Je těžký dohnat, co uteče mi, pokud se člověk nehodlá probrat, anebo není z Keni.*
Mladí a neklidníJsou mladí, talentovaní a mají kuráž. Navíc mají nadhled a chuť podělit se o střípky svých životů s ostatními. To vše spojuje herce Tomáše Dianišku, Ondřeje Brett a jejich kolegyně Terezu Dočkalovou a Petru Nevačilovou. V novém seriálu serveru Lidovky.cz můžete sledovat jejich kariéru a zážitky. Jak žijí mladí čeští herci? |
Probíhá první půlka představení Protest/Rest. Sedím v zákulisí a píšu blog.
Dole ve studiu Švandova divadla vede Tomáš Pavelka coby Ferdinand Vaněk dialog s Bobem Jaśkowem, představitelem Staňka. Polemizují o tom, kdy je vhodné zasahovat do běhu světa kolem sebe a kdy je lepší se neangažovat. Kdy můj hlas pod nějakou peticí prospěje celku a kdy „zbytečně ohrožuji“ sebe, své blízké a svou pozici ve společnosti. Přeci tím, že připojím svůj podpis mezi skupinu lidí, kterou už vláda ani většinová společnost neposlouchá, protože je považuje za notorické aktivisty, nikomu neprospěju. Na protesty a petice tu přeci máme profíky, kteří se v tom vyznají. Není lepší zůstat oficiálně nestranný a pokusit se o nějaké ty intervence spíše ze zákulisí? Nejlepší pro všechny bude, když to nepodepíšu.
  |
Do čeho všeho se člověk dovede zaplést, aby se nakonec ničemu nepostavil.
Jde přeci jen o praktické uvažování. No ne? Nic osobního. Pro dobro všech.
Stejně je neděle i když je třeba středa,
člověk se občas překvapí kam se chodí hledat.*
Celý život jsem tak trochu po deadlinu. Vždy pozdě s domácím úkolem. Pozdě ve škole. Pozdě na hodině. Pozdě doma ze školy. Pozdě na tréninku.
Noční můra, pozdě na představení. Jednou. Stačilo. Pozdě na sraz. Pozdě odevzdávám blog. A pokaždé si říkám, že to bylo naposled. Pozdě, ale přece.
Narodit se po deadlinu. Jde prošvihnout svůj poslední deadline?
Jacob ErftemeijerJacob Erftemeijer Narodil se 20. července 1989 v Nijmegen (Nizozemské království). Vystudoval herectví na Pražské konzervatoři pod vedením Jany Preissové a Jaroslava Satoranského. V roce 2011 započal studium herectví na katedře činoherního divadla DAMU pod vedením Miroslavy Pleštilové, Milana Schejbala a Michala Pavlaty. Během studií na konzervatoři a DAMU hostoval v mnoha divadelních společnostech, v Divadle na Vinohradech, Národním divadle Moravskoslezském divadle, či v divadle Semafor. Sám se při studiích na DAMU začal zabývat režií a vytvořil se svými spolužáky inscenaci "Some Voices" podle textu Joe Penhalla. Podílel se na vzniku mnoha inscenací, ať už jako dramaturg či jako autor hudby. Mimo divadlo se zajímá o hudbu a sám ji aktivně provozuje. Při studiích založil se svými spolužáky ZEA Luxurians Trio, kde působí jako DJ. Členem souboru Švandova divadla je od roku 2015. |
Koukám kolem sebe, na zprávy, zprávy z různých kanálů, koukám na narvaný Václavák na vlastní oči. Mám lehkou obavu, že si to samé budu říkat s jiným pozadím…
Je pozdě. Asi jsme s tím měli něco dělat mnohem dřív.
Teď dobíháme, co nejde doběhnout..Zas a znova.
Snažím se usnout, ale myšlenky to nedovolují.
Jen otevřu oči a pronásleduje mě to.
Co jsem s tím mohl/měl udělat před tím?
Kudy mi ta skutečnost protekla?
Mezi prsty? …
.. ještěže je ve vzduchu cítit přicházející jaro.
A snad už není po deadlinu.
A že toho je až běda,
a stíhat se moc nedá,
při Poslední večeři
dojídat zbytky od oběda.*
