„Je to velký problém a není možné, aby toto téma nešlo odborně zkoumat. Snažíme se proto najít jiného experta, který by byl ochoten stát se soudním znalcem,“ připouští potíže ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Svoji rezignaci Mareš, o jehož odchodu informoval jako první Deník, vysvětluje třemi důvody. Má moc práce, soudy a policisté prý velmi často extremismu nerozumějí a také má obavy o svoji bezpečnost. V minulých letech mu totiž jako jedinému znalci v oboru opakovaně chodily výhrůžky. „Je to tak, ale nechci to jakkoliv medializovat,“ připouští politolog.
Během samotných soudních líčení Marešovi podle jeho slov nejvíce vadilo, že musel často suplovat práci policistů či soudců a měl kvůli tomu nepřiměřeně velký vliv na výsledek celého jednání. „Míval jsem pocit, že jsem tlačen do řešení složitých právních otázek, což soudnímu znalci určitě nepřísluší, nebo na druhou stranu do řešení úplných zbytečností, které ani nejsou potřeba,“ vysvětluje.
Aby získalo za Mareše náhradu, hodlá ministerstvo v nejbližší době oslovit všechny české soudy. Ty totiž kromě oficiálních, v seznamech zapsaných znalců občas využívají i znalce příležitostné a Pospíšil doufá, že by někoho z nich mohl získat. „Druhý dopis půjde na vysoké školy, kde se na humanitních fakultách extremismus řeší. Pokusíme se najít někoho, kdo by byl ochoten stát se soudním znalcem,“ říká ministr.
Podle Mareše by ale ministerstvo mělo najít znalců hned několik, snížilo by se tak prý riziko, kterému by byli vystaveni. Ještě lepším řešením by ale prý bylo, kdyby policie a justice vyčlenily na posuzování extremismu vlastní odborníky. „Nejdůležitější je mít vyškolené policisty a státní zástupce a také vzdělané soudce, aby pak znalci nebyli potřeba.“
Vědecky se chce Mareš, který dělal znalce osm let, věnovat extremismu i nadále. Ovšem daleko méně než dosud. „Už na to nemám ani věk, ani dostatek času. Nestíhám už třeba sledovat extremistickou hudební scénu,“ vysvětluje.
Svoji rezignaci Mareš, o jehož odchodu informoval jako první Deník, vysvětluje třemi důvody. Má moc práce, soudy a policisté prý velmi často extremismu nerozumějí a také má obavy o svoji bezpečnost. V minulých letech mu totiž jako jedinému znalci v oboru opakovaně chodily výhrůžky. „Je to tak, ale nechci to jakkoliv medializovat,“ připouští politolog.
Během samotných soudních líčení Marešovi podle jeho slov nejvíce vadilo, že musel často suplovat práci policistů či soudců a měl kvůli tomu nepřiměřeně velký vliv na výsledek celého jednání. „Míval jsem pocit, že jsem tlačen do řešení složitých právních otázek, což soudnímu znalci určitě nepřísluší, nebo na druhou stranu do řešení úplných zbytečností, které ani nejsou potřeba,“ vysvětluje.
Aby získalo za Mareše náhradu, hodlá ministerstvo v nejbližší době oslovit všechny české soudy. Ty totiž kromě oficiálních, v seznamech zapsaných znalců občas využívají i znalce příležitostné a Pospíšil doufá, že by někoho z nich mohl získat. „Druhý dopis půjde na vysoké školy, kde se na humanitních fakultách extremismus řeší. Pokusíme se najít někoho, kdo by byl ochoten stát se soudním znalcem,“ říká ministr.
Podle Mareše by ale ministerstvo mělo najít znalců hned několik, snížilo by se tak prý riziko, kterému by byli vystaveni. Ještě lepším řešením by ale prý bylo, kdyby policie a justice vyčlenily na posuzování extremismu vlastní odborníky. „Nejdůležitější je mít vyškolené policisty a státní zástupce a také vzdělané soudce, aby pak znalci nebyli potřeba.“
Vědecky se chce Mareš, který dělal znalce osm let, věnovat extremismu i nadále. Ovšem daleko méně než dosud. „Už na to nemám ani věk, ani dostatek času. Nestíhám už třeba sledovat extremistickou hudební scénu,“ vysvětluje.
