Lidovky.cz: Hrozí, že se chroust maďalový rozšíří i do jiných koutů republiky?
Chroust maďalový vyžaduje určité stanovištní podmínky. Žije na Jižní Moravě, protože je tam teplo a jsou tam lehké písčité půdy. Ty samé podmínky splňují porosty v Polabí či borové oblasti patřící Vojenským lesům na severu u České Lípy. To jsou dva regiony, kde je chroust maďalový rovněž v gradačním stavu, ale samozřejmě ne v tak závažném měřítku, jako je tomu na Moravské Sahaře.
Lidovky.cz: Takže chroust maďalový by se teoreticky mohl masivně rozšířit jen v těchto dvou regionech?
V tuto chvíli bych řekl, že tomu tak je. Tyto regiony splňují existenční podmínky chrousta maďalového.
  |
Kůrovec 2.0? Miliony chroustů likvidují Moravskou Saharu, postřik není možný |
Lidovky.cz: Čím chroust maďalový škodí?
On škodí ve dvou rovinách. První rovina se odehrává v současné době. Dospělí brouci požírají listnaté stromy, včetně ovocných stromů. Samice poté kladou vajíčka do půdy a obrovská část samic klade vajíčka již do porostů. V první fázi chroust ožere asimilační aparát, to není tolik katastrofický scénář. Fatální je druhá rovina. Druhá fáze nastává, když ponravy (druh larvy – pozn.red.) požírají kořenový systém, jemný kořenový systém sní celý a u větších kořenů požerou lýkovou část, posléze je kořen poškozený a celý strom uhyne. Až do pololetí příštího roku žádné větší škody od tohoto chrousta, který se nyní rojí, nastat něměly. Ale od pololetí příštího roku až do roku 2022 budou vznikat obrovské škody právě tím, že ponravy postupně požerou kořenový systém napadeného stromu.
Lidovky.cz: Rozmnožení chrousta maďalového v takovém měřítku zaznamenala Moravská Sahara v roce 2015, kdy škůdce ohrožoval asi 6500 hektarů. Nyní se podle lesníků vyskytuje i v Hodonínské doubravě, takže se lokalita zvětšila asi na 8500 hektarů. Čím to je?
Je to tím, že proti němu nejsme schopni nic dělat a nic proti němu neděláme. Nejjednodušší by byl postřik dospělců (poslední vývojové stádium chrousta, pozn. red.), kteří jsou teď v korunách stromů. To je záležitost, která je viditelná a dá se naplánovat. Ale postřik se musí udělat letecky, protože chroust ničí strom od koruny dolů. Dospělý chroust žije v korunách a stromy jsou natolik vysoké, že není možné je pozemním způsobem postříkat. Když neuděláme tento zásah, tak samice odletí naklást vajíčka a ponravy potom způsobí veliké škody.
Profesor Emanuel Kula z Mendelovy univerzity v Brně ukazuje ponravy.
Kdo je Emanuel Kula?Profesor na Mendelově univerzitě v Brně. Pod jeho vedením zkoumají studenti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně chrousta maďalového v zasažené oblasti. Problematice se dlouhodobě věnuje. |
Lidovky.cz: Poslední letecký postřik v této oblasti byl proveden v roce 2003. Jak snížil populaci chroustů?
V roce 2003 byl povolen poslední letecký zásah na Jižní Moravě proti chroustu maďalovému. Poté v roce 2007, kdy bylo další rojení chroustů, se projevil tento zásah poklesem chroustů na polovinu. Světelný lapač v roce 2003 pochytil přibližně 15 000 chroustů, v roce 2007 stejný světelný lapač umístěný na témže místě pochytil 8000 chroustů. Poté už se žádný letecký postřik v zamořené oblasti neprováděl a v roce 2011 stejný lapač pochytil přibližně 12 000 chroustů. Narostlo to natolik, že v roce 2015 jsme odchytili v krizové lokalitě 31 000 chroustů.
