Zeman se zúčastnil jednání vlády o rozpočtu. Ocenil snížení plánovaného schodku na 40 miliard |
Prioritami rozpočtu jsou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu koruny a příjmy 1,465 bilionu koruny. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, ke konci srpna rozpočet vykázal přebytek 14,8 miliardy Kč.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce o podpoře návrhu rozpočtu jednat ve sněmovně se všemi stranami. KSČM jen podpořila vznik vlády, uvedl ve středu na tiskové konferenci po jednání ministrů. Dolní parlamentní komora musí návrh dostat do konce září, závěrečné schvalování se uskuteční v prosinci.
„Neumím si představit, že by některá strana nechtěla navyšovat důchody, tak rekordně, nebo platy učitelů a policistů,“ uvedl Babiš. Chce mluvit se zástupci všech sněmovních subjektů. „Není to jenom o KSČM, která nás jednorázově podpořila. Jsme přesvědčeni, že rozpočet je velmi dobrý, proto budeme mluvit se všemi,“ uzavřel.
Komunisté počátkem prázdnin podpořili vznik druhé Babišovy vlády. Poslankyně KSČM a předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá v úterý ČTK řekla, že poté, co návrh vláda předloží do sněmovny, ho komunisté chtějí nejdříve podrobně prostudovat a na základě toho se pak rozhodnout. Jestli jsou komunisté připraveni schválit rozpočet, neřekla.
  |
Opozice návrh kritizuje
Pravicová opozice návrh rozpočtu na příští rok kritizuje. Plánovaný deficit 40 miliard korun v době hospodářského růstu považuje za nezodpovědný. Opozice návrhu vyčítá nízký podíl investic a vysoký deficit v době hospodářského růstu. Deficit nepovažuje za optimální ani Národní rozpočtová rada. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.
„Vláda schválila rozpočet na příští rok se 40miliardovým deficitem. V době hospodářského růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti projev totální rezignace na alespoň trochu odpovědné hospodaření. Vláda nic nedělá s výdajovou stranou, která bobtná, ale o to více chce sedřít daňové poplatníky,“ napsal na twitteru poslanec ODS Jan Skopeček.
Kritický je k návrhu také předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. „Schodek 40 miliard v době vysokého ekonomického růstu je nezodpovědný. Vláda by měla být mnohem ambicióznější. To by ale musela přestat rozdávat populistické dárečky jako slevy na jízdném a začít pracovat na snižování mandatorních výdajů. Že to je utopie, už psát nebudu,“ uvedl na twitteru.
Zeman je kritický k výdajům na inkluzi
Zeman v návrhu rozpočtu kritizoval výdaje na inkluzi ve školství. Doporučil také ministrům, aby hledali úspory u vyplácení podpory pro obnovitelné zdroje, u rušení agend úředníků nebo u podpory neziskových organizací.
Zeman uvítal, že ministerstvo financí navrhlo deficit o deset miliard korun nižší, než předpokládal původní plán. V minulosti prezident nicméně mluvil o tom, že v době ekonomické konjunktury by měla vláda připravovat rozpočet vyrovnaný.
Průměrný starobní důchod od ledna vzroste asi o 900 korun měsíčně |
Prezident také slíbil podporu vládě při projednávání navrženého rozpočtu ve Sněmovně. „Jako každý rok pronesu projev ve Sněmovně na téma rozpočtu, budu velmi laskavý, velmi vstřícný a budu mít několik více méně okrajových poznámek,“ uvedl. Kritický je k výdajům na inkluzi ve školství. Doporučil také hledat způsob, jak omezit kompenzace vyplácené provozovatelům obnovitelných zdrojů energie. Ministerstva by podle něj také měla rušit nadbytečné agendy úředníků a takto uvolněné peníze využít ke zvýšení platů zbývajících zaměstnanců úřadů.
Zeman také doporučil omezit příspěvky, které stát vyplácí některým neziskovým organizacím. Podle něj lze jasně rozlišit, které tyto organizace jsou užitečné a které nikoli. „Neužitečná nezisková organizace je ta, která se prohlašuje za politickou neziskovku, a dokonce se hrdě nazývá think-tank, i když není ani tank a tím méně think,“ řekl Zeman.
Prezident v projevu na jednání kabinetu také pochválil ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), že jeho úřad připravil investiční plán pro příští roky. K témuž vyzval ministryni průmyslu Martu Novákovou (za ANO).
Analytici: Schodek rozpočtu je v současnosti těžko obhajitelný
Z vyjádření analytiků oslovených ČTK vyplývá, že naplánovaný schodek státního rozpočtu je za současné ekonomické situace těžko obhajitelný, vláda by měla směřovat k vyrovnanému hospodaření.
„Skutečnost, že je schodek navržený ve výši 40 miliard korun, vnímám jako rozporuplnou. Na jednu stranu mám za pozitivní, že navrhovaný schodek klesá proti navrhovanému schodku roku 2018. Na druhou stranu mám na paměti, že skutečnost loňského roku byla výrazně odlišná od rozpočtu s plánovaným schodkem 60 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Loni skončil rozpočet fakticky ve schodku zhruba šest miliard korun. „Mým celkovým dojmem je, že žijeme ve dvou paralelních světech, což jakékoliv hodnocení veřejných finance relativizuje,“ dodal.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je schodek rozpočtu zbytečný, navýšení důchodů nesystémové a růst platů zrychlí inflaci. „Ostatně je již tradicí, že se v příznivých dobách problémy neřeší, ale naopak vytváří. Naštěstí obce a kraje hospodaří rozumněji a veřejné finance jako celek jsou v lepší kondici než samotný rozpočet vlády,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je plánovaní schodků ve středeční ekonomické situaci neobhajitelné. „Bylo by možné jej akceptovat jen v případě, že by byl schodek tažen skutečně výrazným zrychlením investic, protože ekonomika je v mnoha směrech podinvestovaná a zvýšení investic je tak žádoucí. Vzhledem k nízké míře připravenosti nových investičních projektů však nebude růst investic natolik silný, aby deficitní hospodaření ospravedlnil,“ uvedl.
Opět tak podle něj hrozí scénář, že se současná příznivá ekonomická situace vedoucí k citelnému růstu daňových příjmů smysluplně nevyužije a současné zdroje se projí. „Tato situace však nebyla v minulosti lepší, není to tak kritika současné vlády, ale obecná kritika politického přemýšlení, které se zaměřuje pouze na krátkodobý horizont volebního cyklu,“ dodal.
Středeční schválení rozpočtu je podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy promarněnou příležitostí. „To nám připomenou zvláště léta nadcházející, až výkon tuzemské ekonomiky zákonitě cyklicky poklesne. Jen málo na tom mění skutečnost, že skutečné hospodaření státního rozpočtu dopadá v posledních letech lépe. A jen málo na tom mění i skutečnost, že celkový obraz veřejných financí navíc v posledních letech vylepšuje poměrně zodpovědné souhrnné hospodaření krajů a obcí,“ uvedl.
