Brněnští vědci se přou o miliardy, říkají titulky v novinách. Spor o peníze mezi vědci zní nezvykle. Navíc padají slova jako CEITEC, CESLAB, synchrotron a podobně. Kdo se v tom má vyznat? Nabízím několik jednoduchých vysvětlení.
Spor vlastně nevedeme o peníze. Univerzity a Akademie věd mají odlišný názor na strategii a priority při přípravě velkých projektů usilujících o financování ze strukturálních fondů. Peníze pro „vědce v Brně“ nikde na stole neleží, musíme o ně teprve soutěžit s jinými regiony. Jde tedy o to, jak pro jižní Moravu získat a co nejlépe využít prostředky, které má Česká republika k dispozici v rámci Operačního programu Věda a výzkum pro inovace pro období 2007–2013. Je to jedinečná šance, která se už nebude opakovat. Tyto finance ovšem nenavýší naše stávající platy, neopraví existující budovy a vůbec nás tzv. „nezajistí“. Musejí sloužit k vytvoření nové výzkumné infrastruktury. Moderní věda se neobejde bez rozsáhlých investic do specializovaných laboratoří a přístrojů. Vytvoření infrastruktury schopné mezinárodní konkurence nelze financovat obvyklým způsobem. Nyní máme šanci učinit Brno jedním z evropských center excelentního výzkumu.
To není samoúčelné.
Špičkový výzkum přinese nové léčebné postupy, technologie či materiály, ale také nové pracovní příležitosti, rozvoj podnikání, příliv zahraničního kapitálu. Nepřiláká podnikatele, kteří postaví montovnu a zůstanou, jen dokud mají k dispozici levnou pracovní sílu. Přivede firmy, které zde budou působit dlouhodobě a zvýší konkurenceschopnost regionu. Z excelentního výzkumu mohou mít prospěch všichni.
Nákladnou výzkumnou infrastrukturu má smysl budovat tam, kde už existuje kvalitní výzkum a vzdělávání. V tomto smyslu má Brno jedinečné postavení díky koncentraci úspěšných výzkumných univerzit. Produkuje se zde téměř šedesát procent výzkumných výsledků celé ČR, když nepočítáme Prahu. A Praha se o peníze ze strukturálních fondů ucházet nemůže.
Z těchto důvodů začaly brněnské výzkumné instituce v čele s Masarykovou univerzitou a Vysokým učením technickým už před čtyřmi lety připravovat projekt Středoevropského technologického institutu – onen CEITEC. Propojuje biomedicínský a materiálový výzkum, je založen na spolupráci s podnikateli i nemocnicemi a vede k uplatnění výsledků výzkumu v praxi. Náklady odhadované na základě vědeckých i ekonomických parametrů se pohybují kolem deseti miliard korun do roku 2015. Nebojme se té částky. Jen Masarykova univerzita má roční rozpočet kolem šesti miliard korun. Dohromady s VUT a dalšími partnery vytváříme tým zkušených a silných institucí, které umějí CEITEC připravit a provozovat.
Spor také nevedou „vědci v Brně“, ale brněnské univerzity s vedením AV ČR, které sídlí náhodou v Praze. A dva ze tří akademií podporovaných velkých projektů jsou situovány ve středních Čechách. Třetí, CESLAB, tedy synchrotron (urychlovač), který má být v Brně, není úplně špatný nápad. Pro Brno může být také užitečný, ale jen tehdy, bude-li zde předtím vytvořena odpovídající výzkumná infrastruktura, jako je CEITEC. Tak také zněla písemná dohoda s akademií, podle níž jsme postupovali, než se kolegové z akademie rozhodli jinak. Synchrotron nelze financovat jen z operačního programu, potřebuje i jiné zdroje a také státní nebo i mezistátní garance. Po splnění těchto podmínek se na jeho přípravě budeme rádi podílet. Budovat urychlovač na úkor CEITECu by však byla špatná investice.
O tom diskutujeme a naše debaty jsou někdy i emotivní. Ne kvůli penězům, ale s ohledem na zaujetí a odpovědnost, s níž se snažíme připravit projekty, které Brnu a celé jižní Moravě něco hodnotného přinesou. Alespoň tak k tomu přistupují brněnské univerzity, které jsou už evropské – a současně stále úžeji propojené s rozvojem našeho regionu.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
O autorovi| PETR FIALA, rektor Masarykovy univerzity
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
