Zemi otočila má lež o mrtvém Šmídovi, promluvila Dražská

I po dvaceti letech obestírá 17. listopad 1989 jedna z velkých záhad českých dějin. Kdo a proč vypustil nebo nechal vypustit fámu o smrti studenta Martina Šmída během zásahu na Národní třídě? Fámu, která nastartovala sametovou revoluci a vedla k pádu skoro dvaačtyřicet let trvajícího komunistického režimu.

Byla to StB, disidenti, všichni dohromady, nebo si snad vše vymyslela tehdy dvaadvacetiletá dívka Drahomíra Dražská?

Právě Dražská nyní v rozhovoru pro Českou televizi tvrdí, že si vše vymyslela sama. Dávné lži podle svých slov na jednu stranu lituje,

Fáma letěla do světa Dezinformace o Šmídově ubití se od Litomiské dostala přes bratry Paynovy až k disidentovi Petru Uhlovi, který ji 18. listopadu pozdě večer předal zahraničním agenturám. Uhl brzy zprávu dementoval – ukázalo se totiž, že oba studenti MFF UK, kteří byli nositeli jména Martin Šmíd, žijí. Fáma, kterou zpět do Československa vzápětí odvysílaly západní rozhlasové stanice, přesto stačila podstatně urychlit pád předlistopadového režimu. "Myslím, že zpráva o smrti studenta skutečně odpor proti režimu zradikalizovala," říká historik Tomáš Bursík. Sametová revoluce podle něj kvůli tomu proběhla o něco dříve.

protože jí "to na dvacet let zkomplikovalo život". Dražská ovšem zároveň připouští, že "se tady díky tomu něco změnilo". Běh dějin totiž podle ní obrátila i její lež. "Nevím, jestli to je zrovna správně," ptá se dnes dvaačtyřicetiletá žena.

"Zifčáka jsem neznala, celé si to vymyslel"
V televizi ovšem Dražská vystoupila tak, aby jí nebylo poznat. Údajně proto, že si řada lidí dodnes myslí, že pracovala pro StB. O tom, že Dražská byla ve službách  komunistického režimu a že lež o Šmídově smrti spadala do předem připraveného scénáře, mluví bývalý agent Ludvík Zifčák, který se vydával 17. listopadu za ostravského studenta Růžičku, kráčel v čele průvodu a pak po zásahu policie ležel dlouho bez hnutí na chodníku.

Dodnes nebylo přesně objasněno, zda Zifčák-Růžička omdlel nebo zda zranění jen předstíral. Jen v rovině spekulací také zůstává, zda StB průběh 17. listopadu plánovala nebo ne. "Toho (Zifčáka) jsem neznala, poprvé jsem o něm slyšela, když mě v 90. letech vyslýchala vojenská rozvědka. Tak jako já jsem si vymyslela smrt Martina Šmída, tak si on (Zifčák) vymyslel, že jsem pod ním pracovala," tvrdila Dražská.

"Proč Šmíd? Prostě proto, že bylo první, co mě napadlo jinýho než Novák"
Proč si vymyslela mrtvého studenta, Dražská přímo v rozhovoru neřeší. Jeho spoluautorce Aleně Müllerové ale naznačila, že ji rozvzteklil brutální zásah na Národní třídě, během kterého byla sama zraněna a následně ošetřena v nemocnici.

Náhodného setkání s disidentkou Miroslavou Litomiskou pak využila ke stvoření fámy. "No jo, tahle holčina, ta to roznese po všech svejch známejch a kamarádkách," vysvětluje Dražská. Na jméno Martin Šmíd prý přišla čirou náhodou. "Nejdřív jméno Martin… Šmíd až potom. Proč Šmíd? Prostě proto, že to bylo první, co mě napadlo jinýho než Novák," pokračuje Dražská.

Dražská připustila už dříve, že si vše vymyslela. Poprvé to řekla Uhlově ženě Anně Šabatové 19. listopadu 1989. Pak ale žena s drogovou minulostí přišla s celou řadou verzí a stala se naprosto nedůvěryhodnou. Účelovou lež ale připustila i během svého výslechu na vojenské prokuratuře. Rozhovorům s médii se od té doby vyhýbala a nyní své původní přiznání rozšiřuje.