Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo v pátek občany k dodržování pitného režimu, každý by měl vypít dva až tři litry tekutin za den. Hlídat je nutné pitný režim zejména malých dětí, předejít dehydrataci organismu je ale důležité u všech věkových skupin, připomněl ministr Svatopluk Němeček (ČSSD).
Rozžhavená Evropa. Španělsko opanují vedra 44 stupňů, Švédsko zakusí třicítky |
Rtuť teploměru šplhá nad 30 stupňů Celsia a o víkendu má překročit 35 stupňů. Po vedrech přijdou bouřky, ty sice přinesou úlevu, ale chvíle před jejich vypuknutím jsou hlavně pro kardiaky a epileptiky zatěžující.
Hygienici radí ve vedru dostatečně pít, nejlépe obyčejnou vodu, ne ledovou, oproti běžným dnům přinejmenším tři litry, při námaze i víc. Pít se má průběžně v malých dávkách, vodu střídat s minerálkami, aby se doplnily vypocené minerály, a s teplým čajem, který díky obsahu teinu mírně povzbudí. Zmrzlina zchladí na chvíli, pak je člověku znovu horko a ještě ho může bolet v krku. Dostatek tekutin musejí v horku zajistit zaměstnavatelé na pracovištích. Slazené limonády nejsou vhodné.
Jak bude další dny? Podívejte se na aktuální předpověď počasí.
Voda tvoří zhruba 60 procent těla dospělého, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a brání přehřívání těla. Za běžných podmínek by děti od dvou do tří let věku měly vypít 1,3 litru, od čtyř do osmi let 1,6 litru, od devíti do 13 let dívky 1,9 litru a chlapci 2,1 litru. Děti nad 14 let a dospělí by měli vypít dva litry (ženy) až 2,5 litru (muži). Potřeba stoupá se sportovní aktivitou, více tekutin potřebuje tělo v suchém prostředí, například i v klimatizovaných prostorách.
Němeček upozornil rodiče, aby dbali na řádné pití dítěte při aktivním sportování a při hře. U dětí a seniorů je pocit žízně oslabený, nižší pocit žízně mívají také ženy. Rodiče by neměli nechávat děti v autech na parkovištích ani v kočárku na přímém slunci.
Lékaři doporučují nemocným, ale i zdravým lidem zmírnit ve vedru tempo, nadměrně se nenamáhat, odložit náročné sportování na příhodnější čas, dopřát si polední siestu, a pokud je to možné, nevycházet v žáru poledne ven. Kůži je vhodné chránit krémy s UV filtrem, oči tmavými brýlemi a hlavu pokrývkou. Lidi nejvíc ohrožené horkem je vhodné několikrát denně kontrolovat, třeba jen po telefonu, zda jsou v pořádku.
Pyžamo zchlaďte v lednici
V horkých nocích pomáhá spát v pyžamu, které se zchladilo v lednici, a před ulehnutím sprcha. I když ve vedru láká spíše chladná voda, větší úlevu přinese sprcha teplá, protože otevře póry a z těla odchází horkost. Když se člověk neutře, tělo se ještě zchladí osycháním. Větrat je nejlépe ve večerních, nočních a ranních hodinách, kdy je vzduch chladnější.
V horku může ulevit správně nastavená klimatizace a větráky. Pokud ale rozdíl mezi venkovním žárem a teplotou uvnitř je větší než sedm stupňů, anebo větrák fouká vzduch na člověka nepřetržitě mnoho hodin, postihnou lidi bolesti hlavy, vodnatá rýma, slzení očí, bolesti v krku a hrozí i zablokování páteře.
Česko od pátku zasáhnou velká vedra, teploty překročí 34 stupňů |
Doporučeno je zabránit pronikání paprsků do místností žaluziemi, a kde nejsou, pomůže bílý papír nalepený na skla. Zastíněné místnosti lze účinně chladit průvanem. Pacientům v nemocnicích uleví mokré obklady, personál jim více než jindy nabízí čaj a dohlíží na to, aby dostatečně pili.
V horku hrozí spálení, z opakovaného spálení pak rakovina kůže. Hrozí také úpal či úžeh. Úpal je nemoc z přehřátí, nemusí být z přímého slunce. Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou.
V horku stoupá také riziko utonutí. Desatero bezpečného koupání připomíná plavcům, aby do vody neskákali rozehřátí a unavení, ochlazovat by se měli postupně, měli by průběžně pít, ale ne alkohol. Do vody by měli skákat jen tam, kde to znají.
Nezapomínejte na zvířata
Omezit cestování s domácími zvířaty pouze na nezbytně nutné případy. Dát jim před cestou dostatečně napít a zařazovat časté přestávky, aby se mohla proběhnout. Takové jsou hlavní rady, jak se v nastupující vlně veder chovat k domácím zvířatům. Nebezpečí přehřátí hrozí zvláště u menších mazlíků, varovala v pátek viceprezidentka Komory veterinárních lékařů ČR Radka Vaňousová.
  |
Pokud zvíře začne extrémně dýchat, bude mít vyplazený jazyk, nebude ho nic zajímat, případně se ani nepostaví na nohy, či bude „hadrové“, jsou to příznaky, se kterými by měl majitel akutně zamířit k veterináři.
Chovatelé by měli dávat zvířatům do misek dostatečné množství vody, měla by mít ale pokojovou teplotu okolo 20 stupňů Celsia. „Často dochází k tomu, že pokud dostane ledovou vodu, neřku-li s kostkami ledu, může onemocnět chorobou podobného typu jako je angína u lidí,“ varuje Vaňousová.
