Proti je ministerstvo financí, plánuje však revizi sociálních dávek a spotřebního koše, podle které by se mělo minimum výhledově změnit. Po jednání to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Záměr přidat k životnímu minimu 380 korun od ledna neuspěl už na předvánočním zasedání vlády. Plán zvednout životní a existenční minimum ohlásila Maláčová loni v létě krátce po svém nástupu do funkce. Částka se upravovala naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého od té doby činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum je 2200 korun.
Koncem listopadu projednávala záměr koaliční rada. Na navýšení se ale nedohodla. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak uvedla, že se zvednutí minima nebrání, ale až od ledna 2020. Řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka určuje a který se stanovil před 28 lety.
Zvýšení existenčního minima o 380 korun Maláčová neprosadila |
Výdaje na dávky by se podle podkladů k nařízení měly po růstu minima za rok zvednout o 454 milionů korun. Maláčová sumu nechtěla ze státního rozpočtu, stačit měly finance z pokladny ministerstva práce.
Ministerstvo financí považuje zvyšování dávek a rozšiřování okruhu jejich příjemců za nežádoucí a nevhodně načasované, mohlo by podle něj snížit motivaci k práci. Zvednutí částek by navíc podle financí znamenalo další zátěž pro úřady práce.
Podle Maláčové by zvýšení sumy pomohlo hlavně lidem, kteří si nemohou vydělávat, tedy dětem, seniorům či postiženým. Ulevilo by také dlužníkům v exekucích. Podle životního minima se stanovuje nezabavitelná částka, která při splácení musí zůstat.
S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné se vyplácí rodinám s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší částka pro život určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.
Plaga musí přepracovat návrh na bezplatné stravování dětí
Ministr školství Robert Plaga (ANO) dostal od vlády za úkol přepracovat návrh svého resortu na bezplatné stravování dětí v mateřských a základních školách. Babiš který novele vytkl plánované náklady na administrativu. K alternativnímu poslaneckému návrhu sociální demokracie s širším počtem adresátů kabinet schválil negativní stanovisko, přesto ho projedná sněmovna.
Plagův návrh kritizoval před zasedáním vlády kvůli zvažovaným výdajům na administrativu předseda koaliční ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček, Babiš má obdobný názor. „V tom návrhu se předpokládají nějaké dost vysoké náklady na administrativu, nárůst zaměstnanců,“ uvedl předseda vlády. Kabinet proto projednávání materiálu přerušil a Plagovi uložil, aby ho přepracoval.
Návrh ministerstva školství počítá s tím, že obědy zdarma by dostávaly děti z veřejných mateřských škol a základních škol z rodin, které pobírají dětské přídavky. Týkal by se tak zhruba 170 000 dětí a rozpočet by to stálo 1,7 miliardy korun ročně. Sociální demokraté chtějí obědy bezplatně poskytovat plošně dětem v mateřských školách a na prvním stupni základních škol, rozpočtové nároky vyčíslili na 5,4 miliardy korun pro školní rok od září 2020.
Ministryně práce a sociálních věcí Maláčová kritizuje návrh ministerstva školství kvůli tomu, že se týká lidí s nárokem na přídavek na dítě. Rodina proto musí mít příjem pod 2,7násobkem životního minima. „Tímto je ten návrh problematický, protože se týká nejmenšího počtu dětí,“ uvedla Maláčová. ČSSD je připravena pracovat na revizi návrhu.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak považuje za nedostatek návrhu ČSSD široký počet adresátů. Nevidí smysl v tom, aby obědy dostávali všichni bez ohledu na příjmy. „Zátěž je ve výši 5,4 miliardy, což je opravdu velká částka,“ dodala. Kvůli podobě legislativního návrhu ČSSD by navíc podle Schillerové obědy neplatil stát, ale kraje.
