Nové testy mají vrátit děti do škol, říká ministr školství Robert Plaga
Premium
PRAHA -
Omezení a zastavení výuky ve školách způsobuje ztráty odpovídající zhruba totálnímu uzavření ekonomiky, říká ministr školství Robert Plaga (za ANO). Jen je nevidíme hned, zato budou trvat celá desetiletí. Pomoci návratu studentů do škol by mohlo jejich pravidelné testování. Vyplatí se to, říká.
Lidovky.cz: Ve čtvrtek jednala vláda o dalším zpřísnění protiepidemických opatření. Padl tam návrh, aby se zavřelo i těch několik ročníků škol, které mají nyní prezenční výuku, nebo ne? Může k tomu brzy dojít?
Takový návrh na vládě nepadl a já nevidím prostor pro další zavírání škol. Náklady spojené s omezením prezenčního vzdělávání jsou vysoké a náklady celého brzdění epidemie nese z velké míry školství. Přitom míra práce z domova není tak velká, jako byla na jaře, a preventivní testování ve firmách také neběží tak, jak by mohlo. Bylo by tedy dobré více zapojit také tuto část ekonomiky a nedívat se stále na školy, že právě ty vyřeší, jak snížit počet kontaktů mezi lidmi a tím i omezit přenos nákazy novým koronavirem. Je správné školy nezavírat, a pokud už se zavírají, mají se zavírat jako poslední a jako první otvírat.
Lidovky.cz: Kdy se všichni žáci vrátí do škol? Jaký je váš odhad?
Mně se moc líbila odpověď docenta Jana Konvalinky – který je na tyto věci odborník – v jednom rozhovoru. Řekl: nebojím se říci nevím. Takže já se také nebojím říci nevím. Přeji si, aby to bylo co nejdříve, ale nechci vyvolávat plané naděje. Měli bychom teď společnými silami zkrotit epidemii tak, aby se žáci vrátili do lavic co nejdříve.
Lidovky.cz: Několikrát jste v posledních dnech řekl, že jste pro plošné testování na covid-19 ve školách, což by mohlo pomoci otevřít je dříve. Jak by to podle vás mělo vypadat?
Není to nový návrh, hovoří se o tom od podzimu. Vím, že je tam náročná logistika, protože pokud bychom měli testovat třeba pouze jen maturanty a závěrečné ročníky na středním stupni, jde o sto tisíc lidí. Ale od podzimu tu máme mnoho nových technologií včetně odběrů nikoli štětičkou z nosohltanu, což je nepříjemné, ale jinak. Budeme rádi, pokud ministerstvo zdravotnictví bude schopno zajistit plošné testování aspoň pro závěrečné ročníky a maturanty. Nebyl by to test každý den, ale třeba pokud by použili PCR testy, stačilo by jednou za týden. Jde o to, získat přehled o situaci a izolovat pozitivní jedince, aby nenakazili ostatní. Byl bych rád, kdyby to bylo hrazeno z veřejných prostředků pravidelně minimálně u studentů na středních školách.
Lidovky.cz: Mluvíte teď o testech ze slin nebo kloktacích testech?
Přesně tak, byl bych rád, aby to bylo neinvazivní. Aby to bylo bezpečnou a oproti jiným variantám příjemnější cestou.
Lidovky.cz: Proč to už není? Ministr zdravotnictví nedávno zmiňoval, že testování je drahé. Takže nejsou peníze?
Není to o penězích. Ztráty z nemožnosti se vzdělávat či z omezení této možnosti jsou enormní a budou se v ekonomice projevovat v následujících letech a desetiletích. Takže peníze do testování jsou dobře investované peníze. Není to záležitost ministerstva školství, nezajišťujeme úhradu testů ze zdravotního pojištění, certifikaci testů ani kapacitu laboratoří. Je to na ministerstvu zdravotnictví, my můžeme být jen nápomocni.
Lidovky.cz: Takže kdy to podle vás bude?
Nechci mluvit za ministerstvo zdravotnictví, ale myslím si, že to není záležitost měsíců, spíš týdnů. Minimálně je třeba to vyzkoušet. Je to jedna z cest, jak dostat žáky a studenty zpátky do škol.
Lidovky.cz: Jestliže by někdo byl pozitivně otestován, nechodil by do školy on, nebo by byli v karanténě i jeho spolužáci, aby se infekce neroznášela?
