Lidovky.cz

Česko

Stát odkryje nový zdroj financí. Banky budou investovat do veřejných projektů


Karel Havlíček | foto:  Petr Topič, MAFRA

Premium
PRAHA - Vláda ve čtvrtek odpoledne odkryje mnohamiliardový zdroj k financování projektů ve veřejném zájmu. Nepotřebuje přitom ani navyšovat daně, ani zavádět nové, třeba dříve uvažované sektorové. „Pokladnou“ pro budování zdravotnických zařízení, dopravní infrastruktury či digitalizace by se měl zanedlouho stát Národní rozvojový fond.

Jeho strukturu a fungování představí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vznik fondu umožní dohoda se­ čtyřmi největšími bankami v­ zemi, s jejichž zástupci má ministr podepsat memorandum o ­spolupráci. Podle Havlíčka by se do budoucna měli připojit i investoři z dalších oblastí. V první fázi jsou účastníci připraveni investovat prý až sedm miliard korun.

Autor:
O tom, co přesně umožňuje vznik fondu.
Jak bude fond fungovat.

Vznik fondu umožňuje dohoda mezi státem se čtyřmi největšími bankami v zemi – Českou spořitelnou, Komerční bankou, Československou obchodní bankou a­ UniCredit. Akce by se tak měli zúčastnit šéf spořitelny Tomáš Salomon, ředitel ČSOB John Hollows, generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka a za UniCredit místopředseda představenstva Paolo Iannone.

„Memorandum stanoví pravidla a ukáže, jak se fond bude řídit,“ řekl ministr Havlíček LN.

Podle zdrojů obeznámených s ­jednáním má být Národní rozvojový fond (NRF) založen jako standardní investiční fond podléhající licenci České národní banky (ČNB). Banky jsou do přípravy fondu zapojeny coby budoucí investoři, kteří do něj nebudou jen vkládat peníze, ale také budou konzultovat realizaci jednotlivých investic. Investory by se přitom v ­budoucnu měly stát vedle bank i ­firmy z dalších sektorů.

Fond bude podřízen státní Českomoravské záruční a rozvojové bance. Bude mít vlastní profesionální management, jehož členy dosadí stát. Bude zřízena i Národní investiční rada, která bude dávat stanoviska k dlouhodobějšímu směřování fondu i investičním strategiím. V ní bude mít zastoupení jak stát, tak investoři včetně bankéřů. „Budou tam nejen zástupci bank, ale i nezávislí experti,“ ujišťuje Havlíček.

Investice ve veřejném zájmu

Peníze do fondu dodají investoři, kteří budou mít možnost kupovat si investiční akcie NRF. Peníze, které účastníci do fondu vloží, mají být investicí. Investoři si budou moci vybírat, jaké projekty ve veřejném zájmu podpoří. Smyslem je podpořit i projekty ve veřejném zájmu, které by za normálních okolností měly jen malou naději získat běžné komerční financování. Zapojení NRF do jejich financování má dodat těmto projektům větší důvěryhodnost a garance, které umožní i ­následné zapojování dalších komerčních investorů.

Havlíček již vedle bank jedná i­ s dalšími zájemci. „Ozývají se nám samy i další firmy, primárně z průmyslu či ze sektoru automotive. Zatím je nechci jmenovat, protože se v této fázi spíše zajímají o ­podstatu fungování fondu. Líbí se jim, že je to výhodné pro investory i pro stát,“ vysvětlil ministr. Podle zdrojů LN mají zájem například energetické společnosti.

Oproti dřívějším úvahám o zavedení sektorové daně na vybraná odvětví tak vláda sází na dobrovolné příspěvky. Oproti bankovní dani, jež by se navíc vztahovala jen na několik bank, je NRF otevřený velkému množství investorů z různých sektorů. Tím se výrazně navyšuje jeho investiční potenciál. I­ díky tomu by fond mohl sloužit jako spolehlivý zdroj pro financování stěžejních oblastí veřejného zájmu, což by ulevilo také­státnímu rozpočtu.

Investice místo daní

Zatímco celkový výtěžek bankovní daně by podle odhadů dosáhl kolem 14 miliard korun, investiční potenciál fondu je násobný. Banky a případní další investoři již nyní vyjádří v memorandu připravenost investovat až 7 miliard korun. Celkově by ale fond mohl do domácí ekonomiky „napumpovat“ desítky miliard korun.

Většina projektů financovaných NRF by měla být součástí Národního investičního plánu. Jeho konkrétní podobu ale zatím vláda nepředstavila. Navíc připravené, reálné investiční projekty jsou zatím v nedohlednu.

Tyto obavy se nicméně ministr Havlíček snaží rozptýlit: „Projektů máme obří množství. Dnes se bavíme asi o 17 tisících projektů,“ ujišťuje. První z nich by mohly podle Havlíčka získat podporu NRF již ve druhé polovině příštího roku.

Po podpisu memoranda bude na tahu ČNB, která musí novému Národnímu rozvojovému fondu udělit licenci. To bude podle odhadů trvat zhruba půl roku. Poté již bude možné uskutečnit úpisy investičních akcií na konkrétní projekty. Havlíček předpokládá, že do té doby se rozšíří i­ skupina investorů.

„Nyní představíme schéma fungování fondu. Poté si začneme zvát další velké korporátní hráče a ­budeme je seznamovat s investičními garancemi či prvními investory,“ předestírá své plány ministr obchodu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.