Bude záležet, zda by jej Zeman, jenž žádá lustrační osvědčení, jmenoval. Babišovi by prý vyhovoval i post vicepremiéra pro ekonomiku.
Strany se na tom dohodly na jednání v Průhonicích u Prahy. Zatímco ANO jméno budoucího ministra nezveřejnilo, šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka by za vhodného kandidáta na předsedu dolní komory považoval jejího bývalého místopředsedu Jana Hamáčka. Sněmovna bude mít čtyři místopředsedy, jeden z těchto postů připadne ANO.
"My vidíme naši roli hlavně v řízení státu, proto i ČSSD akceptovala, že resort financí v případě dohody o koaliční vládě připadne hnutí ANO," řekl novinářům po skončení téměř čtyřhodinového jednání šéf ANO Andrej Babiš. "Nemluvili jsme o jménech, ale vždycky jsme tvrdili, že ten resort je pro nás klíčový."
ČTĚTE TAKÉ |
"Dohodli jsme také s hnutím ANO, že kandidáta na funkci předsedy Poslanecké sněmovny předloží sociální demokracie," nechal se zase slyšet Sobotka, jehož strana původně o post ministra financí také usilovala. Sociálnědemokratičtí poslanci podle něj návrh projednají v příštím týdnu, on sám za vhodného kandidáta považuje Hamáčka.
"Rádi bychom usilovali o základní trojčlenku, která umožňuje efektivně vládnout, tedy aby premiér, ministr financí a ministr vnitra byli nominováni stejnou politickou stranou," uvedl k tomu Sobotka před několika dny v tisku. Když post šéfa státní kasy obsadí ANO, ocitne se Sobotka ve stejné pozici jako tehdejší premiér Petr Nečas, jehož ODS v minulé koaliční vládě také resort financí nekontrolovala.
KSČM by měla mít dva sněmovní výbory
Podle Babiše by bylo nešťastné, aby proti sobě strany vyjednávající o budoucí vládě stavěli ve Sněmovně dva různé kandidáty. Kdo by se mohl stát místopředsedou za ANO, neuvedl. Kandidátkou na funkci předsedkyně dolní komory, kterou si dříve ANO také nárokovalo, byla stranická místopředsedkyně Věra Jourová.
Dvojice největších sněmovních stran se také shodla na dalších postech v dolní komoře, konkrétně na výborech. Sociální demokracie i hnutí ANO by podle dohody měly vést po pěti sněmovních výborech, dva KSČM a zbylé strany po jednom.
Dohodu o volbě předsedy sněmovny uvítala KSČM. "Na druhou stranu je zarážející, že obě strany jsou odhodlány při obsazování výborů Poslanecké sněmovny zásadním způsobem porušit princip poměrného zastoupení," sdělil předseda KSČM Vojtěch Filip. To je cesta, kterou zvolila předchozí koaliční vláda a která ohrožuje principy parlamentní demokracie, dodal.
ČSSD a ANO se sblížily v otázkách daní
"Jednáme v balíku... dneska už ladíme text daňové problematiky, která je nejrozsáhlejší ze všech," řekl novinářům předseda ANO Andrej Babiš. Detaily strany ale odmítly zveřejnit s tím, že je řeknou nejdříve lidovcům.
Podle dřívějších vyjádření je spíše jisté, že od počátku příštího roku se žádné daně měnit nebudou. Podle stran jednajících o vládní koalici již na to není čas a do ekonomiky by to vneslo chaos. Co se týče úprav daní v dalších letech, panovaly mezi stranami rozdílné názory na daňovou progresi u fyzických osob, zvyšování daní právnických osob i změny u sazeb DPH.
ČTĚTE TAKÉ |
Z jednání také vyplynulo, že do jednání ČSSD s církvemi o případné redukci finančních restitučních náhrad vyšle ANO své dva zástupce, a to politika a právníka. Babiš podotkl, že chce v nově vzniklé církevní expertní komisi, kterou iniciovala ČSSD, usilovat hlavně o změnu inflační doložky.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zopakoval, že jeho strana chce snížení objemu finančních náhrad, vyjmutí celého areálu Pražského hradu z církevních restitucí a zpřesnění účelu využití peněžních náhrad od státu.
Církve jakékoli změny zákona o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a v návaznosti na to vyjednané smlouvy odmítají.
