"Pencovy seznamy" dostal úřad z netu snadno. Pohrozil provozovateli serveru, na kterém databáze běžela, desetimilionovou pokutou, a ten ji radši odpojil. ÚOOÚ svůj postup vysvětlil tím, že odpovědnost má provozovatel, a tvrdil, že se Pencem vůbec nezabýval. Pence navíc úřad v září písemně ujistil, že o něm "ze své iniciativy nevyhledává" žádné údaje. Dokument, který mají LN k dispozici, ovšem dokazuje, že předseda ÚOOÚ Igor Němec (dříve vlivný politik ODS) chtěl po nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké, aby mu na Pence vytáhla informace z trestních spisů.
"V této souvislosti Vás žádám, vážená paní nejvyšší státní zástupkyně, o spolupráci ve smyslu postoupení informací zjištěných orgány činnými v trestním řízení, zakládajících důvodné podezření z porušení zákona... o ochraně osobních údajů... osobou Stanislav Penc," napsal Němec 29. července. Vesecká Němcovi v září odpověděla, že žádné takové informace nemá.
Jsou to papalášské způsoby
Penc považuje takové jednání za "papalášské způsoby, které úředníci používali před rokem 1989". Mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková svého šéfa háji a tvrdí, že Němec se na Veseckou obrátil jen kvůli tomu, aby vyřídil tři stížnosti, které kvůli databázi "přišly na úřad od občanů". Nešlo prý o vyhledávání z vlastní iniciativy, ale jen o ověření "informace získané z veřejných zdrojů", že Penc podal trestní oznámení na šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka.
Problémem ovšem je, že Penc nikdy na Žáčka trestní oznámení nepodal a tuto informaci nepřineslo ani žádné zpravodajské médium. Penc pouze zvažoval, že na Žáčka podá civilní žalobu, zazlíval mu totiž, že estébácké databáze nezveřejnil jeho ústav. "Trestní oznámení jsem opravdu nepodal," potvrzuje Penc. Způsob, jakým se ÚOOÚ zbavil seznamů, považuje Penc za mimořádně nebezpečný. "Ohrožuje to svobodu internetu. Já netvrdím, že musím mít nutně pravdu, i když jsem o tom přesvědčen. Takto jsem ale vůbec nedostal šanci ji obhájit," namítá aktivista.
Další podrobnosti si můžete přečíst v sobotním vydání deníku
