neomluvili. Stalo by se tohle v Rakousku? Ani náhodou. To je paralera k tomu, co se tady děje.
Lidovky.cz: Co s tím?
To nemám ani pomyšlení. To je Švejk kombinovaný s komunismem. Tady není ani ochrana osobního vlastnictví. A rozlišování mezi osobním vlastnictvím a vlastnictvím firmy.
Lidovky.cz: Jak je na tom teď váš holding?
Teď budeme mít zase tři neděle zavřeno, a to je průšvih. Měsíc neprodáte ani tužku a já už ze statistik bezpečně vím, že po přestávce nedojde k takovému zvýšení tržeb, které by ten propad z celoročního pohledu vyrovnalo. Po znovuotevření, jak tomu bylo letos 19. ledna, kdy se uvolnil prodej dětské obuvi, papírnictví a některých dalších věcí, se tržby jednorázově zvednou o nějakých 20 procent, ale pak už kopírují tržby předchozího roku. Takže pak máte třítýdenní výpadek tržeb. Ale asi se nic jiného nedá dělat.
Lidovky.cz: Máte odhad, o kolik peněz přichází váš holding denně kvůli uzavřeným hotelům, prodejnám s tužkami a podobně?
Všechno má svou setrvačnost a podle mne to není nikdo schopen vyčíslit. Ale na druhou stranu, je to výzva, hledejme šanci a příležitost v těch nových podmínkách. Bude to stát hodně peněz, ale je šance se z toho dostat. To ale nikdo nevyčíslí. Jak mám vyčíslit, jak se budou chovat Němci? Vím jen to, že když mi někdo zavře na tři týdny obchody, tak je to měsíční výpadek výroby. A mám mimimálně o dvanáctinu nebo desetinu menší tržby. Ale vyčíslit tohle za celý holding, to je složitější až nemožné. Nájmy jdou dolů, kurz se pohybuje sem a tam. Do hry vstupuje takových aspektů, že je to nepředstavitelné.
Teď jsem měl telefonát s šéfkou mé zahraniční divize. Mluvila s naším americkým zástupcem, dodávajícím naše tužky firmě Woolworth. Myslí si někdo z politiků v Česku, že se tenhle gigantický americký prodejní řetězec bude zajímat, že se někde v Česku kvůli covidu zavřelo, když od nás nedostanou zboží? My jsme se do tohohle řetězce dostávali v potu tváře 20 let. A pokud přerušíme dodávky, už v životě tam nebudeme.
Lidovky.cz: Hledáte nějaké cesty, jak na tohle vládu upozornit?
V tomto politickém marasmu, který bude za pár měsíců končit a nikdo neví, co bude, to postrádá smysl. Ostatně mám svých starostí dost. Je to strašně těžké. I já jsem tvrdil, že služby jsou naše budoucnost. Ale ono se ukazuje, že ten průmysl s těmi 35 či 38 procenty to dneska drží. Z toho plyne poučení, být vždycky vyvážený a nic nepřehánět. Extrémy nejsou nikdy zdravé.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
