'Nechat se pověsit za háky je adrenalinový zážitek'

Lidovky.cz: Po třech letech se koná již osmá Hell Party. Jste zároveň pořadatelkou i účinkující. Kterou roli si užíváte víc?
Popravdě si víc užívám chvíle, kdy nemusím stát na pódiu. Jednak je role účinkujícího samozřejmě většinou spojená i nějakou mírou trémy, ale hlavně se ráda dívám, jak naši několikaměsíční práci a spolupráci předvádí divákům ostatní. A proto, že jsou to všechno šikovní a schopní lidé a tvrdě dřeli, je opravdu na co se koukat!

Lidovky.cz: Podle toho, co jsem se dočetla používáte prvky jako piercing nebo věšení na háky jako umělecké prostředky. Co je pro vás během představení nejdůležitější?
Nejdůležitější je, aby si všichni zúčastnění odnesli zážitek s velkým Z. To jest, abychom divákovi předvedli skutečné věci, skutečný prožitek a tím ho vtáhli do děje a zprostředkovali mu tak ojedinělou podívanou, jdoucí takříkajíc až „pod kůži“. Samozřejmě ale chceme, aby si diváci užívali i vizuálně. Takže show koncipujeme i jako vizuální projekt.

Lidovky.cz: Vnímáte na pódiu bolest, nebo si užíváte vystoupení?
Bolest samozřejmě vnímáme, i když většina vystupujících myslím může potvrdit, že díky adrenalinu z vystupování před několika sty lidí je znatelně menší. Ale ani tak určitě není například u závěsů na háky zanedbatelná. Ale i díky tomu je naše show tak jedinečná a intenzivní.

Lidovky.cz: Co všechno už jste na pódiu předváděla?
Tak toho je opravdu hodně. Mám za sebou snad všechny role od skoro neviditelné asistentky, přes modelku na přehlídce až po hlavní postavy. Nejintenzivnější jsou role, jejichž součástí je suspension (zavěšení pozn.) přímo před diváky.

Lidovky.cz: Kdo nejčastěji chodí na Hell Party? Máte to vysledované?
Řekla bych, že se nedá přesně definovat konkrétní skupina lidí, ať už spojená věkem nebo životním stylem. Chodí se na nás dívat lidi, kteří chtějí vidět něco netradičního, něco dechberoucího i zneklidňujícího, ale zároveň něco při čem se pobaví. Něco, co se často neopakuje.

Lidovky.cz: Hell Party vychází z tradice takzvaných freak show, kde se jako atrakce ukazovali znetvoření či potetovaní lidé. Jde o to šokovat?
Jak už jsem zmiňovala, jde spíš o to, aby si všichni zúčastnění odnesli neopakovatelný zážitek.

Lidovky.cz: Letošní Hell Party bude tak trochu cirkusová. Na co se mohou návštěvníci těšit?
Návštěvníci se letos mohou těšit na úplně nový koncept a možná i něco, co se určitě dlouho nebude opakovat. Budeme používat novou techniku u způsob sledování show. (Hell Party bude letos poprvé „na místa“). Naše krvežíznivé příznivce určitě nezklameme, ale na své si přijdou i milovníci spíše výpravnějšího pojetí našich show. A protože pracujeme zejména s tělem, doplní nás letos poprvé například i akrobati a tanečnice. Mohou se tedy těšit na zážitek, který už možná nikde jinde nezískají.

Lidovky.cz: Jak a kdy jste s tím začala vy sama?
Kdy jsem se začala účastnit show si přesně nepamatuji, ale první závěs bych tipovala na rok 2009. Nejdřív jsem se účastnila spíš „do počtu“ jako pomocná síla a postupně jsem v přítomnosti lidí, kteří se věšeli, zatoužila to vyzkoušet na vlastní kůži.

Lidovky.cz: A proč? Co vám to přináší?
Prostě jsem to chtěla zkusit, když jsem tu příležitost měla. Akt, kdy 5 mm silný ocelový hák proniká kůží mě prostě fascinoval. Něco takového většinou uvidíte jen v hororech, těsně předtím, než to dotyčného nebožáka rozerve na kusy. A tady je to všechno skutečné a naživo! Hlavní roli u mě proto myslím hrála zvědavost. Ale určitě i touha zkusit něco v sobě překonat. A přineslo mi to velmi intenzivní zážitek a záplavu adrenalinu. Vzpomínám si, že jsem si jednu chvíli říkala, že je to jako když člověk ve snu lítá. Ničeho se nedrží, za nic nemá přivázané lano... Prostě se jen volně pohybuje prostorem. A taky jsem si říkala, že to chvílemi fakt příšerně bolí. Musíte překonat bolest, jejíž intenzita se odvíjí od typu závěsu a která často přichází ve vlnách. Ale ten pocit během závěsu a po něm za to stojí. Další závěsy už jsem věděla do čeho jdu, ale stejně je to vždycky zážitek nesrovnatelný s čímkoli jiným.

Lidovky.cz: Existuje teze, že člověk způsobující si bolest, se snaží zahlušit bolest psychickou či nějaký problém. Myslíte, že je to pravda?
Myslím si ale, že se zavěšení nedá srovnávat se sebepoškozováním. Samozřejmě nemůžu mluvit za ostatní, ale já se tím nic přehlušit nesnažím. Žiju poměrně spokojený život s celkem normálními problémy a důvod, proč jsem to chtěla zkusit byl opravdu jen ten výše zmíněný. Pokud se budu věšet kdykoli příště, pravděpodobně to bude proto, že budu prostě chtít zažít znovu všechno, co závěs přináší. Suspension je navíc záležitost, po které potřebujete ideálně pár týdnů regenerovat, což by pravděpodobně u většiny lidí taky neuspokojilo touhu přebít nějakou vytrvalou psychickou bolest. Ale hlavně - připadá mi mnohem rozumnější pouštět se do takových věcí zejména v případě, kdy je člověk v duševní pohodě. Právě proto, aby si z toho odnesl to nejlepší.