Lidovky.cz: Přirození nepřátelé se nedokáží s chroustem maďalovým vypořádat?
Chroust se natolik rozmnožil právě proto, že v zamořené oblasti nemá přirozené nepřátele, jako jsou například divočáci. Přirození nepřátelé se kvůli absenci vlhkosti v oblasti Moravské Sahary nemohli natolik rozšířit, aby ponravy nějakým způsobem razantně zredukovali. Černá zvěř se navíc v období léta vyskytuje převážně v obilí a v kukuřici mimo les, přičemž v této době je ponrava blízko zemskému povrchu. Na zimu se divoké prase vrací zpět do lesa, ovšem ponravy na zimu sestupují do hloubky až 120 cm, takže je pro divočáka velmi složité se k nim dostat. Neexistuje schválený nástroj, který by zahubil chrousta ve stádiu dospělosti.
Ostatní druhy hmyzu by stejně uhynuly
Lidovky.cz: Je tedy jasné, že chemický postřik by v boji proti chroustovi pomohl. Nicméně podle znalců by nezabil jen chrousta maďalového, ale i 70 zvláště chráněných a vzácných druhů hmyzu a ptáků. Dá se s tím něco dělat?
Neříkám, že chemický postřik nezabije ostatní druhy živočichů. Nicméně je otázka, jaké druhy hmyzu v korunách stromů opravdu jsou. V rámci diplomové práce jsme konkrétně u Bzence na Hodonínsku prováděli šetření a nenašli jsme tam jediný chráněný druh. Chce to udělat nějaké šetření a potvrdit, jestli se v zamořené oblasti skutečně nachází takové množství chráněných druhů. Chroust pojídá naprosto všechny porosty, takže stejně ostatní druhy hmyzu nemají potravu a uhynou.
Lidovky.cz: Podle vás by tedy v zamořené oblasti měl být použit chemický postřik, i přestože by vyhubil i ostatní druhy?
Je otázka, co je důležitější. Jestli zachovat les, nebo druhy hmyzu. Na jedné straně chroust pobývá v ptačích oblastech a musíme tento fakt zohlednit. Avšak jsou i jiné oblasti, kde by se zásah dal zrealizovat a stejně slyšíme, že kvůli předběžné opatrnosti se postřik nedá zrealizovat. Bohužel dnes je to tak, že v některých případech v České republice nejsou dovoleny dokonce ani biopreparáty.
Je složité, když lesník musí plnit lesní zákon a musí obnovovat les a ono to nejde, protože vysází tisíce sazenic a chroust je ihned zkonzumuje. Je to i jakási frustrace vlastníka lesa, protože tam chce něco pěstovat a ono to prostě nejde. V současné chvíli musí lesník tolerovat chrousta. Zrovna na Bzenecku je devadesát procent borovic a zbytek je listnatý les, kterého momentálně požírá imago (dospělé stádium hmyzu – pozn.red.). Tady se nejedná o ošetřování tisíců hektaru, ale o chemické ošetření malých lokalit, ve kterých se nyní chroust vyskytuje. Postřik by se tedy musel provádět helikoptérami, které budou létat nízko a citlivě volit plochu, která má být zasažena.
Lidovky.cz: Co tedy navrhujete?
Je třeba vstřícnost z obou stran. Nedá se říct „my chce stříkat za každou cenu“ a my „nechceme stříkat“. Když se strany nedohodnou, tak bohužel prohraje příroda a prohraje les, který je v oblasti napaden. Já jsem dokonce navrhoval, aby se určitá část ošetřila letecky, abychom zjistili, jestli chemické ošetření má skutečně takový negativní dopad a zabil by tolik jiných druhů. Provedli bychom takový pokus, protože studie chybí. Bohužel ani to nebylo dovoleno. Je třeba o tom diskutovat, hledat cestu, možná hledat jiný přípravek. Chroust je ale velký brouk a potřebuje odpovídající dávku, která pro něj bude adekvátní.
