Jaderná elektrárna Dukovany. | foto: ČTK
Nyní se však objevila nečekaná komplikace. V bezpečnostních složkách státu se začalo proslýchat, že kvůli nedostatečné kapacitě vody pro chlazení jaderné elektrárny bude nutné omezit okruh firem, které mohou na dostavbu pomýšlet.
V úterý měl podle informací LN o této otázce jednat na Úřadu vlády výbor pro zpravodajskou činnost. Kvůli příliš rychlému zařazení tohoto bodu na program se však debata odložila.
Kapacitně silnější reaktory jsou náročné právě na spotřebu vody. Reaktor se jí ochlazuje a část se následně odpaří. Elektrárna spolyká až dva metry krychlové vody za vteřinu.
Na chlazení Dukovan se používá voda z řeky Jihlavy. Posouzení dopadů stavby na životní prostředí (EIA) ze srpna přitom určilo maximální kapacitu Dukovan – i s ohledem právě na vodní zdroje. Nynější čtyři bloky mají výkon 2040 megawattů a na nový, pátý blok zbývá maximálně 1200 MW.
I kdybychom měli porušit evropské právo, jaderné bloky v Temelíně i Dukovanech postavíme, prohlásil Babiš |
Kupříkladu tlakovodní reaktor francouzské společnosti Areva, která se o dostavbu zajímá, má ale výkon téměř o 500 MW vyšší. Do limitu by se při souběhu „starých“ Dukovan a nového bloku nevešel.
„Jistě to neumí Francouzi, ačkoli i oni se snaží zmenšit svou šestnáctistovku, která tam rozhodně nepůjde,“ řekla LN Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Možných zájemců o dostavbu je však více.
Patří mezi ně americký Westinghouse, ruský Rosatom, čínský koncern CGN či jihokorejská společnost KEPCO.
Při posuzování dopadů rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany na životní prostředí a vodní zdroje se experti zabývali několika scénáři. V potaz brali i klimatické změny a možné oteplování. Vycházeli z historických měření stavů řeky Jihlavy a okolí. Modelovali i budoucí vývoj.
A dospěli k zajímavému zjištění. Klima se podle odborníků z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka podepíše na průtoku Jihlavy více než lidská aktivita v podobě dostavby elektrárny.
Kouřící továrny bývaly znakem prosperity, říká šéf divize klasické energetiky ČEZ Štěpánek |
„Z porovnání simulovaného průměrného dlouhodobého odtoku pro stejné výkonové alternativy (Dukovan – pozn. red.) a různé klimatické scénáře vyplývá, že očekávaná změna klimatu se na snížení průměrného dlouhodobého odtoku z vodní nádrže Mohelno (na řece Jihlavě – pozn. red.) podílí přibližně 70 procenty a zvýšení odběru bloků elektrárny Dukovany pak zbývajícími 30 procenty,“ uvedli výzkumníci. Roční spotřebu vody odhadli při maximálním výkonu pěti bloků na více než 80 milionů kubíků.
Vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl nicméně uklidňuje, že nejde o žádný převratný údaj, který by výrazně omezil okruh možných dodavatelů nového bloku.
  |
„Nás to neomezuje, protože dnes nikdo nemluví o dostavbě, ale o náhradě. Jdeme na harmonogram náhrady stávající elektrárny. Nikdy tam dlouhodobě nebude více než 2400 MW výkonu,“ řekl LN Míl.
Podle očekávaného harmonogramu by se nový reaktor měl v Dukovanech spustit po roce 2036. O rok dříve končí životnost starých bloků. Nový pátý blok by tak pokryl zhruba 60 procent výkonu staré elektrárny. Zároveň se počítá s možností, že by se prodloužila životnost nynějších reaktorů, protože stavba představuje technologicky i finančně složitý projekt.
Kam s jaderným odpadem? Přístup české vlády při výběru lokality vybízí k nedůvěře, líčí starostka Nového Rychnova |
Ve světě dochází k opakovaným překračováním termínů pro dostavbu. Podobně rostou náklady oproti původně plánovaným. Příkladem může být finská elektrárna Olkiluoto. Výstavba třetího bloku začala v roce 2005, skončit měla v roce 2009, ale provozní licenci získal zdroj až letos na jaře.
Stejně tak nabírají na zpoždění stavby jaderných bloků v elektrárně Vogtle v USA a bez problémů není ani chystané rozšíření elektrárny v maďarském Paksi, kde má stavět Rosatom.
