‚Dva roky zkoušela moje mýdla celá vesnice. Musíme se snažit, konkurence je vysoká’

Severozápadně od České Lípy leží malá poklidná vesnička Volfartice, jejíž dominantou je římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla. Mířím přímo k této lehce zchátralé budově, kde mě vítá Magdaléna Špeldová. Vede mě dále za kostel na faru do místnosti, kde to nádherně voní po bylinkách. Ocitáme se v centru její chlouby i radosti zároveň, v mýdlárně Koukol.

LN: Jak dlouho mýdlárna funguje?
Rodila se postupně, založila jsem ji tady u nás ve Volfarticích na faře. Dva roky jsme hledali a zkoušeli recepty. Dnes už máme atestace a od června loňského roku můžeme prodávat. Oficiálně fungujeme od září 2018.

LN: Proč zrovna fara?
Byla několik let prázdná. Přemýšleli jsme, jak ji využít. Domluvila jsem se s panem farářem a ten souhlasil. Pomalu faru opravujeme. Chceme ji více otevřít pro spolkovou činnost, plánujeme dny otevřených dveří, účast na Noci kostelů apod. Chceme, aby vesnice trošku ožila.

Česká designérka se vzdala šperků, aby vyráběla mýdla

LN: Kudy vedla cesta k mýdlařství?
Zpočátku jsem obnovovala řemesla. Pracovala jsem s bylinkami. Spřádala jsem len, což je tady v kraji původní rostlina. Přemýšlela jsem, jak zpracovat vedlejší produkty. První mýdlo, které jsem udělala, bylo ze lněného oleje. Je to výjimečné, normálně se to nedělá. Lněný olej se dřív používal do lamp na svícení. Nyní je to hlavně v potravinářském průmyslu, ale má výborné vlastnosti i co se týče vnějšího použití, třeba jako masážní olej.

LN: První recept jste vymyslela sama?
Inspirovala jsem se původními recepturami. Mám rozpis z roku 1910. Už tehdy se používal kokosový i palmový tuk. To jsem koukala. Běžně se nezpracovávaly rostlinné oleje. Olivové mýdlo byla výhrada jižních států, kde se olivy pěstovaly. U nás se používal živočišný tuk – hovězí lůj a vepřové sádlo. Zkoušeli jsme díly surovin různě ředit a nastavovat. Dva roky jsme testovali a mydlili jsme se v celé vesnici, abychom věděli, jak mýdlo funguje. Lidé mi říkali, co by se dalo změnit, vylepšit. Praxí jsme se dostali k současným recepturám. Používáme čistě rostlinné oleje a naše mýdla jsou v podstatě veganská s bylinkami.

LN: Přicházely i nějaké nezdary?
Občas se nám stalo, že mýdla úplně nezreagovala a měli jsme bramborovou kaši, mýdlo dobré tak do kelímku. (smích)

LN: Dělala vám nějaká receptura starosti?
Dlouho nám nevycházel Měsíček. Tato bylinka přináší do oleje určité vlastnosti a působila trochu neplechu. Pokaždé nám mýdlo vycházelo jinak. My ale potřebujeme, aby várky byly podobné.

LN: Jaký je váš způsob výroby?
Mýdla vyrábíme reakcí za studena. Navážíme oleje, zahřejeme je, pak přidáváme hydroxid sodný a směs mixujeme. Do vzniklé hmoty přidáváme přírodní esenciální oleje a další přísady. Směs vlijeme do forem. Formy zabalíme do dek, necháme zreagovat. Reakce probíhá při teplotě 27 °C a dobíhá při teplotě 40 °C. Díky nízkým teplotám v mýdle zůstávají prospěšné látky z bylinek i olejů. Druhý den po výrobě krájíme, vtiskneme do měkkého mýdla označení a opatříme lněným provázkem. Potom mýdlo sušíme. Tím se vše zpevní. Čím déle jsou mýdla sušená, tím pomaleji se odmývají. Mají delší trvanlivost.

