Očkování proti covidu uhradí pojišťovny, povinné nebude. Za aplikaci vakcíny lékař dostane 223 korun |
Vyhovět jedné ze základních vakcinologických pouček by však mohlo očkování značně zkomplikovat – časově i finančně.
„Pokud není jisté, jestli může být očkován člověk, který má bezpříznakové onemocnění, budeme muset všechny pacienty před očkováním testovat,“ upozornil lékař a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek během sněmovní debaty.
Denní nárůst počtu osob s prokázaným onemocněním.
Zaplatí tedy testy stát v rámci očkovací akce? Provede je přímo pracovník vakcinačního centra? Nebo bude na zájemci, aby si tuto podmínku vyřídil po vlastní ose?
„Záležet bude především na typu vakcíny a zejména na aktuálním zdravotním stavu očkovaného,“ uvedla neurčitě na dotaz severu Lidovky.cz Barbora Peterová, mluvčí ministerstva zdravotnictví.
  |
Jasné není ani to, kdo by zajišťoval dostatek testů v poměru jedna ku jedné k vakcínám. Navíc by zřejmě muselo jít o přesnější, ale časově náročnější PCR testy. Antigenní sady, jichž stát nakoupil miliony, sice Evropské centrum pro kontrolu nemocí označilo za přijatelnou alternativu, ale pro potvrzení pozitivního záchytu je potřeba provést ještě PCR test.
Česko má zatím jen vágní materiál o očkovací strategii, kterou sám premiér Andrej Babiš (ANO) označil za „první výkop“. Čas se přitom krátí – první várka vakcín od firmy Pfizer by měla do země dorazit zhruba 28. prosince.
„Evropská agentura pro léčivé přípravky by měla látku firmy Pfizer schválit 21. prosince. Od 24. prosince bude možné léky distribuovat. Pokud se tak stane, první dávky se sem dostanou mezi vánočními svátky. A očkovat se bude neprodleně,“ řekl ve středu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Půjde o symbolický objem deseti tisíc dávek, žádná unijní země nedostane víc, odpovídá to tak výrobním kapacitám dodavatele. První lidé by se podle Blatného mohli očkovat mezi svátky a budou to zdravotníci v nemocnicích, kde se starají o těžké případy covidu. V Praze se toho ujmou Fakultní nemocnice Motol a Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). Ale ani kraje nezůstanou na suchu – ze symbolické dodávky dostane každý region kousek.
Vládní inspekce
Blatný s Babišem ve středu navštívili tři velké pražské špitály, právě Motol, VFN a Thomayerovu nemocnici, aby – poprvé – probrali s vedením, jak jsou připraveni na jednu z největších logistických výzev, co kdy před českou vládou a republikou stály.
V Motole kupují obří mrazák za skoro půl milionu, protože vakcína od Pfizeru se musí skladovat při minus 70 až 80 stupních. Ředitel VFN David Feltl sdělil, že jeho instituce, jedna z největších v zemi, je na očkování připravena.
Do krajských nemocnic ale zatím instrukce neprotékají, a to jsou součástí řetězce. Mapa očkovacích center má kopírovat mapu míst, kde se provádějí testy na covid. Podle ministra Blatného by měla hlavní nápor, podobně jako v případě antigenních testů, zvládnout očkovací střediska velkých nemocnic, poté malých a nakonec praktičtí lékaři a specialisté.
První vakcína by do Česka mohla dorazit mezi svátky. Vznikne 200 očkovacích center, zapojí se i řada ordinací |
Center budou asi dvě stovky ve zdravotnických zařízeních, zapojit se má i zhruba pět tisíc praktických lékařů a ambulantních specialistů. V záloze jsou jako velkokapacitní místa dvě polní nemocnice, jedna v Brně a druhá v Praze.
Jak ale uvedly na dotazy webu Lidovky.cz tuzemské nemocnice, o plánech vlády zatím nemají ani potuchy. „Pokud se týká očkování proti covidu, předpokládám, že se bude provádět i v regionálních nemocnicích a nejen ve fakultních. Ale ve vakcinační logistice zatím bohužel nemá jasno ani vláda, ani ministerstvo zdravotnictví,“ řekl například předseda představenstva jindřichohradecké nemocnice Miroslav Janovský.
Nejde přitom o logistickou drobnost. Blatný chce naočkovat nejméně sedm milionů Čechů, na což vláda objednala až 16 milionů dávek, které budou chodit postupně, od různých výrobců. Už v lednu by tu mělo být 250 tisíc dávek. Pfizer se u svých látek postará v Česku také o skladování a distribuci, venku z mrazu vydrží sérum nepoškozené asi pět dní, což by mělo stačit na dopravení do očkovacího centra a aplikaci.
