"Mám za to, že moje povinnost informovat veřejnost je naplněna více než vrchovatě. Jako člověk ve funkci, od které se žádá naprostá nepolitičnost, musím odmítnout účast na akci, kterou pořádá jedna politická strana," citoval Kubera z dopisu Foglové.
Sesazení Hermana vyvolalo bouřlivou kritiku
Kubera zdůraznil, že cílem debaty je s pomocí expertů odhalit, zda argumenty pro sesazení bývalého ředitele Daniela Hermana byly skutečně důvodné a zda je ústav opravdu v agónii, jak zdůvodnila výměnu ředitelů nynější rada ústavu ve složení, které na sklonku loňského roku určil levicový Senát.
Bouřlivou kritiku vyvolalo nejen sesazení Hermana, ale i kroky Foglové, která se chce zbavit i dalších členů vedení ústavu včetně ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánové. Pozvaní historici se vesměs Hermana i Kukánové zastávali a důvody pro jejich odvolání hodnotili jako zástupné.
Například etická komise pro ocenění účastníků třetího odboje se podle svého předsedy Jiřího Kauckého shodla na tom, že spolupráce s ústavem pod Hermanovým vedením byla "na vynikající úrovni". Komise už koncem března, tedy ještě před odvoláním, vyzvala radu ústavu, aby "nepřikračovala ke krokům, které by destabilizovaly situaci" v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Historik Michal Kraus jako šéf vědecké rady ústavu, která na protest proti Hermanovu sesazení odstoupila, označil ve shodě s historikem Igorem Lukešem kritiku dosavadního chodu ústavu za "paušalizující odsudky o politizaci nepodpořené žádným argumentem" a zástěrku pro personální změny. "Za takzvanou odpolitizací a odideologizací je zřetelné politické zadání, respektive nesouhlas s hodnotami, které má ústav ze zákona povinnost hájit," prohlásil Kraus.
Práce na politickou objednávku
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů podle své předsedkyně Petrušky Šustrové již dříve popřela, že by pracovala na politickou objednávku. Rada měla výhrady k Hermanově práci a nynější spory podle ní politizují politici a média.
Na dotazy ČTK Foglová sdělila, že odmítá tvrzení, která se objevují v médiích, že jsou nyní ohroženy některé z plánovaných akcí ústavu. "Ústav pro studium totalitních režimů prostě úplně normálně pracuje a zatím nevím ani o jediné akci, která by spadla pod stůl," řekla Foglová přes svého mluvčího.
ČTĚTE TAKÉ |
Na žádost Platformy evropské paměti a svědomí, aby Foglová během 24 hodin vysvětlila své podnikatelské aktivity, ředitelka sdělila, že nemá povinnost reagovat na ultimativní požadavky a výzvy. Platforma v úterý prohlásila, že se znepokojením sleduje zprávy médií o její "možné roli v největším skandálu polistopadové České republiky" z let 1997 až 1998 v kauze černého konta ODS. Foglová uvedla, že se jednalo o podnikání jejího bývalého manžela.
Reagovala i na oznámení, že jedna ze dvou odborových organizací v Ústavu pro studium totalitních režimů vyhlašuje stávkovou pohotovost. Foglová odboráře žádá, aby nejprve předložili konkrétní požadavky zaměstnanců v oblasti hospodářských a sociálních práv.
