Šéf Motola: Výtěr je za minutu, administrativa zabere dalších sedm. Elektronizace by zdravotnictví prospěla
Premium
Rozhovor
PRAHA -
‚Na jaře jsme na brzdu šlápnout museli, teď už to nehodlám opakovat,‘ řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz ředitel fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík.
Lidovky.cz: Jako pražská nemocnice jste teď epidemiologicky „na ráně“. Cítíte mezi svými zaměstnanci obavu z dalšího vývoje
Rozhodně. Odraz mediální hysterie, jež začala v půlce minulého týdne a nyní kulminuje, vyvolal „plašení“ především mezi lékaři, mezi sestrami až tolik ne. Ženy jsou asi racionálnější. Máme kvůli tomu covid tým, u něhož se soustřeďují podněty od zaměstnanců. Celkem máme pacientů s koronavirem jedenáct, z toho jen dva ve vážném stavu (rozhovor vznikl v úterý 15. září – pozn. red.). Při celkovém počtu dvou a půl tisíce lůžek, z toho tři sta šedesát lůžek na JIP a ARO, to o něčem vypovídá.
Lidovky.cz: Čeho se lékaři obávají nejvíce?
Já myslím, že hlavní problém je v tom, že se neshodnou. Mezi lékařskými celebritami teď hoří nesmlouvavý boj mezi těmi, kdo to vidí až tragicky, a těmi, kdo to vidí spíš optimisticky. Zrovna teď v mailu sleduji souboj imunologa Václava Hořejšího a evolučního biologa Jaroslava Flégra se skupinou dalších. Někteří prorokují dokonce desítky mrtvých denně za pár týdnů. A pak se v tom vyznejte.
Lidovky.cz: A není to spíš tak, že jsou slyšet extrémy, zatímco většina lékařů a vědců je někde uprostřed?
Skoro bych řekl, že ano. Když dneska někde vystoupíte s názorem, že budou tisíce mrtvých, okamžitě máte vstup do médií. To se vám s názorem, že to zas tak horké nebude, nepovede. Hezkým příkladem je právě pan Flégr. Poprvé to, myslím, řekl u Jana Krause v televizi a od té doby je tento člověk, který se normálně zabývá toxoplazmózou, prakticky všude.
Lidovky.cz: Nezaráží vás taková diskrepance mezi vědci, kteří by měli být maximálně racionální?
Už jsem to říkal několikrát – je v tom politika. Celosvětově se covid začal používat jako argument, proč to která vláda dělá blbě nebo naopak dobře. Mockrát v tom vidíte politické preference a vědecká nestrannost, na které to má stát, se pak ztrácí. Přitom si můžeme jasně říct, že oproti jaru víme o tom viru výrazně více.
Lidovky.cz: Připravenost oproti jaru je tedy lepší?
Podle mě je stále stejná, ono totiž asi víc udělat nejde. Kapacity máme připravené. Pravda ale je, že už víme daleko lépe, jak covid léčit. Celosvětově už o covidu bylo publikováno přes 50 tisíc publikací. Z České republiky tedy bohužel jen stovka, zatímco třeba z Nepálu sto šedesát. Místo toho hádání se na internetu a v mediálních relacích bychom měli spíše víc zkoumat.
Lidovky.cz: Není to ale role právě třeba fakultních nemocnic, jako je ta vaše?
Není. Máme tu podle mě tři základní otázky, na které stále neznáme odpověď. Ta první je, kolik bezpříznakových nakažených nakazilo někoho tak, aby se na něm projevily příznaky. To nikdo neví, názory se na to různí. A druhé číslo, jež by mě velmi zajímalo, je, kolik bezpříznakových dětí nakazilo někoho v rodině. Odpovědi na to by si měla odpracovat věda. Přitom jsou to stěžejní údaje. Zvláště pokud jde o rozlišování na bezpříznakové a příznakové. Nemáte-li ani příznaky, zkrátka neumřete. Zjistili bychom tak, koho máme testovat. Má teze je, že bychom došli k závěru, že testovat máme jen lidi s příznaky. A pak tu máte ty děti, o kterých se mluví jako o přenašečích. Přitom hospitalizovaných dětí byly dosud maximálně desítky. Zkrátka jsme si neodpracovali domácí úkoly.
Lidovky.cz: Kdo by měl tedy tyto otázky řešit? Hygiena?
Ti jsou dneska absolutně přetížení, to nepřipadá v úvahu. Myslím, že kdyby se dostatečné nástroje daly do rukou Ústavu zdravotnických informací a statistiky, dokázali by tam ta čísla vydolovat. Jenže tady mají všichni v hlavě březnovou tragickou situaci v Itálii, které jsme se údajně vyhnuli jen díky úplnému zastavení života. A že teď už se nám nevyhne. Já si to tedy nemyslím.
Lidovky.cz: Takže organizační obavy z průběhu podzimu nemáte?