Ostatní výrobci nemají takové nároky na teplotu a podmínky uložení séra, na distribuci jejich přípravků se pravděpodobně vypíše tendr. Může to přinést další zdržení, veřejné zakázky v České republice nepatří k nejrychlejším.
Dvorní distributor státu pro všechny ostatní vakcíny firma Avenier zatím neví, že by měla být do covidového kulového blesku zapojená. Je přitom pravděpodobně jediná, která by měla s podobně náročným plánem alespoň částečnou zkušenost. „Z naší strany aktivně situaci sledujeme a jsme připraveni se do realizace zapojit. Tomu však musí předcházet finalizace nastavení a podmínek ze strany ministerstva zdravotnictví a dodavatelů vakcín,“ řekl pro Lidovky.cz mediální zástupce společnosti Martin Nesrsta.
Chybějící zmocněnec
Celou akci má mít podle premiérových slov na starosti zmocněnec při Úřadu vlády, zatím ale není vybraný, byť se proslýchá, že jím bude exministr zdravotnictví Roman Prymula. A nad strategií se teprve začínají ohýbat hlavy poradců z firmy Ernst & Young, které stát za milion zadal zpracování analýzy.
Moc klidu do příprav nevnáší ani koordinátor vakcinační strategie při ministerstvu zdravotnictví Zdeněk Blahuta. „Nějaká strategie podle mého měla být zpracována v létě a mělo se nějakým způsobem to očkování začít řešit,“ řekl České televizi s tím, že skluz půjde dohnat za dva až tři měsíce.
Spolutvůrce protiepidemického systému PES matematik René Levínský navíc upozorňuje, že například ve srovnání s Německem, kde řadu let přednášel, Česko postrádá vizi a začíná značně zaostávat. První Němci by měli jít „pod jehlu“ v půli ledna; dostat by měli dvě dávky v rozmezí 21 dní.
Vedle toho u západních sousedů připravili na šedesát improvizovaných velkokapacitních očkovacích center. Jen v Berlíně jich má být šest – mimo jiné třeba bývalá letiště Tegel a Templehof, velodrom v Prenzlauer Berg či zimní stadion Eriky Hessové.
Levínský proto psal vládě prostřednictvím interpelace od pirátského poslance Petra Třešňáka. „Upozorňuji, že i kdybychom byli mnohem méně ambiciózní než SRN a naším plánem bylo naočkovat 60 procent obyvatel v následujícím půlroce, každého dvěma dávkami, je třeba očkovat průměrně půl milionu lidí každý týden. Vzhledem k tomu, že program bude nějakou dobu nabíhat, účinnost vakcíny není 100 procent, nepřijde každý den stejný počet lidí, je třeba vytvořit kapacity na očkování přibližně 750 tisíc lidí týdně,“ podotýká matematik.
Nad tím, kde stojí česká očkovací střediska, kdo v nich bude pracovat či kdy se otevřou, zatím ale nechává podle Levínského česká vláda viset otazníky.
Nemocnice, na které Blatný předběžně naložil největší očkovací zátěž, s komplikacemi zatím nepočítají. Od ministerstva ale informace nemají. „Taktéž patříme mezi instituce, které budou očkovat. Konkrétní instrukce dosud nemáme,“ řekl pro Lidovky.cz mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. Mezi více než dvacítkou oslovených nemocnic je to stejné.
Naočkovat 5,5 milionu Čechů
Problém může nastat v nemocnicích, jež nepatří k největším, ale ležela by jim na bedrech většina vakcinačního náporu v kraji. To je případ zlínské nemocnice Tomáše Bati. „Pokud by se naplnil předpoklad, že až 40 procent veřejnosti se bude chtít naočkovat, nebude v našich silách to zvládnout v řádu týdnů a bylo by třeba, aby se zapojili i lékaři v terénu,“ upozornil její mluvčí Egon Havrlant. Stejně jako kolegové z ostatních zařízení se odkazuje na neexistující „podrobnější instrukce, které v budoucnu poskytne ministerstvo“.
Největší dodávky očkovacích látek by měly dorazit v druhém a třetím čtvrtletí příštího roku. Podle Blatného má stát ambici otestovat do konce léta pět a půl milionu Čechů. Tři a půl milionu tvoří přednostní skupiny – důchodci, chronicky nemocní či zdravotníci. Vakcinace bude zdarma a dobrovolná.
