Tehdy policisté během několika týdnů vzali vzorky víc než 16 tisícům lidí za mřížemi, kteří si odpykávali trest za úmyslný trestný čin. Žalobu na ministerstvo spravedlnosti podal někdejší šéf pražského Discolandu Sylvie Albert Žirovnický, který si na Mírově odpykává šestnáctiletý trest za vraždu kamaráda z roku 2000. Soudy začnou případ řešit v polovině prosince, píše dnešní Právo.
"Žalobce chce 300 tisíc korun jako nemajetkovou újmu, která mu byla podle jeho slov způsobena tím, že mu byly odebrány biologické vzorky. Říká, že to nemělo být vůbec realizováno a že to bylo provedeno nezákonně," řekl mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Zdeněk Douděra. Vzorky přitom zásadním způsobem rozšířily Národní databázi vzorků DNA, kterou spravuje Kriminalistický ústav a kterou využívají vyšetřovatelé k odhalování zločinů.
Žirovnický, který se státem v minulosti neúspěšně vedl několik sporů, například týkající se jeho zatčení, si prý v žalobě stěžuje na to, že mu byl vzorek odebrán násilím. Na to si v minulosti stěžovala skupina vězňů u ombudsmana Otakara Motejla.
Tehdy ale zpochybňovali samotné oprávnění policie odebírat vězňům DNA. Podle nich policie jednala protizákonně. Motejl jim dal částečně za pravdu v tom, že šlo o invazivní metodu, která údajně porušovala tělesnou integritu vězňů. Ministerstvo vnitra prohlásilo, že policistům odběry dovoloval zákon o policii a trestní řád. Totéž tvrdí i žalované ministerstvo spravedlnosti.
Kriminalistický ústav i dnes akci obhajuje. Podle mluvčí ústavu Petry Srnkové se podařilo najít v téměř 660 dosud nevyřešených případech shodu DNA na místě s některým ze vzorků odebraných u vězňů. Národní databázi vzorků DNA řeší i Úřad pro ochranu osobních údajů. Nelíbí se mu, že jsou v něm vzorky všech odsouzených za úmyslný trestný čin.
