Elektronický recept má podobu čárového kódu, který si pacient odnese na papíře. V lékárně jej pak dokáží přečíst čtečkou a informace zanést do centrálního registru. Systém měl přitom přinést zjednodušení - například v dovolit lékaři nahlížet do lékového záznamu pacienta a vidět jaké léky mu předepisují jiní lékaři.
Výhodou mělo být také zamezení duplicitám v předepisování léků a možnost kontroly, zda si pacient lék vyzvedl. Měly se také vymýtit falešné recepty. Argumenty mluvily i o menší finanční zátěži a zvýšení bezpečnosti.
Lékaři a lékárníci zastoupení svými komorami ale povinné elektronické recepty, které mají být vydávány od roku 2018, odmítají. Podle nich má plánovaný systém spoustu nedokonalostí, které doktorům ztíží práci a nepřinese žádné bonusy v praxi. Nevznikne totiž pacientův „lékařský účet“, což by zdravotníci považovali za žádoucí. Lékaři tak neuvidí, jaké léky pacient bere, nebudou ani vědět, zda nepředepisují lék, který může být v kombinaci s jiným užívaným lékem škodlivý.
Za čtečkou čárového kódu
Představitelé tří profesních organizací – České lékařské komory, České lékarnické komory a Sdružení praktických lékařů dávají hlasitě najevo svůj nesouhlas s novinkou. Nevadí jim elektronizace jako taková, ale současná podoba systému elektronických receptů. „Elektronizace nám musí usnadňovat práci tak, abychom mohli více času věnovat svým pacientům,“ tvrdí.
To se podle nich po ale nestane. „Elektronizace by neměla poskytování zdravotní péče prodražovat. Samozřejmostí musí být zajištění ochrany citlivých osobních údajů pacientů i know-how nás lékařů. Systém musí být také uživatelsky přívětivý a nepovinný, tedy musí být zachována klasická alternativa,“ tvrdí šéf České lékařské komory Milan Kubek a v podstatě tím vyjmenovává, co všechno systém do zdravotnictví momentálně nepřinese.
Pacienti by podle něj navíc měli mít právo a možnost elektronický systém poskytování zdravotní péče odmítnout. „Ani jednu z těchto podmínek elektronické recepty ale nesplňují,“ sdělil serveru Lidovky.cz.
Jejich vystavení navíc podle Kubka zdrží lékaře. „Administrativa roste a lékař místo toho, aby se věnoval pacientovi, bude zápasit s počítačovým programem, tedy za předpokladu, že bude fungovat internet, což není na celém území České republiky zajištěno,“ tvrdí Kubek.
Někteří lékárníci, lékaři i pacienti, kteří už měli systém možnost vyzkoušet, si ale podle předchozích informací v médiích novinku vcelku pochvalovali. O zdržení prý není potřeba hovořit. Do pilotní projektu e-receptu se už v roce 2012 zapojila například frýdeckomístecká nemocnice. Elektronický recept je totiž možné vystavovat již od roku 2008. Zatím ale fungovala na principu dobrovolnosti.
Drahé úložiště dat
Kubek ale není jediný kritik. S jeho postojem souhlasí také Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. „Elektronický recept v podobě, ve které je nám povinně nařizován, nesplňuje nic z benefitů, které měl původně přinášet. Je to jen velmi drahé úložiště dat, jehož povinné používání nepřináší pacientům nic a lékařům zbytečnou administrativní a finanční zátěž. Jako problematické vidím i nakládání s důvěrnými daty pacientů, kteří si nemohou vybrat jestli na e- recept přistoupí, či nikoli,“ argumentuje, proč elektronické recepty momentálně považuje za nesmysl.
Obává se navíc problémů v praxi, na něž doplatí zejména pacienti. „Dělali jsme si průzkum mezi našimi členy a ti avizují, že dvě procenta kolegů se chystá skončit. Jsou to kolegové v důchodovém věku, pro které je přechod na e-recept a EET a komplikace a náklady s tím spojené poslední kapkou, kterou jejich kalich trpělivosti přetekl a chtějí ukončit svoji činnost,“ říká Šonka.
Jde prý asi o asi stovku lékařů, vesměs ve venkovských regionech, které nebude mít kdo nahradit. „Pokud každý registruje zhruba 2000 pacientů, pak bude mít v lednu 200 000 pacientů problém najít si nového praktického lékaře. Docela jistě ale řada lékařů zavře svá detašovaná pracoviště,“ míní.
Podle ministerstva zdravotnictví je ovšem změna nevyhnutelná. „Neochota jednotlivců využívat moderní technologie a učit se nové věci nemůže stát v cestě elektronizaci zdravotnictví. Schovávání této neochoty za tvrzení o nepraktičnosti a pomalosti systému nelze akceptovat,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Štěpánka Čechová.
