MateřskáDávka pomoci v mateřství je snížena od ledna. Nově se vyplácí pouze 60 místo 70 procent vyměřovacího základu. Pokud tedy žena před nástupem na mateřskou vydělávala 20.000, dostane na mateřské o 3150 korun méně než v roce 2009. Snížení mělo platit jeden rok a je součástí vládního úsporného balíčku. |
Mateřská se bude od června vyplácet opět ve výši 70 procent vyměřovacího základu. Současně bude všem matkám doplacen rozdíl mezi nižší a vyšší dávkou za předešlé měsíce. Mateřská byla pro rok 2010 snížena kvůli státním úsporám na 60 procent vyměřovacího základu mzdy. Změny budou stát zhruba dvě miliardy korun.
Pro zvýšení mateřské hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a zelených. "Návrh reaguje na přijetí nevyváženého kompromisu vůči rodinám s dětmi. Snížení příspěvku v mateřství znamená snížení příjmu až o 20 procent," uvedla místopředsedkyně lidovců Michaela Šojdrová. Podotkla, že je třeba přijímat taková úsporná opatření, která nebudou na úkor rodin s dětmi.
Naopak proti se postavili členové ODS a TOP 09. Těm vadí, že novela zákona přijde státní kasu přibližně na dvě miliardy korun. Poslanec ODS Michal Doktor prohlásil, že Česká republika bude mít v září nebo říjnu velké rozpočtové problémy, protože nehospodaří odpovědně. Státu prý budou chybět peníze, protože nedodržuje schválený rozpočet.
Ministryně: S výtkami nemůžeme souhlasit
Sněmovna také přehlasovala Klausovo veto emisním povolenkám v letectví. Letečtí dopravci si budou muset od roku 2012 kupovat emisní povolenky na emise ze svých letadel. Stát současně zmírní pravidla pro přidělování bezplatných emisních povolenek elektrárenským a také teplárenským firmám.
Klaus novelu zákona o obchodování s emisními povolenkami vetoval v polovině dubna. Uvedl tehdy mimo jiné, že sám cíl obchodování s takzvanými emisními povolenkami - tedy "údajné" omezování produkce "skleníkových plynů" - je jen dalším drastickým zásahem do ekonomické svobody s velmi pochybným zdůvodněním.
"My jsme si jeho (Klausovy) námitky velmi pozorně přečetli, ale musím konstatovat, že s nimi nemůžeme souhlasit," řekla poslancům ministryně životního prostředí Rut Bízková. Před poslance poté předstoupil bývalý ministr životního prostředí a expředseda Strany zelených Martin Bursík s výzvou, aby zákon nepodpořili.
Vadí mu především pasáž v zákoně, která umožňuje elektrárenským firmám, zejména společnosti ČEZ, získávat část povolenek zdarma. Zákon nazval rozkrádáním majetku v kapitalistickém vlastnictví. "Poslanecká sněmovna dává dárek akciové společnosti ČEZ v hodnotě 70 miliard korun tímto hlasováním," prohlásil.
Sněmovna by prezidentské veto do voleb nestihla přehlasovat
Sněmovna dále přehlasovala senátní veto a prosadila zahrádkářský zákon. Předloha například upravuje vznik zahrádkářských osad nebo pravidla dědění nájmů zahrádek. Zákon ale nemá vyhráno, nyní ho dostane k podpisu prezident, a pokud by ho vetoval, sněmovna by už ho do voleb nestihla přehlasovat.
Zákon prohlašuje zahrádkářství za veřejně prospěšnou činnost přispívající významnou měrou k ochraně přírody, životního prostředí a podpoře zdravého životního stylu. Zákon kromě jiného stanovuje, že pokud se obec rozhodne zahrádkářskou osadu zrušit, zpravidla poskytne nájemcům náhradní pozemky.