LN: Z čeho se vyráběla dříve?
Před třemi sty lety se používal kořen mydlice lékařské. Obsahuje saponiny, které pomáhají reakci. Také se přidával dřevěný popel, a proto mýdlo vypadalo jako šedá hrouda. Bralo se ale jen na praní, tak to tolik nevadilo. Pěnilo dobře. Lůj s dřevěným popelem a s kořenem mydlice se vařil několik hodin. Právě mydlice je dnes nahrazovaná hydroxidem sodným, který se používal i na přelomu století. To byla veliká pomoc pro výrobce mýdel.

LN: Jaké suroviny používáte vy?
Rostlinné oleje a hydroxid sodný, tedy louh, což vychází z původního receptu. Reakcí oleje a louhu vznikne sůl, která má přírodní základ. Louh absolutně zreaguje. Je tam beze zbytku. Mýdlovou vodu po koupeli můžete používat i na zahradě. Vodu nepoužíváme destilovanou jako při běžné výrobě, ale chodíme si do pramene, aby byla živá a vše bylo spjaté s přírodou.

LN: Hydroxid sodný je velmi silná žíravina. Kdy po výrobě je vaše mýdlo bezpečné?
Musí projít gelovou fází, kdy zreaguje všechen hydroxid. To se děje právě během dvou dnů, kdy jsou formy zabalené v dekách. Mýdla se dají používat přibližně po týdnu, kdy už jsou trošku vysušená. Pokud formy nezabalíme do dek, reakce probíhá o hodně pomaleji. Mýdlo se potom musí sušit déle, aby bylo bezpečné.

LN: Kde získáváte suroviny?
Co jde, to používáme české. Hlavně slunečnicový a lněný olej, který odebíráme ze stáčírny od Brna. Bylinky si sbíráme sami. Dáváme je do olejů čerstvé. Sušením by se snížil obsah účinných látek až o třicet procent.

LN: Kam na ně chodíte?
Na naše louky – najdete tam třezalku, mateřídoušku, popenec, komonici, řepík, lnici, levanduli, měsíček a dub. Pro kořen lopuchu si jezdíme k potoku. U bylinek je důležité, jak, kdy a v jaké části dne je sbíráte. Všechny tyto vlivy se odrážejí v účincích bylin. Babky kořenářky to znaly. My jsme to už zapomněli a znovu hledáme.

LN: Jak dlouho mýdla vydrží?
Záleží na tom, jak moc se mydlíte. My jsme v koupelně čtyři a jedno mýdlo používáme přibližně dva měsíce. Je hodně znát množství použitého hydroxidu. Některá naše mýdla jsou měkčí a tím se i rychleji odmývají. Ale třeba u mýdla z lněného oleje je to záměr. Chceme, aby na vás lněný olej více ulpěl. Také je důležité, aby mýdlo po použití dobře proschlo. Tím se zvyšuje jeho trvanlivost. Proto na mýdla dáváme lněný provázek. Mýdlové vaničky nejsou vhodné.

LN: Mohou se vaše mýdla používat i na suchou pokožku? Nevysušují?
Do produktů na suchou pokožku a vlasy přidáváme bambucké a kakaové máslo. Kvalitnější másla a oleje jsou výživnější. I když je to mýdlo, je to mastná věc. Je to zvláštní, ale je to tak. Tím, že vyrábíme metodou za studena, je v mýdlech zachováno o hodně více živin. Mýdla máme tzv. přetučnělá, což je přirozenější pro naši pokožku. Léčebnou funkci jemně podporujeme aromaterapeutickým éterickým olejem. Propojením fytoterapie a aromaterapie se snažíme vzájemně podpořit léčebné účinky. Vzniká tak synergický efekt – účinky se násobí. Chceme, aby v našich mýdlech byla primárně účinná bylinka.