V narážce na chybějící prováděcí vyhlášku, která by řešila případné výpadky systému, pak ještě uvedla: „Příprava prováděcího právního předpisu, který bude situace, za nichž je vždy přípustné vystavení lékařského předpisu v listinné podobě stanovovat, probíhá.“
Kubek upozorňuje také na hrozící pokutu ve výši až dvou milionů korun za to, když lékař po novém roce nesplní svou povinnost. „Pacient nebude poškozen, dostane lék, který potřebuje, a přesto může být jeho lékař státní mašinérií prakticky zlikvidován. Všichni poslanci a senátoři, kteří toto schválili, by se měli stydět,“ kritizuje zavedení změny.
Nelíbí se mu ani to, že předkladatelé změny hovořili o tom, že lékaři získají díky novému systému přehled o tom, jaké všechny léky pacient užívá. „Realita je však taková, že takzvaný lékový záznam pacienta ve skutečnosti dostupný nebude. To jediné, co by mohlo z odborného hlediska přinášet nějakou přidanou hodnotu - tedy alespoň na úrovni papírku, na kterém má pacient své léky sepsané - elektronické recepty v podání SÚKLu nezajistí,“ rozčiluje se.
Pozitiva prý nový systém nepřinese ani pacientům, ačkoli se jako jedna z hlavních výhod uvádí, že nebudou muset chodit kvůli receptu k lékaři. Ten jim totiž elektronický recept bude moct zaslat emailem nebo cestou SMS.
„Pokud je to z odborného hlediska možné, pacient si k lékaři pro recepty nemusí chodit ani dnes. Existují takzvané opakovací recepty. Zdravotní stav většiny pacientů však kontroly a následné úpravy léčby potřebuje. Na tomto faktu elektronického nic nezmění. Elektronickou komunikaci ocení možná mladí lidé, kteří žijí ve virtuálním světě, ti však jsou většinou zdraví a léky nepotřebují. Otázkou zůstává, zda jsou SMS a emaily bezpečnou formou komunikace,“ ptá se dále Kubek.
Zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv ale již podle dřívějšího vyjádření vidí v tomto systému přínos pro české zdravotnictví. „Elektronický recept bude možno zaslat e-mailem nebo prostřednictvím SMS. U dlouhodobých terapií je toto ideální cestou jak řešit návštěvu lékaře ‚jen pro recept‘. Se souhlasem pacienta bude mít lékař i lékárník přístup do přehledu léků, které byly pacientovi vydány. Toto dokonale zamezí nežádoucím interakcím a jejich nákladnému pozdějšímu řešení,“ uvedl SÚKL v oficiálním vyjádření.
„Připravovány jsou též funkce jako například hlídání dávkových rozmezí, ochrana před překročením preskripčních limitů a další prvky, kterými může lékař chránit nejen zdraví pacientů, ale také hospodaření ambulance.,“ vysvětlili zástupci úřadu dále. Připravována je prý i funkce rychlé výstrahy v případě výskytu závady v jakosti u léčivého přípravku. „Tato funkce bude poskytovat možnost adresace na konkrétního pacienta a umožní tak rychlé a efektivní varování a zabrání tak poškození zdraví pacienta,“ říká SÚKL.
„Stát během devíti let utratil zhruba půl miliardy korun z našich daní za něco, co nepřinese žádný prospěch ani lékařům, ani pacientům. Za čtyři měsíce mají být elektronické recepty jediným způsobem, jak budou lékaři moci předepisovat léky svým pacientům. Systém přesto dosud nebyl vyzkoušen v plném provozu,“ vadí Kubkovi.
Se členy České lékařské komory a podporou i dalších lékařů proto navrhuje, aby i po 1. lednu 2018 zůstala zachována možnost předepisovat léky klasickým receptem a aby elektronické recepty byly nepovinnou alternativou, která se bude postupně zdokonalovat. „V civilizovaných zemích takto politici postupovali,“ vysvětluje, proč tento scénář považuje za schůdnější.
Lékový ústav se ovšem snaží veřejnost uklidnit. „Můžeme ujistit, že pokud jde o nadstavbové funkce e-ceceptu (například lékový záznam pacienta), SÚKL je připraví a zprovozní okamžitě, jakmile to bude ze zákona možné,“ sdělila pro server Lidovky.cz mluvčí úřadu Lucie Přinesdomová.
Experiment, tvrdí šéf lékárnické komory
Kritikou ale nešetří ani lékarnická komora. Její prezident, Lubomír Chudoba, považuje povinné využívání systému elektronických receptů za „experiment“, a to nejen na lékárnících, ale zejména na pacientech. „Ty může celý systém výdeje léčivých přípravků nejen zdržovat, ale v některých předvídatelných situacích může doslova ohrožovat jejich léčbu,“ varuje.
Mechanismus navržený Státním ústavem pro kontrolu léčiv je podle něj nepraktický. „Znamená především násobné prodloužení administrativní činnosti lékárníka při výdeji léků na elektronický recept. Prodloužení doby pro výdej léků na elektronický recept - podle prvních praktických zkušeností asi na trojnásobek - je vzhledem k běžnému provozu v lékárně nevhodné a stresující nejen pro lékárníky, ale především pro samotné pacienty. A samozřejmě má ekonomické dopady na provoz lékáren, například v nutnosti navýšení počtu expedientů,“ říká.