Nemám. Klíčové číslo, jež musíme sledovat, je počet hospitalizovaných. A ještě navíc jen těch, kdo jsou skutečně ve vážném stavu. Máme teď klasický problém, kdy většina hospitalizovaných pacientů po normálním průběhu léčby by zamířila do léčeben dlouhodobě nemocných. Jenže jsou covidní, tak tam nemohou. Takže si je „sušíme“ na infekčních lůžkách, vypadá to potom, že jich je víc než ve skutečnosti. Vyplatí se ale sledovat pacienty na ventilátorech a kyslíku. Pak se můžeme bavit, jestli je krizový podíl těchto pacientů třeba 15 procent. Tam ale ani zdaleka nejsme.
Lidovky.cz: Z vašich slov soudím, že na vládní rozvolnění opatření se tedy asi příliš s despektem nedíváte...
To vůbec ne. Taky se mohlo stát, že bychom měli roušky od března permanentně, i přes léto. Jenže roušky mají největší smysl v době kapénkových infekcí, jež v létě nejsou. Ostatně o účinnosti roušek se přesvědčíme okolo 25. září, bude to 15 dnů od jejich povinného nasazení.
Lidovky.cz: Zpět k Motolu. Sžili jste se už s centrální evidencí kapacit?
Ano, máme totiž tu výhodu, že u nás sedí její koordinátor. Za Prahu to jde tedy přes nás.
Lidovky.cz: Takže byrokracie s covidem není problém?
To zase ne, byrokracie je šílená. Třeba u odběrů. Samotný výtěr nosohltanu se zvládne za minutu. Jenže jsme si spočítali, že na něj navazující administrativa zabere dalších sedm minut. Papíry pak celý proces více než sedmkrát natáhnou. Bohužel nejsme tak daleko, abychom při odběru jen přiložili elektronickou občanku a doktor tam doťukal dva až tři údaje. Elektronizace by zdravotnictví vážně prospěla. Každá česká nemocnice má například vlastní informační systém, nikomu se v tak malé zemi nevyplatí vyvinout jeden centrální. Jen v Praze jsou tři různé informační systémy. Takže my to musíme zadat u nás a pak to překlápět do systému hygieny.
Lidovky.cz: Na jaře jste museli, jako další špitály, odkládat standardní operativní úkony. Plánujete to i na podzim?
Na jaře jsme na brzdu šlápnout museli, ale to už nehodlám v žádném případě opakovat. Pokud to nepřijde z vyšších míst, dělat to nebudeme. Něco z těch odložených se nám podařilo vložit do léta a podzimu, ale minimálně 10 procent těchto úkonů jednoduše neproběhne. Těch asi 40 jarních dnů zkrátka nedohoníte.
Lidovky.cz: Na zálohy od pojišťoven to mít vliv nebude?
To sice ne, ale uvidíme, jak to bude s doplatky. Vznikla kompenzační vyhláška, jenže ta nepočítala s žádnou druhou vlnou. Jestliže se tedy lidé budou bát chodit do špitálů, projevit se to negativně může.
Lidovky.cz: Je už definitivně vyřešené zásobování ochrannými prostředky? Nemohou se ještě opakovat jarní výpadky?
To je dobrá otázka. Znepokojující příklad jsou třeba respirátory FFP3, jež Čína nevyrábí. A Američané už je nedodávají, jelikož je chtějí pro sebe. Takže se z nich stává strategická surovina. Takových věcí je přitom víc. Vezměte si, že jen Motol v době covidu spotřeboval každý den 55 tisíc párů rukavic. To je měsíčně 1,5 milionu párů rukavic. Ty se ale vyrábějí z nějakého materiálu, za jehož dostupnost v Česku bych rozhodně nedal ruku do ohně. Teď řešíme další problém, tentokrát s výtěrovými sadami na testování, ty vyráběně u nás totiž stále nemají certifikaci. Stále se to tak dováží z Číny. Jenže s tou jsou teď problematické vztahy...
Lidovky.cz: Jak je to s respirátory – jejich obstarání je na vás?
Jsme předzásobení na zhruba jeden až tři měsíce. Pak by se vidělo, jestli pomůže stát, nebo to obstará trh. My se tu ale pořád točíme kolem roušek a respirátorů, a přitom si neuvědomujeme, že se celosvětově omezují toky veškerého zdravotnického zboží. Náhle se může proto objevit nedostatek něčeho, co si s covidem ani nespojíme. Ať si o Číně myslíme cokoliv, spousta z těch výrobních řetězců vychází právě odtamtud.
Lidovky.cz: Jaký by byl tedy podzimní černý scénář nemocnice Motol?
Pokud by covid začal zabírat většinu lůžek intenzivní péče. Znamenalo by to omezení ostatní péče v největší chirurgické nemocnici ve střední Evropě. Dětské části se to zřejmě nedotkne, u dětí totiž problém zjevně není. U dospělých bychom ale museli omezovat transplantace, těžké chirurgické zákroky, traumata, onkologii a další.
Lidovky.cz: Takže skutečně těžkých případů byste tu pro skutečnou krizi museli mít kolik?
To se hrozně špatně odhaduje. Řeknu ale, že by to musely být stovky případů.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
