Když nedávno pod dohledem celníků putovalo v pivovaru Starobrno kvůli zavřeným hospodám do odpadu 14 tisíc litrů neprodaného a prošlého moku, byl to pro vyznavače české pivní kultury smutný pohled. Jednalo se přitom o pouhý zlomek celkově likvidovaného objemu v Česku. V podobné situaci jako Starobrno je totiž mnoho dalších výrobců.
Během koronavirové hospodské karantény došla mnohá, převážně nefiltrovaná a nepasterovaná sudová piva k limitu své spotřeby. Do kanálů teď tečou za přítomnosti celníků, neboť pivovary mohou v takovém případě žádat o vrácení spotřební daně.
VIDEO: Pivovar v Brně zlikvidoval tisíce litrů nespotřebovaného piva kvůli koronaviru. Podívejte se |
„Pivo v sudech a v tancích, které během uzavření hospod expiruje, je podle legislativy nutné ekologicky zlikvidovat. Celkový objem bude v řádu nízkých desítek tisíc hektolitrů,“ říká za lídra trhu Plzeňský Prazdroj jeho obchodní ředitel Tomáš Mráz. „Zároveň hospodám veškeré pivo, které během nuceného uzavření projde, zdarma kompenzujeme. Ačkoliv je to pro nás významný náklad, věříme, že hospodám to v první fázi pomůže,“ dodává Mráz.
Pivo je možné do kanalizace vylít pouze po předchozí konzultaci s provozovateli čističek odpadních vod (ČOV) a jen v postupných dávkách, aby nedošlo k zahlcení jejich technologie.
Vylít, stočit do lahví, nebo vypálit?
Generální ředitelství cel v této souvislosti eviduje žádosti v celkové výši přes 500 tisíc hektolitrů, tedy přes sto milionů půllitrů piva, které chtějí pivovary vrátit zpět do režimu podmíněného osvobození od daně (dostanou zpět spotřební daň) za účelem jeho přepracování nebo likvidace.
Neznamená to však, že v odpadních stokách nakonec skončí všech sto milionů piv. Mluvčí Celní správy Ivana Prudičová připomíná, že zákon v takovémto případě připouští možnost pivo dále zpracovat. Například jej lze ze sudů naplnit do lahví nebo nechat znovu prokvasit, případně použít jako surovinu pro výrobu lihu, třeba pivní pálenky.
  |
S tím však většina pivovarů příliš nepočítá. Přelít pivo ze sudů do lahví je technologicky složité a hrozí při tom nežádoucí provzdušnění. Ani jakkoliv přepracované pivo by si většina výrobců netroufla znovu prodávat a pivní pálenku nechá vyrobit málokdo.
Přesto ale bude skutečně vylitého piva ve výsledku o něco méně, než kolik pivovary původně celníkům nahlásily. A to proto, že stát umožnil restart hospod dříve, než se očekávalo. Alespoň část tohoto „odepsaného“ piva bude tedy možné v původní kvalitě doprodat.
Vědci zkoumali skladování piva a obalové materiály. Nejhorší je plast |
„Díky tomu, že se opatření oproti původním předpokladům nakonec uvolnila o několik týdnů dříve, se bude likvidace týkat menšího množství piva, než jsme si mysleli. I tak se jedná o tisíce hektolitrů,“ reagovala Denisa Mylbachrová, mluvčí Pivovarů Staropramen, druhého největšího producenta piva v republice.
Pivovary konkrétní množství prošlého piva nezveřejňují. Vylévání nápoje, kterým se Česká republika pyšní po celém světě a jehož výroba trvá týdny až měsíce, není populární. I když v tomto případě jsou k tomu objektivní důvody a děje se tak i jinde ve světě.
Desítky tisíc likvidovaných hektolitrů, tedy miliony litrů, v případě Prazdroje (má včetně Radegastu a Kozla na domácí spotřebě téměř poloviční podíl) znamenají pro představu roční produkci několika minipivovarů. Staropramen – včetně dceřiného Ostravaru – pak vylije množství piva odpovídající zhruba celoročnímu výstavu jednoho takového minipivovaru.
Pondělí – den D pro hospody i štamgasty
Hospody se snažily pokud možno prodat pivo před vypršením data spotřeby přes okénka, ale to pomohlo jen zčásti. Podle Tomáše Maiera, který přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze ekonomiku pivovarnictví, se v tomhle dařilo lépe minipivovarům a jejich restauracím.
„Minipivovary ukázaly svoji flexibilitu a zásob se dokázaly mnohem lépe zbavit. Nejčastěji petkováním a jejich prodejem skrze prodejní okénko, někdy i za cenu výrazného zlevnění,“ uvedl Maier.
České pivovary opět měly rekordní výstav. Do budoucna ale s optimismem nehledíme, říká svaz |
Přesto řada restaurací minipivovarů i hospod s pivem velkých výrobců v pondělí, kdy stát po více než dvou měsících opět povolí vstup zákazníků do vnitřních prostor, už neotevře. Bude jich ale pravděpodobně méně než ještě v průběhu koronavirové krize odhadovaných deset až pětadvacet procent z celkem čtyřiceti tisíc stravovacích zařízení v Česku.
Propad příjmů, často až na nulu, přiměl mnohé propustit personál a podnikání ukončit. Z průzkumu, který provedl nedávno Prazdroj na vzorku 16 tisíc podniků se svým pivem, ale vyplynulo, že pokračovat v podnikání nyní plánuje 97,5 procenta hospodských.
Je ovšem otázka, jak dlouho všichni po hospodském restartu vydrží. Zahraniční turisté, kteří představují leckde důležitou část klientely, se budou vracet do Česka jen velmi pomalu a postupně.
A není jisté, zda domácí hosté, často s nižšími platy kvůli kritické situaci zaměstnavatelů nebo na nemocenské či ošetřovném, budou utrácet v restauracích a barech stejně jako před krizí.
