Modlitba za lepší časy. Kostelů a modliteben u nás vzniká málo, ale jsou o to kvalitnější, říká architekt

Lidovky.cz: Jak vnímáte současnou sakrální architekturu v České republice?
Naše společnost se pomaličku zbavuje „bolševické“ nenávisti a aktivní netolerance vůči všemu, co souvisí s vírou a náboženstvím. Musím říct, že tento přerod v myšlení lidí a jejich pohledu na svět vnímám nesmírně pozitivně. Obecně mi přijde, že se kvalita architektury u nás v republice nesmírně zvyšuje. Sakrální stavby nevyjímaje. Kvalitní moderní architektura a kvalitní veřejný prostor jsou najednou celospolečenská témata, a to je dobře. Jen z bytovek, sámošek a kanceláří se kvalitní centrum jakéhokoli města poskládat nedá. Doufám, že brzy budou v centrech měst vznikat moderní knihovny, muzea, památníky, radnice, nádraží a snad také i kostely.

Lidovky.cz: Máte nějaké oblíbené tuzemské sakrální stavby?
Kostelů a modliteben u nás sice vzniká málo, ale o to jsou kvalitnější. Je také vidět, že si jejich tvůrci na nich dávají opravdu záležet. Věřím v jedinečný přínos konkrétních autorů a sílu jejich individuálního pohledu na věc. Osobně bych rád za všechny vyzdvihl Zdeňka Fránka. Všechny jeho kostely jsou nesmírně krásné, moderní a odvážné. Určitě bych všem doporučil podívat se alespoň do modlitebny v Černošicích.

Lidovky.cz: Modlitebna v Sedlčanech, kterou realizoval váš ateliér A8000, je zřízena Církví adventistů sedmého dne, která u nás působí poměrně krátce – až od první světové války. Jak vypadají jejich další stavby?
Je potřeba si uvědomit, že převážná většina staveb této církve u nás vznikla v netolerantním období dvou totalit. Navrhovali je proto laici a stavěly se tajně, svépomocí a o víkendech. V podstatě jde o soubor různým způsobem nízkorozpočtově opravených bytů, rodinných domů nebo třeba i hospod. Adventisté sedmého dne navíc nemají ustálenou typologii ani symboliku. O nějaké specifické architektonické lince tedy nejde mluvit. Výjimkou jsou ale stavby, jejichž autorem byl jeden ze členů církve, pan Václav Tříska. Například modlitebna v Litoměřicích, jejímž je autorem, je opravdu krásná.

Hned po revoluci vzniklo několik kvalitních staveb od architekta Aleše Langa jako třeba modlitebna v Praze v ulici Londýnská, která dokonce získala cenu Grand Prix Obce architektů v kategorii Interiér. Z poslední doby pak lze zmínit společenské centrum Bethany v Praze na BB Centru, jehož autorem je studio Aulík Fišer architekti. Jednoduchá, ale výrazná, stavba, která nehledě na menší měřítko krásně doplňuje urbanistickou kompozici BB Centra v Praze-Michli.

Konečně musím dodat, že naprosto klíčovou a nesmírně důležitou roli v prosazení moderní architektury v této komunitě sehrál pan Radim Passer. Modlitebny v Praze, Štětkovicích, ale i modlitebna v Sedlčanech, vznikly díky němu a díky podpoře organizace Maranatha.

Lidovky.cz: Narazili jste na nějaká specifická zadání či potřeby ze strany zástupců dané církve?
Jediným opěrným bodem byla poměrně složitá liturgie bohoslužeb. Naším cílem bylo ustálit typologii modliteben a provázat ji s jednotlivými bohoslužebnými úkony tak, abychom dokázali vyzdvihnout děje, které jsou pro tuto církev typické. Adventisté například jako jedni z mála denominací praktikují křest dospělých lidí ponořením do vody. Proto jsme uprostřed modlitebny navrhli veliké baptisterium, které tvoří významný interiérový prvek a je středobodem kněžiště. Principiálně jsme se snažili podpořit identitu komunity. Samozřejmě bychom to nezvládli bez pomoci teologů a praktikujících kazatelů.

