Lidovky.cz

Česko

Kompenzace za ušlou mzdu by mohly lidi motivovat k testování, říká průzkum

Antigenní testování obyvatel na covid. foto: Anna Vavríková, MAFRA

Praha - Jen třetina pracujících by se určitě chtěla nechat bezplatně otestovat na covid-19, pokud by byli v kontaktu s nakaženým nebo měli typické příznaky. Další třetina je spíše ochotná jít na test, zbylá třetina se testovat nechce.
  16:15

Zájem o antigenní testy byl ve čtvrtek menší než v první den. Páteční termín si zarezervovalo 19 tisíc lidí

Ochota pracujících nechat se testovat se zvýší na 47 procent, pokud by v případě pozitivního testu a následné izolace dostali finanční příspěvek kompenzující snížení příjmů. Vyplývá to z výzkumu projektu Život během pandemie, který zveřejnil jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.

Průzkum ukazuje, že pro lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženým nebo cítí typické, ale nezávažné příznaky nemoci covid-19, je motivací k testování také dostupnost odběrového místa. Pokud by bylo v místě jejich bydliště a nemuseli na odběr čekat, na test by určitě šly zhruba dvě pětiny lidí. Pokud by v případě pozitivního výsledku navíc dostali 5000 korun jako finanční kompenzaci k nemocenské, určitě by na test šla polovina lidí a dalších 31 procent by spíše šlo.

V Česku zemřelo s covidem už přes 10 tisíc lidí. Za středu testy odhalily 8235 nových případů

Průzkum se zabývá také názory na očkování proti covidu-19. Až polovina dospělých by se očkovat nechala, ale od září toto číslo o šest procentních bodů kleslo. „To může souviset s poklesem důvěry vládě v oblasti řešení epidemie, ale může být i důsledkem konkrétnějšího uvažování o výhodách a nevýhodách očkování,“ uvádí autoři. 

Navíc upozorňují na to, že pokud by lidé museli kvůli očkování dojíždět nebo omezit svou práci, tedy měli nepřímé finanční náklady, jejich ochota by se snížila. Jako hlavní důvod odmítnutí vakcíny lidé uvádějí obavy z vedlejších účinků. Nejvíce se zájem o vakcínu mezi zářím a prosincem snížil mezi mladšími respondenty do 34 let a lidmi bez maturity. U vysokoškoláků naopak zůstal stabilní.

Autoři také uvádějí, že současný systém trasování, kdy hygienici zjišťují kontakty nakažených koronavirem s dalšími lidmi, část těchto kontaktů vůbec nezaznamená. Hygienici už dříve uváděli, že lidé zpravidla hlásí, že byli ve styku jen s jedním člověkem. Respondenti ale v průzkumu v druhé polovině listopadu mluvili o zhruba pěti kontaktech bez roušky delších než 15 minut, na začátku prosince pak téměř o šesti kontaktech. Neochota nemocných hlásit další lidi může podle autorů souviset s tím, že nechtějí ohrozit kolegy a známé možným poklesem příjmů kvůli odchodu na nemocenskou.

První den přišlo na antigenní testy více než 15 tisíc lidí. Velký zájem je o termíny do Vánoc

Průzkumu ve výzkumném projektu Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumná agentura PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS, se účastní 2200 až 2600 stejných respondentů, kteří jsou oslovováni jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a jak s ní související problémy dopadají na jejich život. Výzkum je reprezentativní pro populaci ČR, účastní se ho ale jen respondenti s připojením k internetu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.