Je to dotaz spíše na hygienické stanice, ale předpokládám, že by to bylo standardně. Pokud by tam byly významné kontakty ve škole, jeho spolužáci by byli otestováni, případně by šli do karantény. Ve školách jsou ale režimová opatření, máme tam roušky a větrání a to podle vědeckých studií významně snižuje riziko přenosu. K tomu mají hygienici podle svého manuálu přihlížet při určování toho, kdo půjde do karantény. Nebyly by to plošné karantény.
Lidovky.cz: Co by se stalo, kdyby se nějaký žák odmítl nechat otestovat nebo by jeho testování odmítli rodiče?
Je to stejná debata jako při zavádění roušek. Jde o záležitost, která má chránit zdraví nejen daného člověka, ale i ostatních lidí. Jde o bezpečí spolužáků, učitelů a testování neinvazivní metodou by snad nemuselo nikomu vadit.
Lidovky.cz: Ale přesto, co když bude?
Z mého pohledu jsme v analogické situaci jako u roušek. Ředitel školy má zajistit bezpečí a ochranu zdraví ve škole, tak může zasáhnout. Žák by pak neměl prezenční výuku navštěvovat a ohrožovat zdraví ostatních.
Lidovky.cz: Jak to bude, pokud budou existovat vakcíny proti covidu pro děti? Bude očkování podmínkou návštěvy školy?
Je to teoretická otázka, pokud vím, zatím žádná vakcína pro děti není schválena. Není to na stole. Naděje je v testování. Testování není očkování – a tam jsem řekl, jak by to bylo. Chápu, že se část rodičů bála nepříjemného výtěru z nosohltanu, ale neinvazivní testy by nemusely být problém.
Lidovky.cz: Ještě bych se vrátil k zavírání školních zařízení. Byli jsme v situaci, kdy byly uzavřeny všechny školy, ale ne mateřské školy. Malé děti se nakazit smějí?
Ne, to rozhodně ne. Jde o omezení kontaktů. Míra redukce kontaktů je různá v různých zařízeních. Míra šíření viru v mateřských školách je výrazně nižší, u malých dětí třeba desetkrát menší než u středoškoláků. Neberu neuzavření školek jako chybu, spíš mě mrzí, že zůstaly zavřené i třídy na prvním stupni. Bohužel, situace byla natolik vážná, že to bylo třeba.
Lidovky.cz: Máte tedy studie, kde a jak se vir ve školách šíří?
Jsou to data ministerstva zdravotnictví, která jsou pravidelně zveřejňována. Zadali jsme studii, na které pracují mimo jiné lidé z institutu CERGE a jež řeší, jaké riziko je spojeno s aktivitami ve škole a jak je omezit. Například to vypadá, že rotační výuka, tedy střídání prezenční a distanční výuky, je efektivní pro zamezení přenosu infekce víc, než jsme si mysleli. Výsledky této studie budou zveřejněny v řádu týdnů.
Lidovky.cz: Nedávno jste ohlásili změny u maturit. Mimo jiné budou vynechány slohové práce z češtiny a cizích jazyků. Proč zrovna sloh?
Rozhodování o maturitách nebylo jednoduché a ptali jsme se jak ředitelů škol, tak učitelů i studentů na to, jakou část považují v této covidové době za obtížnou či nerealizovatelnou. Navíc jsme museli zvažovat i to, že u profilové části maturity, většinou ústní, jde o odborné předměty, které rozhodují o budoucím uplatnění studenta. Proto jsme tuto část nechali a nechali jsme i ředitelům škol volnost, aby ji upravili podle konkrétních potřeb a situace. K zachování didaktických testů zase vedlo to, že je to ověření určité minimální úrovně vzdělání garantované státem. Takže jsme úlevu viděli ve zrušení slohové části maturity.
Lidovky.cz: Vidíte ji jako nejméně důležitou...
Ne, je to o prioritizaci. A není to jediná úleva, jež u maturit letos platí. Nechtěl bych, aby to zapadlo, ale studenti získávají u testů z češtiny, cizího jazyka či matematiky čas navíc. Studenti, kteří měli pracovní povinnost nebo dobrovolně pomáhali například v nemocnicích nebo v domovech důchodců, mají navíc na složení maturity jeden termín navíc v červnu. Pokud někdo bude nemocný nebo bude kvůli covidu-19 v karanténě, má také tento náhradní termín.