Modlitebna Sedlčany

Lidovky.cz: Novodobé sakrální stavby jsou dnes často stavěny za širším účelem, než je praktikování víry – téměř přebírají funkci komunitních center. Vy jste postavili modlitebnu a obytný dům s prostorem pro společenské centrum zvláště. Jak fungují jednotlivé provozy?
Máte pravdu, modlitebna umožňuje kromě bohoslužeb a přednášek i pořádání koncertů. Proto musela být řešena také její akustika a ozvučení. Prostory pro děti a mládež zase můžete dělit a slučovat díky mobilním příčkám. Pokud chcete například s dětmi malovat, musí být v místnosti zakomponováno umyvadlo. Pro mámy s dětmi je zase potřeba mít malé kuchyňky – to vše se snahou o udržení rozumných provozních nákladů a tak dále. Moderní modlitebna je čistě multifunkční budova. Jen se snaží, aby v záplavě antén, monitorů a věšáků na kabáty nezanikla spiritualita prostoru. Věřím, že se nám to povedlo.

Nadchází rok mistra moderny. Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra se narodil před 150 lety

Lidovky.cz: K čemu tedy přesně slouží modlitebna a k čemu společenské centrum? A není škoda, že jsou oba provozy odděleny?
Modlitebna je ze své podstaty víc „duchovnější“. Komunitní centrum oproti tomu umožňuje i civilnější využití. Třeba pro kurzy vaření, klubovnu nebo jako zázemí pro humanitární organizace. Odehrát se tu ale může klidně i sledování sportovních přenosů. Právě proto je vhodnější tyto dva provozy oddělovat. Asi také cítíte, že vařit nebo sledovat fotbal v chrámovém prostoru by vás úplně nebavilo. Modlitebna s komunitním centrem navíc svírají klín malého náměstí otevřeného do parku. Jedním z našich cílů bylo, aby se život komunity přenesl i do veřejného prostoru. Tomu tento veřejný prostor nesmírně napomáhá.

Lidovky.cz: Sedlčanskou modlitebnu tvoří konstrukce tří do sebe zapřených, svislých stěn. Budova tak svým tvarem trochu připomíná krystal vystupující vzhůru ze země. Na první pohled člověka ale zaujme nejen tvarosloví, ale i tahokovová hliníková fasáda s červenou fólií. Jak vznikla volba tohoto konkrétního materiálu?
Dogma církve se do značné míry opírá o apokalyptickou vizi druhého příchodu Ježíše Krista. Právě z této vize pramení důraz na určitou „dočasnost“ lidského bytí na zemi. Proto jsme vycházeli z materiálů z podstaty lehkých a transparentních. Abstraktní volná kompozice budovy vyžadovala netradiční pojetí fasády. Chtěli jsme dosáhnout určité proměnlivosti v průběhu dne nebo také při chůzi okolo budovy. Kombinace předsazeného perforovaného plechu a podkladní fólie umožňují hru se stínem a dávají fasádě potřebnou hloubku. Teplou červenou barvu fólie jsme zvolili proto, aby vyvážila chladnost stříbrného tahokovu. Fasáda navíc vytváří hezký efekt. Šedo-červený rastr se jeví jako monochromní, jakmile se mírně vzdálíte od objektu.

Lidovky.cz: Modlitebna se společenským centrem v Sedlčanech je stavbou spíše menšího měřítka. Studio A8000 za sebou má přitom obrovské realizace jako interiér komplexu Forum Karlín, v současné době dokončujete práci na sálu Jihočeské filharmonie, zároveň se věnujete rozsáhlým rozvojovým projektům nebo revitalizacím brownfieldů. Jak se vám vlastně pracovalo v tak malém měřítku?
Musím uznat, že to pro nás nebylo snadné. Výzvou byla také skutečnost, že má stavba málo pravých úhlů a skoro žádný typizovaný detail. Ale o to krásnější to byla práce. S panem stavbyvedoucím i s investorem si dodnes tykáme. Jako autorský tým jsme to společně s Martinem Krupauerem, Danem Jeništou a Staňou Blažkovou zvládli, myslím, bez větších sporů. Stavba dopadla opravdu dobře.