"Já jsem příznivcem spíše toho, aby byli zaměstnanci adekvátně odměňováni," uvedl na dotaz serveru Lidovky.cz. Zdůraznil, že jeho resort v minulém roce dokončil řadu zásadních legislativních změn, kdy vyzdvihl především důchodovou reformu a dále pak "řádově osmnáct zákonů" v sociální oblasti.
"Za to patří nejenom dík mým podřízením, ale já jsem přesvědčen o tom, že k tomu patří také adekvátní odměna," uvedl. "Každý si může udělat svůj úsudek, každý mě za to může kritizovat. Já si za tím stojím," dodal ministr.
ČTĚTE VÍCE: |
"A porovnejte si, prosím, ty položky," odkázal k informacím, které v úterý zazněly na tiskové konferenci. Na té ministr uvedl, že se například díky změně ve způsobu vyplácení dávek podařilo státní pokladně ušetřit 800 milionů korun. "Šetříme provozní výdaje státu o miliony korun," uvedl Drábek s tím, že proti tomu jsou odměny jeho spolupracovníků zanedbatelné.
Anketa
Jak vysokou roční odměnu považujete u státního úředníka za přiměřenou?
Úsporami v rezortu se může pochlubit například i ministerstvo spravedlnosti. Na rozdíl od Drábka však ministr Jiří Pospíšil (ODS) za "zahájení plnění úsporných opatření v oblasti financí" odměňoval částkami značně nižšími.
Méně peněz na dávky a podporuV letošním roce se ministerstvo práce chystá ušetřit tři miliardy korun na výdajích na sociální dávky a podporu. Podle Drábka je to možné díky "důslednému vyžadování podmínek", veřejné službě či kontrole v systému docházky nezaměstnaných. Převedením vyplácení všech dávek z radnic do úřadů práce může stát podle ministra vydávání příspěvků a podpor lépe sledovat. Další peníze chce rezort ušetřit na informačních technologiích. Celková úspora by měla dosáhnout výše 3,8 miliardy korun. |
Na překvapivě vysoké odměny náměstků na ministerstvu práce přišel server Lidovky.cz, který s pomocí informačního zákona zjišťoval, jak si ministři v loňském roce vzali k srdci premiérovu výzvu, aby odměny rozdělovali střídměji.
Ukázalo se, že ze všech ministrů byl ke svým podřízeným nejštědřejší právě Jaromír Drábek. Jednomu ze svých zástupců udělil prémie v celkové výši 1 015 000 korun a zdvojnásobil mu tím jeho roční příjem (jeho standardní plat totiž dosahoval 1,2 milionu korun). Měsíčně bral v průměru 187 tisíc korun, tedy více než premiér. Další z Drábkových náměstků na výplatní pásce v roce 2011 našel odměny za 790 tisíc, třetí 590 tisíc a čtvrtý 490 tisíc korun.
K TÉMATU: |
Roční příjem | z toho odměny | |
---|---|---|
Náměstek 1 | 2 244 309 | 1 015 000 |
Náměstek 2 | 1 750 067 | 590 000 |
Náměstek 3 | 1 725 714 | 790 000 |
Náměstek 4 | 1 268 584 | 460 000 |
Poradce 1 | 1 009 834 | 276 000 |
Poradce 2 | 967 143 | 170 000 |
Poradce 3 | 633 172 | 115 000 |
Jména nezveřejním
Jak si jeho náměstci jednotlivé odměny rozebrali, ale Drábkův rezort nezveřejnil. "My jsme v tomto ohledu v právním lynči mezi dvěma zákony. Jeden zákon říká, velmi zjednodušeně, zveřejňovat, druhý říká nezveřejňovat," bránil se ministr.
Ačkoli loňský rozsudek Nejvyššího soudu jasně řekl, že příjmy vysoce postavených úředníků není možné utajovat, podle Drábka na druhé straně stojí zákon na ochranu osobních údajů. "My jsme zvolili tu formu, která vyhovuje oběma zákonům. To znamená uvedli jsme konkrétní částky konkrétních lidí," řekl Drábek. K uveřejnění jmen společně s odměnami přitom vyzval i metodický pokyn ministerstva vnitra a Úřadu na ochranu osobních údajů.
Ministr práce a sociálních věcí je ale přesvědčen, že kdyby tak učinil, byl by to nesprávný postup. "Nemyslím si, že by byl tak vysoký společenský zájem na tom, aby to byla veřejná informace - který z mých náměstků dostal kterou z oněch konkrétních částek," hájil své rozhodnutí.