LN: Proč dřív mýdla voněla tak, že provoněla celou šatní skříň?
Výrobci nepoužívali přírodní esenciální oleje, ale syntetické. Jsou levnější. Často kvůli snížení ceny brali na výrobu mýdel i odpadní oleje. To platí bohužel dodnes. Při strojové výrobě mýdel je poměr olejů zhruba jen dvacet procent. My používáme sto procent olejů. Hlavně extra panenský olej lisovaný zastudena. Kvůli cenové dostupnosti mýdel kombinujeme oleje lisované za studena s rafinovanými oleji. Pečlivě propočítáváme, aby jich tam bylo co nejméně.

LN: Je možné, že strojově vyráběná mýdla více myjí?
Myslím, že myjí stejně, jen přírodní mýdla jsou celkově šetrnější k pokožce i ekologicky.

LN: Měla by se řemeslná mýdla používat jinak než průmyslová?
Nejlépe uděláte, když se namydlíte a necháte pěnu zhruba pět minut působit. Říkáme tomu sladění se s bylinkou. Dovolit bylince, aby vám pomohla. Jedna zákaznice si od nás bere černé mýdlo (Dub a ořešák). Pěnu použila jako masku. Po umytí sledovala vypnutější pleť a menší vrásky. Byla nadšená. Maminkám s atopickými dětmi radíme trochu mýdlo rozmydlit do vody a po lázni už nesprchovat. Sousedka má holčičku s těžkým atopickým ekzémem a zkoušíme, jaká mýdla jí nevíce vyhovují.

LN: U jakých kožních problémů vaše mýdla pomáhají?
Pro atopiky máme mýdlo Popenec s přesličkou a truskavcem. Jsou to bylinky, které se používají na koupele. Toto mýdlo doporučuji lidem, kteří mají velká ložiska ekzému. Pokožku to zklidňuje, nepraská a mohou se umývat denně. Nemusí si kupovat drahé přípravky z lékárny. Navíc jím lze nahradit i šampon. Dále máme lopuchové mýdlo/šampon na lupy a seboreu. Pro lidi s lupenkou děláme mýdlo s mořskou solí. Třezalka je výborná v létě. Když přijdete ze sluníčka, tak vám pokožku krásně zklidní. Vynikající je při alergii na slunce nebo po bodnutí hmyzem.

LN: Které z vašich mýdel je u zákazníků nejoblíbenější?
Dubánek, Lípa, Měsíček a heřmánek a Levandule. Je to také podle období. V zimě se prodává více Měsíček a heřmánek a Lípa, které jsou na suchou pokožku, a pro miminka Mateřídouška. V létě potom Třezalka.

LN: Všimla jsem si, že prodáváte i přírodní šampony. Jak fungují?
Vypadají jako kostka mýdla. Vlasy ošetřené přírodním šamponem jsou umyté úplně jinak než šamponem chemickým, mají jinou strukturu. Zhrubnou a změní se jejich kvalita. Jsou těžší, dají se lépe tvarovat a lépe drží tvar účesu. V našich šamponech nejsou změkčovadla, tenzidy a další chemické přísady. Nyní nabízíme tři druhy přírodních šamponů. Každý má trošku jiný základ. Pěnivost v mýdlech a šamponech dosahujeme přídavkem kokosového nebo avokádového oleje. Nemůžeme se tomu vyhnout, jinak bychom neměli při mytí tu krásnou hebkou pěnu.

LN: Kolik lidí zaměstnáváte?
Mýdla vyrábíme ve třech. Pak máme na půl úvazku paní na balení a na druhý půlúvazek obchodní zástupkyni.

LN: Věnujete se jen mýdlárně?
Já se ještě nedokážu odpoutat od svého původního zaměstnání. Jsem decorstylistka a foodstylistka. S manželem fotíme jídlo. V této práci mohu mýdlárnu propagovat a získávat nové kontakty. Takže občas od mýdel uteču, ale jen malinko.

LN: Co chystáte do budoucna?
Chtěli bychom prodávat macerované oleje na masáže. Zatím zkoušíme trvanlivost. Určitě je budeme prodávat jen v sezoně, aby byly čerstvé. Pořídili jsme lahvičky a teď už jen musíme počkat, až bude co sbírat, nakládat a zpracovávat.