O předčasných volbách jako o nejlepším řešení mluví šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek. I místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka na začátku týdne prohlásil, že si sociální demokraté přejí, aby se příští rok v Česku předčasné sněmovní volby uskutečnily. Mohly by se konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu, tedy na jaře 2009.
Předseda vlády a ODS Mirek Topolánek si však nedokáže představit, že by Česko bylo předsednickou zemí EU a současně se v ní odehrávala tvrdá předvolební kampaň. Ovšem i Topolánek v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes připustil, že pád vlády hrozí.
Složitá cesta k rozpuštění sněmovny
I když politici o předčasných volbách čas od času mluví, zkrácení čtyřletého volebního období je za současných ústavních procedur zdlouhavé a složité - a při vůli výrazné většiny zákonodárců také nereálné.
Rozpustit sněmovnu může podle ústavy prezident při splnění jedné ze čtyř podmínek. Jednou z nich je situace, když by při třetím pokusu o sestavení vlády sněmovna nedala důvěru kabinetu v čele s premiérem, kterého v takovém případě už navrhuje místo prezidenta předseda dolní komory.
Prezident může sněmovnu rozpustit i v případě, že poslanci do tří měsíců nerozhodnou o zákonu, s nímž kabinet spojil otázku důvěry. Ústava zkrácení mandátu umožňuje také při dlouhodobé nečinnosti sněmovny.
Při vládní krizi v roce 1998 politici raději schválili zvláštní ústavní zákon o zkrácení volebního období, což ale například někteří senátoři označili za krok na hraně ústavnosti. Dá se proto předpokládat, že by Senát podruhé už podobnou novelu neschválil.
Předseda vlády a ODS Mirek Topolánek si však nedokáže představit, že by Česko bylo předsednickou zemí EU a současně se v ní odehrávala tvrdá předvolební kampaň. Ovšem i Topolánek v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes připustil, že pád vlády hrozí.
Složitá cesta k rozpuštění sněmovny
I když politici o předčasných volbách čas od času mluví, zkrácení čtyřletého volebního období je za současných ústavních procedur zdlouhavé a složité - a při vůli výrazné většiny zákonodárců také nereálné.
Rozpustit sněmovnu může podle ústavy prezident při splnění jedné ze čtyř podmínek. Jednou z nich je situace, když by při třetím pokusu o sestavení vlády sněmovna nedala důvěru kabinetu v čele s premiérem, kterého v takovém případě už navrhuje místo prezidenta předseda dolní komory.
Prezident může sněmovnu rozpustit i v případě, že poslanci do tří měsíců nerozhodnou o zákonu, s nímž kabinet spojil otázku důvěry. Ústava zkrácení mandátu umožňuje také při dlouhodobé nečinnosti sněmovny.
Při vládní krizi v roce 1998 politici raději schválili zvláštní ústavní zákon o zkrácení volebního období, což ale například někteří senátoři označili za krok na hraně ústavnosti. Dá se proto předpokládat, že by Senát podruhé už podobnou novelu neschválil.
