Evropská komise (EK) nechtěla jakkoli komentovat výroky slovenských představitelů. Výjimku požaduje pro ČR prezident Václav Klaus.
"Máme jen dvě možnosti. Buď budeme v Evropské radě (na vrcholné schůzce EU) vetovat český návrh, nebo budeme trvat, aby se vztahoval i na Slovensko," řekl Fico ve videokomentáři na svém webu. Premiér zdůraznil, že poválečné československé prezidentské dekrety jsou trvalou součástí českého i slovenského právního řádu. Dekrety tehdy mimo jiné upravovaly vyvlastnění majetku Němcům a Maďarům odsunutým z tehdejšího Československa.
Fico postoj Bratislavy obhajoval s tím, že dekrety by na Slovensku mohly být napadeny, když zde "budou na rozdíl od České republiky požívat nižší politickou ochranu".
Vláda podle Fica Lisabonskou smlouvu nadále podporuje. Slovensko bude jednat tak, aby neohrozilo konečnou ratifikaci smlouvy, ale ani oprávněné zájmy země "související s nedotknutelností a nezměnitelností Benešových dekretů," uzavřel Fico.
Mluvčí EK Johannes Laitenberger v reakci na dotaz, zda se komise
Barrosso odmítl požadavek Slovenska komentovat
|
Pak to budou Češi konzultovat se švédským předsednictvím EU, které bude předsedat blížícímu se summitu EU, na němž by se o českém požadavku mělo jednat. "To je pilotem v tomto konkrétním letadle," podotkl Laitenberger.
Klaus nedávno podmínil podepsání lisabonské smlouvy výjimkou z Listiny základních práv EU. Podle něho by prý listina mohla dekrety prolomit, a otevřít tak cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců. Klaus také čeká na výrok ústavního soudu, zda smlouva není v rozporu s českou ústavou.
Výjimka z Lisabonu uspokojí i Slovensko, věří FischerPremiér Jan Fischer věří, že vláda najde takový text výjimky k Lisabonské smlouvě, který uspokojí i Slovensko. Zároveň zopakoval, že kvůli výjimce, o níž nyní jedná s Hradem a s partnery v EU, nebude třeba opětovné otevření ratifikace v celé EU. "Bavíme se o textu...té výjimky a jejím politickém a právním zvládnutí. Rozhodně nebudu vysílat předběžné signály, protože ten text se musí nejdřív dohodnout," řekl Fischer. |
Lisabonská smlouva o reformě fungování EU a jejích institucí musí k tomu, aby vstoupila v platnost, být ratifikována všemi státy EU. Z 27 zemí bloku jí už schválilo 26. Jedinou, která tak zatím neučinila, je ČR. Dokument sice podpořili zákonodárci, ale chybí podpis prezidenta.
