Lidovky.cz

Oběd zdarma dostanou jen chudší žáci. Otázka životního minima je stále otevřená

Česko

  15:53aktualizováno  16:38
Praha - Školní oběd zdarma by měly dostávat děti z chudších rodin, ne všichni školáci. Dohodli se na tom ve středu zástupci vládních stran ANO a ČSSD. Shodu zatím nenašly na částce a termínu navýšení životního minima, které hraje roli u stanovení dávek. K debatě se vrátí po hodnocení vývoje počtu příjemců pomoci.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a premiér Andrej Babiš. foto: ČTK

Novinářům to po jednání koaliční rady řekl šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Potvrdila to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Uspěly tak záměry ANO, ne plány ČSSD.

Petříček chce kandidovat na místopředsedu ČSSD, o nominaci požádá pražskou organizaci

Sociální demokraté prosazují navýšení životního minima už teď od ledna. Podle návrhu ministryně práce by se mělo zvednout po sedmi letech o 11 procent. Proti je ministerstvo financí. Jeho šéfka Alena Schillerová (ANO) souhlasí s růstem částek od ledna příštího roku. ČSSD navrhuje obědy zdarma všem dětem z mateřských a prvního stupně základních škol. 

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by bezplatné stravování měli mít školáci z mateřských a základních škol s přídavkem na děti, tedy z rodin s příjmem do 2,7násobku životního minima. Vláda o návrzích jednala v pondělí, nepřijala je.

Konec plánu na školní obědy zdarma pro všechny? Návrh ministra Plagy počítá jen s nejpotřebnějšími

„Principiálně se shodujeme v tom, že by stát měl přispět na obědy v mateřských a základních školách dětem, které to potřebují,“ uvedl Faltýnek.

Podle Schillerové je Plagova varianta „nejvíc pravděpodobná“ a nyní se hledá kompromis mezi návrhem sociálních demokratů a ANO. ČSSD kritizovala u Plagovy předlohy například vysoké náklady na zajištění obědů. „Budeme hledat kompromis, který by se týkal rodin, které skutečně nemají na to, aby dětem obědy platily,“ řekla ministryně financí.

Zvýšení životního minima i dávek

K debatě o životním minimu by se vedení koalice mělo vrátit za pár měsíců po vyhodnocení počtu příjemců přídavků. Zajímat je bude, zda jich neubývá. Maláčová v úterý řekla, že by se i kvůli zamýšleným školním obědům zdarma měla hranice příjmu rodin pro přídavky na dítě zvýšit. 

Na dávku i bezplatné stravování by měla podle záměru dosáhnout větší skupina dětí, a to z domácností s příjmem do trojnásobku minima. Schillerová to označila za technikálii a technicky složité řešení.

08.ledna 2019 v 21:16, příspěvek archivován: 09.ledna 2019 v 16:36

Kolegyně Schillerová teď říká, že by po revizi spotřebního koše mohlo být zvýšení životního minima dokonce vyšší, než jsme navrhovali. Nejsem proti, ale nechápu, proč ještě včera chtělo ANO odsouvat navýšení až na rok 2020? Nebylo by lepší podpořit náš návrh a pomoci lidem hned?

Vedle přídavků na děti se od životního minima odvíjí třeba příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, porodné či mimořádná okamžitá pomoc i nezabavitelné minimum při exekucích. Výdaje na dávky pro lidi v nouzi v posledních letech klesají. Důvodem je růst zaměstnanosti i výdělků. 

Řada příjemců se díky vyššímu příjmu přehoupla přes stanovenou příjmovou hranici pro přidělení podpory a na peníze od státu už nemá nárok. Podle Schillerové by nebylo rozumné v době, kdy chybí pracovní síly, dávky zvyšovat.

Sociální demokraté se k výsledkům středečního jednání podrobněji nevyjádřili. Stanovisko novinářům představili jen zástupci ANO. letech klesají. Důvodem je růst zaměstnanosti i výdělků. Řada příjemců se díky vyššímu příjmu přehoupla přes stanovenou příjmovou hranici pro přidělení podpory a na peníze od státu už nemá nárok. Podle Schillerové by nebylo rozumné v době, kdy chybí pracovní síly, dávky zvyšovat.

07.ledna 2019 v 19:16, příspěvek archivován: 09.ledna 2019 v 16:38

Diskusi o zvýšení částek životního a existenčního minima se vůbec nebráníme. Předcházet mu ale musí revize systému sociálních dávek, která bude usilovat o to, aby se závislost na pomoci státu nestala životním stylem pro práceschopné lidi. S tou bohužel MPSV zatím nepřišlo.

Obě vládní strany se v poslední době přou o to, komu náleží zásluhy za jednotlivá opatření a návrhy. Politici a političky ANO a ČSSD na sociálních sítích oznamují, jak jednotlivé kroky prosadili či vymysleli právě oni. Týká se to třeba navýšení minimální mzdy či školních obědů zdarma.

Insolvenční novela

Vládní poslanci by měli rovněž podpořit původní verzi insolvenční novely, kterou Sněmovně s úpravami vrátil Senát. Stejně budou postupovat i u normy se zrušením karenční doby. Novinářům to po jednání vedení koalice sdělil Faltýnek. Podle něj se na postupu dohodli zástupci obou vládních stran ANO a ČSSD.

Senát odmítl novelu zákoníku práce se zrušením karenční doby. Podle původní sněmovní verze by zaměstnavatelé měli od července začít nemocným pracovníkům platit náhrady i v prvních třech dnech nemoci. Insolvenční novelu horní komora upravila, na oddlužení by tak dosáhli i nejchudší. Sněmovní verzi kritizovali odborníci na pomoc předluženým. Podle nich poslanci odmítli „západoevropské oddlužení“.

Zdanění restitucí od roku 2021

Návrh poslanců KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích by měl vstoupit v účinnost až od 1. ledna 2021. Sněmovní rozpočtový výbor doporučil Sněmovně schválit tento pozměňovací návrh, který ve druhém čtení vznesl poslanec ODS Marek Benda. 

Komunisté s odkladem nesouhlasí. Výbor nedoporučil schválit návrh na zamítnutí komunistické předlohy, který na plénu vznesl Dominik Feri (TOP 09). Faltýnek po jednání koaliční rady řekl, že důvod odkládat účinnost návrhu nevidí. Sněmovna by mohla předlohu schvalovat na své nejbližší schůzi, která má začít 22. ledna.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.