Podle něj tak svému nástupci předá řadu dluhů, se kterými se nový český kardinál bude muset vyrovnat. Končící kardinál to řekl v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
"De facto za těch 20 let jsem na rovině církevně-politické nedosáhl vlastně téměř nic," prohlásil poněkud nečekaně Vlk.
Vinu ovšem nedává pouze sobě, ale i politikům. "Můj úspěch, nebo neúspěch vyrůstá z politické situace. Na naší straně - církve - byla vždycky ochota ...., ale nebyla dostatečná vůle na druhé straně - na straně politiků," vysvětlil český primas.
Nástupce to prý bude mít snazší
Vlk si dále myslí, že by jeho nástupce mohl mít snažší práci nežli on. Češi totiž podle něj opět nacházejí cestu ke křesťanství. Vlka povzbudily především včerejší slova prezidenta Václava Klause, který v Praze uvítal papeže Benedikta XVI.. "Ten jeho projev byl velmi křesťanský. Nabyl jsem tak dojem, že se tady něco mění," řekl Vlk.
Sedmasedmdesátiletý Vlk o odchod z funkce sám požádal. Definitivně se rozhodl poté, co ho minulý rok v květnu zradilo srdce.
"Pro mě a pro můj věk je to signál, že při svých domácích i zahraničních aktivitách musím mít na zřeteli tento stav. Pán nám postupně bere hračky z rukou a chce, abychom se více vrhali do Jeho náruče než do velké práce," přiznal tehdy Vlk na svém webu kardinal.cz.
Kdo Vlka vystřídá? To ví jen Benedikt XVI.
Zatím není vůbec jasné, kdo Vlka ve funkci kardinála nahradí. Stále se objevuje celá řada jmen. Například biskup královéhradecký Dominik Duka, biskup litoměřický Jan Baxant, arcibiskup olomoucký Jan Graubner či světící biskup pražský Václav Malý.
Kdo z nich nakonec usedne do arcibiskupského křesla, je otázkou. Čeští katolíci totiž mají na výběr jen velmi omezený vliv. Vlk i další představitelé tuzemské církve předali papežskému nunciovi, vyslanci Vatikánu v Česku Diegu Causerovi, své návrhy a ten z nich tři jména, takzvané terno, předal do Vatikánu.
Konečné slovo bude mít ovšem výhradně Benedikt XVI.. A ten se návrhy vzešlými z Česka nemusí vůbec řídit. To ostatně ukazuje i překvapivý případ "obyčejného" slovenského kněze Roberta Bezáka, kterého papež nedávno učinil arcibiskupem trnavským.
Neschválená smlouvaVztah katolické círve s českým státem je poměrně komplikovaný. Na konci devadesátých let ho měla definovat česko-vatikánská smlouva, která však doteď není schválená. Sněmovna ji před šesti lety zamítla, protože usoudila, že není výhodná pro Česko a dává katolické církvi výsadní postavení. Zmíněná smlouva se týká hlavně působení církve v kultuře, školství, zdravotnictví, sociální oblasti a v oblasti působení ministerstva vnitra. Předpokládá například možnost zřizovat právnické osoby a církevní zařízení; počítá též s tím, že případná změna současného způsobu financování nenaruší při zavádění nového modelu ekonomické zabezpečení církve. Další problém církve a státu se točí okolo katedrály svatého Víta na Pražském hradě, o kterou se vzájemně přou. O vlastnictví katedrály už proběhlo několik soudních řízení. Zatím poslední verdikt nejvyššího soudu přiřkl katedrálu státu. |
