Lubomír Havlák se prosadil v řadě postav. Podle kritiků k nezapomenutelným ze scény ND patří jeho Principál ve Smetanově Prodané nevěstě nebo Strážník z Hubičky.
Kariéru začal v ostravské opeře, kde se jeho první rolí stal Lovec v Dvořákově Rusalce. Poté působil v Ústí nad Labem, kde byl již ve svých pětadvaceti letech obsazován do velkých tenorových rolí, například Smetanova Lukáše z Hubičky a Dalibora, Ctirada ve Fibichově Šárce nebo Laca v Janáčkově Její pastorkyni. V roce 1949 přijal angažmá v Bratislavě, z té doby také pochází řada nahrávek, například role Ondreje v Suchoňově Krútňavě.
V roce 1953 nastoupil do "zlaté kapličky", nejdříve jako stipendista a po půl roce už se smlouvou sólisty. Havlák byl ve své době považován za jednoho z mála wagnerovských tenorů v tuzemsku. Úspěchy sklidil například s rolí Tannhäusera na scéně tehdejšího Smetanova divadla, Stolzinga v Mistrech pěvcích norimberských, Mima a Logeho ve Zlatě Rýna. Hostoval i v zahraničí, například v berlínské Státní opeře jako Florestan v Beethovenově Fideliovi.
