Například je to devět gotických deskových obrazů tvořících Vyšebrodský oltář, o který požádalo Cisterciácké opatství Vyšší Brod, nebo čtyři obrazy také z doby středověku, které jsou částí takzvaného Puchnerova oltáře a o něž požádal Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou.
NG věří, že se jí podaří s případnými novými vlastníky děl uzavřít dohodu o tom, že obrazy nadále zůstanou v jejích expozicích jako dlouhodobá zápůjčka.
Jedná se i o Rubensovy obrazy
V tomto smyslu se již dříve vyjádřili cisterciáci - chtěli žádostí dosáhnout toho, aby stát uznal, že oltář patří jim. Augustiniáni požádali o dva obrazy Petra Paula Rubense; na svém webu uvádějí, že mezi díly, která jim patřila, byly Rubensovy obrazy Umučeni sv. Tomáše a Sv. Augustin. Také augustináni deklarují zájem ponechat obrazy v expozici NG.
Žádosti o zmíněné obrazy NG eviduje od května. Rozhodnout o tom, zda jsou žádosti zákonné, musí do šesti měsíců, tedy do 9. listopadu, řekl dnes novinářům zastupující generální ředitel NG v Praze Vít Vlnas.
Podle zákona mohou být vydány movité věci, které funkčně souvisely s nemovitostmi, které oprávněné osoby již vlastní, nebo které se podle zákona také vydávají. Pokud NG nezjistí funkční souvislost, bude muset rozhodovat soud, uvedl Vlnas.
V srpnu NG dostala ještě žádost Českomoravské provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdných bratří o čtyři obrazy ze 17. století.
Podle Vlnase jde o neautorská díla, která z hlediska NG nemají prvořadý galerijní význam a nejsou ani součástí žádné její expozice. V říjnu Benediktinské opatství Emauzy zažádalo o deset obrazů, ty jsou ale již nyní jako zápůjčka v emauzském opatství, a jde tedy pouze o formalitu, uvedl Vlnas.
Šternberský palác zřejmě církev nedostane
Žádosti o vydání Rubensových děl, Vyšebrodského cyklu i Puchnerova oltáře podle něj zastřešují strahovští premonstráti.
"Představitelé církví se zavázali státu, že díla po restituci zůstanou v Národní galerii, případně jiné státní instituci," řekl dnes zástupce premonstrátu Gejza Šidlovský. Připomněl ale, že mnohé církevní instituce ještě o umělecká díla nepožádaly, do konce roku může NG ještě nějaké žádosti dostat.
O Vyšebrodský cyklus se cisterciáci již dříve neúspěšně soudili. Vlnas dnes připomněl, že o něj nemohli žádat v rámci restitucí v 90. letech, kdy se umělecká díla vydávala na základě výčtového zákona a podmínkou bylo, že na jaře roku 1950 díla byla fyzicky na místě - v tomto případě v klášteře.
Šternberský palác na Pražském hradě
Oltář však byl z Vyššího Brodu odvezen již v roce 1938; i tehdy ale byl v klášteře umístěn až druhotně a jsou i teorie, že původně vůbec nevznikl pro Vyšší Brod, ale pro katedrálu sv. Víta. "Doložení funkčního spojení s budovou není tak jednoduché, jako v případě Rubensových obrazů," připouští Vlnas. NG si vyžádala od žadatelů další dokumenty, které nyní prověřuje zvláštní pracovní skupina.
NG neeviduje žádnou žádost o vydání pozemku nebo nemovitého majetku, tedy ani Šternberského paláce na Hradčanech. Vydávání věcí dalšími státními organizacemi mimo Pozemkový fond a Lesy ČR je koncipováno jako výjimečné a musí být splněny dodatečné podmínky, připomíná Vlnas.
Proto, aby Šternberský palác mohl být vrácen, by musel v rozhodném období sloužit církvi k duchovním nebo charitativním účelům, případně by musel funkčně souviset s jinou církevní nemovitostí. To podle NG nebylo, a nemůže být proto církvi vrácen.
