Babiš se zastal Katalánců. Zákrok policie proti demonstrantům byl brutální, řekl
Katalánští demonstranti ve městě Girona
| foto: Reuters
Premium
Praha -
České politické špičky odsoudily pondělní zásah španělské policie proti demonstrantům v Katalánsku. Na vysoké tresty pro tamní politiky za referendum o nezávislosti reagovaly ale smíšeně.
„Zákrok policie byl brutální, člověku se nechce věřit, že se to děje ve státě Evropské unie,“ řekl LN premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že doporučí ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi (ČSSD), aby situaci řešil.
Ten se vyjádřil, že věří v nezávislost španělského soudu. „Nevidím důvod si zvát španělského velvyslance,“ sdělil LN. Ke zdrženlivosti se uchýlil i prezident Miloš Zeman. „Stejně jako v případě Čínské lidové republiky pan prezident ctí územní integritu Španělska,“ uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček
Co si myslí Karel Schwarzenberg.
Reakce španělského ministra zahraničí. Španělský soud poslal v pondělí do vězení 12 katalánských politiků až na 13 let. Následovala vlna demonstrací, největší v Barceloně.
Bývalý šéf české diplomacie poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09) premiérovo rozhořčení nad španělským postupem nesdílí. Upozornil na to, že katalánská vláda vědomě porušila ústavu. „Věděla, že jedná proti zákonu. Nyní musí nést konsekvence,“ řekl LN s tím, že Španělsko je demokratický a právní stát a když někdo porušuje zákon, musí za to nést odpovědnost. „Výška trestů je na soudech. Doufám, že časem dostanou milost,“ doplnil. Oproti většině českých politiků ho ani nepobouřil policejní zásah proti demonstrantům. „Policie takto musela zakročit z preventivních důvodů,“ uzavřel.
Síla místo jednání
Naopak za nepřijatelné označil zásahy policie s obušky poslanec a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. „Přijde mi nešťastné odsoudit politiky za to, že vypsali referendum,“ prohlásil s odkazem na to, že zastává hodnoty EU, mezi něž patří i „Evropa regionů“.
Výši katalánských trestů tvrdě odsoudil i předseda senátu Jaroslav Kubera, podle něhož se svět zbláznil. „Takové tresty se nedávají ani za pančovaný alkohol. Místo vyjednávání se volí síla,“ uvedl pro LN. Naznačil také, že Evropa občas měří dvojím metrem.
Dosavadní mlčení Evropy naznačil i europoslanec Jan Zahradil, podle kterého EU mlčí jako ryba. Česku by radil, aby zatím žádnou vlastní odpověď Španělsku nedávalo. „Ať se teď vyjádří EU. Nepochybuji, že rozsudky jsou formálně v souladu se španělským právem i ústavou. Dojem z těch vysokých trestů je však zdrcující,“ konstatoval. Jiného názoru je pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který označil chování španělské vlády vůči Kataláncům za nesmyslně agresivní. „Úplně zbytečně přilévá olej do ohně. Česká diplomacie by se měla snažit konflikt mírnit, spory uvnitř EU jsou problémem i pro Česko,“ řekl LN.
Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) je klíčové najít cestu k dialogu. „Výsledky listopadových španělských voleb rozdají karty a řeknou, kdo má sedět u jednacího stolu,“ sdělila LN. Současná situace v Katalánsku může probrat dřímající separatistické síly v Evropě. Právě toho se Unie obává a podle bruselského zdroje LN raději volí vyčkávací taktiku, než aby jasně vyjádřila své stanovisko. „Přestože spousta unijních politiků zásahy policie i výši trestů odsuzuje, bojí se vyjádřit podporu Kataláncům, aby neprobudili ostatní „nacionalistické kostlivce ve skříni, kterých má Evropa víc než dost. “
Samotná Belgie, srdce EU, má k rozdělení velmi blízko. Zemi dlouhodobě sužují spory francouzsky mluvících Valonů a nizozemsky hovořících Vlámů. Separatistické tendence se objevují i ve Skotsku, tam je posiluje navíc brexitový chaos.
Podle Josepa Borrella, dosluhujícího španělského ministra zahraničních věcí a budoucího Vysokého představitele EU pro zahraniční politiku v nové Evropské komisi, „zůstane téma katalánské nezávislosti politickým problémem, který se musí řešit dialogem v rámci ústavy“.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