Lidovky.cz: Budou letošní maturity svojí obtížností srovnatelné s těmi předcovidovými? Není ta úleva moc velká, odpovídá proporčně ztížení vzdělávání?
Právě proto, aby studenti měli srovnatelnou maturitu a především vzdělání, jsme kladli důraz na odbornou složku maturity a praktické zkoušky.
Lidovky.cz: Počítáte se změnami v přijímacích zkouškách na střední a vysoké školy?
Pokud jde o střední školy, tam má tyto zkoušky v rukou ministerstvo prostřednictvím organizace Cermat, tam zůstává, jak jsme oznámili už v listopadu, u šesti- a osmiletých gymnázií povinná jednotná přijímací zkouška, v případě čtyřletých škol o tom rozhodují ředitelé škol. Jestliže je zájem menší než počet míst na škole, lze přijmout všechny uchazeče bez zkoušky. U vysokých škol máme omezené pravomoci. Vysoké školy mohou upravit přijímací a státní závěrečné zkoušky samy a dělat je třeba online. My je opakovaně vybízíme, aby to bylo co nejvíc udělané pro studenty, protože doba není lehká.
Lidovky.cz: Chápu to správně tak, že jste vyzvali vysoké školy, aby byly na studenty méně přísné a brali ohled na dopady epidemie?
Není to o přísnosti, je to o tom ohledu, co se děje. Například třeba pokud by student musel jet na zkoušku přes půl republiky, je možné to udělat distančně a nezvyšovat riziko nákazy. Ale záleží na školách a jednotlivých fakultách.
Lidovky.cz: Narazili jsme na to, že uzavření škol znamená velké ztráty. Máte je vyčíslené?
Existují na to třeba americké studie a vědci z CERGE se je snaží aktualizovat. Ztráty jsou rozložené minimálně do tří desetiletí a jsou podobné jako náklady plného lockdownu, jde zhruba o dvacet miliard korun týdně. Podle ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové nás stojí úplný lockdown čtyři až pět miliard korun denně. Může to vést k poklesu budoucí výkonnosti ekonomiky. Proto také říkám, že ten, kdo by nyní měl nést náklady protiepidemických opatření, není školství, ale ostatní sektory.
Lidovky.cz: Jak hodnotíte distanční výuku? Co se osvědčilo, co může přetrvat a co ne?
Zkusím pojmenovat základní aspekty. Dobrá věc je, že řádově posunula znalost a zkušenost učitelů v oblasti digitálních technologií a digitálního vzdělávání. To, co nešlo normální formou i proto, že ze strany některých učitelů o to nebyl zájem, najednou šlo. Přetrvá to i po covidové krizi. Zároveň nám to ukázalo, že distanční vzdělávání je dobrá věc, ale nemůže zcela nahradit prezenční výuku. Kombinace distančního a prezenčního vzdělávání ale může být dobrá a žádoucí. Zároveň je rozdíl v tom, jak velký objem distanční výuky je schopen vstřebat žák na prvním stupni základní školy, na střední škole a na vysoké škole. Chceme pilotně ověřit různé modely kombinace prezenčního a distančního vzdělávání, abychom věděli, co je jak efektivní a případně pak upravili zákony. Chceme k tomu mít data. Máme zpracován i výzkum, jak distanční vzdělávání vnímají rodiče. Je to lepší než na jaře, ale zároveň se ukázalo, že ty školy, které byly dobré na jaře, se hodně zlepšily a ty horší zas ne tolik.
Lidovky.cz: Pokud by pandemická situace byla nepříznivá třeba kvůli novým mutacím koronaviru, byla špatná na podzim či ještě déle, jak by v tom případě měla vypadat výuka?
Základní věcí, která může posunout nejen školství, ale celou společnost k normálnímu provozu, je očkování. Doufám, že si to většina lidí začíná uvědomovat a že se v průběhu letošního prvního pololetí necháme naočkovat. Druhou věcí je pak testování. Asi nás také neopustí rozestupy, roušky a častější mytí rukou. Jde-li o možné problémy na podzim, je to vysoce spekulativní otázka a nerad bych, aby to vyznělo, že něco takového čekáme.
Lidovky.cz: Jste přesto připraveni i na takovou nepravděpodobnou variantu?
Máme tady protiepidemický systém, jsou tam daná opatření jako třeba rotační výuka, která významně snižuje riziko přenosu nákazy. Takže v tomto smyslu jsme připraveni i na nepravděpodobné věci.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
