Plán návratu ostatků kardinála Berana: srdce Vatikánu, tělo České republice

Aby však ve Vatikánu zůstala česká stopa, na místě by se mohlo zanechat jeho srdce. Předpokládá se, že další ostatky by se převezly do katedrály svatého Víta koncem dubna.

„Ministerstvo spravedlnosti může v tuto chvíli potvrdit, že převoz ostatků kardinála Josefa Berana z Vatikánu do České republiky byl schválen papežem,“ potvrdila LN mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová informaci, kterou LN získaly z diplomatických zdrojů a na níž upozornila Česká televize. Novinku sdělil Vatikán české straně ve středu dopoledne, tamějšímu velvyslanci Pavlu Vošalíkovi ji tlumočil vatikánský státní sekretariát.

Kardinál Beran byl primasem českým v letech 1946 až 1969. Proslul především svým nesmlouvavým postojem vůči komunistickému režimu, odmítl podřídit církev tehdejší státní moci. Komunisté ho za to opakovaně internovali na různých místech republiky, v roce 1965 mu bez možnosti návratu dovolili odcestovat do Říma. Nepřímo mu tím umožnili, aby ho tehdejší papež Pavel VI. nechal po jeho smrti uložit po boku svých předchůdců.

Teprve loni v lednu vyšlo najevo, že kardinál si přál být pohřben v Česku. Vyplynulo to ze závěti, kterou v Beranově římské pozůstalosti objevila historička Stanislava Vodičková a na níž tehdy upozornily LN. „Tělo - přál bych si, aby bylo pochováno do hrobky pražských arcibiskupů, kdyby to nebylo možné, do hrobu mých rodičů v Plzni-Bolevci,“ uvedl kardinál v závěti, již sepsal v roce 1968, rok před smrtí.

Duka bude jednat s Beranovou rodinou

Závěť spustila jednání české strany a Vatikánu, zda by převoz ostatků byl možný. Právě souhlas hlavy katolické církve byl nutnou podmínkou k tomu, aby se tělo kardinála Berana mohlo vrátit domů. Papežovo povolení odstartovalo sérii dalších rokování, jež mají objasnit, jakým způsobem se zajistí vyjmutí těla, kdy se přesune do Čech a jakou podobu bude mít uložení ostatků.

„Mám schůzku na vatikánském státním sekretariátu, kde bychom si měli ujasnit, jaké budou úřední kroky, které by měly vést k tomu, aby tělo mohlo být vyňato z hrobu a převezeno do České republiky,“ sdělil LN český ambasador ve Vatikánu Pavel Vošalík, jehož úřad byl prostředníkem komunikace pražského arcibiskupství a Svatého stolce o povolení k převozu Beranova těla.

Úlohou arcibiskupství pak bude získat svolení od kardinálovy rodiny, aby se jeho ostatky dopravily do Česka. Beranovi příbuzní mají totiž právo veta. K symbolickému jednacímu stolu s nimi chce zasednout pražský arcibiskup Dominik Duka. Podle dostupných informací pozůstalí s celou akcí souzní. „Z mých informací vím, že rodina pana kardinála Berana byla pro převoz do vlasti,“ sdělil LN mluvčí arcibiskupství Stanislav Zeman.

Snahou Dukova úřadu bude, aby se pohřeb kardinála Berana odehrál 23. dubna na den svatého Vojtěcha v Chrámu svatého Víta. Arcibiskupství se totiž někdy říká svatovojtěšský stolec. Druhým uvažovaným termínem je 28. září na svátek svatého Václava. V takovém případě by se předtím kardinálovo tělo vystavilo ve Staré Boleslavi, kde byl patron české země podle tradičního církevního výkladu zavražděn.

Spočine Beran vedle kardinála Miloslava Vlka?

Podle informací LN by se místem posledního spočinutí kardinála měla stát chrámová kaple zvaná Nová arcibiskupská, kde třeba leží kardinál Miloslav Vlk. V následujících týdnech se bude diskutovat i o tom, jak Česku ponechat čest mít v katedrále svatého Petra ve Vatikánu svůj otisk. Řešením by mohla být varianta, že na místě zůstane Beranovo srdce a do Česka zamíří „jen“ zbytek jeho fyzické schránky.

„Není to nic neobvyklého, najdeme to v některých šlechtických rodinách, že srdce zůstalo na jednom místě a tělo se převezlo jinam,“ podotkl k tomu mluvčí pražského arcibiskupství Zeman. K této možnosti se kloní i primas český Dominik Duka. „Chceme naplnit poslední vůli velkého exulanta, který šel cestou svatého Vojtěcha a spolu s ním bytostně patří k celku a dějinám naší společnosti,“ uvedl pak k návratu kardinála do Česka v letošním pastýřském listě arcibiskup.

Kardinál Beran prokázal mimořádnou statečnost už během nacistické okupace. Po únoru 1948 pak exkomunikoval z církve kněze Josefa Plojhara kvůli tomu, že zasedl v komunistické vládě. Ani přes mimořádný nátlak státní moci exkomunikaci neodvolal, stejně jako bránil církev před KSČ. 

Kardinálem se Beran stal roku 1965, kardinálský klobouk mu komunisté povolili převzít si v Říme od papeže Pavla VI. osobně. Zpět do vlasti už ho nepustili, stejně jako později zapověděli převoz jeho těla. Beran zemřel roku 1969 na rakovinu.