ilustrační snímek | foto: Viktor Chlad, Lidové noviny
Covid-19 je v Česku hlavní příčinou smrti. Ve druhém pololetí byl zjištěn až u 40 procent umírajících |
„Situace na venkově je specifická, pro lidi jsou tam hůře dostupné testy, což znamená nepříjemné cestování. Lidé pak nemají motivaci testování podstupovat, a pokud je jim špatně kvůli něčemu, co může být covid, mají tendenci raději zůstávat doma,“ tvrdí v rozhovoru pro Lidovky.cz Kubek.
S tím na základě svých zkušeností souhlasí i Jan Říha, ředitel krajské hygienické stanice na Vysočině, která patří k regionům s nejvyšším počtem obyvatelstva žijícího mimo města. Pro Lidovky.cz popsal, že obyvatelé venkova se trasování hygieniků často vyhýbají a neudávají jako kontakty své známé.
„Je to klasická česká mentalita. Lidé třeba mají letět na dovolenou nebo mají zařízený nějaký pobyt, a ze solidarity je tak přátelé hygieně nenahlásí,“ uvádí Říha.
K němu i Kubkovi se navíc dostávají zprávy o tom, že před hygienou varují i někteří zaměstnavatelé. Ti prý zaměstnance nabádají, aby při trasování neuváděli, že byli v kontaktu se svými kolegy. Bojí se totiž, že by tím přišli o velkou část zaměstnanců najednou.
Vyvolává to pak efekt, který sám Říha nazývá šedou nemocností.
Zahrnuje ty, o nichž se oficiální statistiky ani nedozvědí. Do skutečného počtu se přitom může tato nezmapovaná zóna promítnout dost výrazně. „Můj osobní názor je ten, že celkový poměr je ve prospěch šedé zóny. Zvláště když do toho zahrnete malé děti, které díkybohu nemají příznaky,“ odhaduje hygienik z Vysočiny.
Prezident ČLK Kubek navíc dodává, že se efekt venkova zahaleného v datové mlze brzy promítne i do statistik zemřelých, kterých je podle něj více, než se zdá.
Abychom se dobrali k přesnější představě o tom, kolik nakažených běžný sběr dat nezachytí, museli bychom podle Říhy provést plošné testování národa. Jinak prý bude pokračovat „zápecnická“ praxe.
„Pokud se lidé necítí zrovna nejlépe, místo kontaktování praktického lékaře a cesty třeba i třicet kilometrů na odběr doktora neosloví a pár dní si počkají, co to udělá. Naštěstí probíhá většina případů velmi lehce či skoro bezpříznakově, takže to na člověku nezanechá následky. Ale mezitím už šíří nákazu dál,“ popisuje své zkušenosti především z menších měst šéf krajské hygieny.
Částečně s tím souhlasí například ředitel liberecké krajské hygienické stanice Vladimír Valenta, který vidí za snahou nakažených zůstat neodhalen hlavně existenční obavy. „Motivace odmítání a zatajování souvisí spíše s obavami ze ztráty zaměstnání a příjmu než z čehokoliv jiného,“ řekl pro Lidovky.cz Valenta.
Jiné krajské hygieny ale vidí domněnku, že covid je na venkově více skrytý, jako nepodloženou. „Nedá se říci, že bychom pozorovali rozdíl mezi městy a venkovem. Šíření nákazy je závislé na tom, jak se lidé shromažďují, tedy teď je pochopitelně největší výskyt v zaměstnání a v rodinách,“ řekla například pro Lidovky.cz tisková mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamunová.
Zdravotní pojištění bude příští rok ve schodku 13 miliard korun, oznámil Blatný. V oboru přijdou změny |
V Jihočeském kraji si hygienici disciplinovanost obyvatel měst a vesnic netroufají srovnávat. „Na venkově byly místem přenosu nejčastěji společenské akce: oslavy MDŽ, kdy jsme například museli testovat kvůli jednomu zdroji – návštěvě z města – celou vesnici, dále svatby, koncerty kapel,“ popsala pro Lidovky.cz ředitelka jihočeské hygieny Kvetoslava Kotrbová.
Ta zároveň upozornila, že během podzimní vlny dosud epidemie zasáhla 330 škol, což je zhruba 40 procent všech škol v kraji. Z toho lze usuzovat, že se výskyt přesunul spíše do větších sídel, kde jsou střední a odborné školy. Kotrbová dodala, že podíl škol jako míst přenosu byl v každodenních reportech okolo třiceti procent. Po zavření škol začalo toto číslo klesat.
Z odpovědí hygienických stanic, které Lidovky.cz oslovily, i Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS) vyplývá, že přesný obrázek o rozložení epidemie mezi většími a menšími obcemi statistici nemají. „Je obtížné jednoznačně říct, co to je venkov a co už město,“ odepsal pro Lidovky.cz Josef Tuček z oddělní komunikace s veřejností ÚZIS.
