Natáčení dlouho očekávaného projektu o Jiřím Kajínkovi začalo přede dvěma týdny. Jeho příprava však trvá již několik let. „Film vznikal dlouho, poprvé jsme o něm začali uvažovat před čtyřmi roky,“ řekl scenárista arežisér Petr Jákl. „Začali jsme bojovat o práva na příběh Jiřího Kajínka a oslovili jsme přímo jeho. Pak jsme pracovali na tom, aby film vyzněl tak, jak si myslíme, že to mohlo být.“
Příběh nejznámějšího českého vězně současnosti odsouzeného na doživotí „modelovalo“ během času několik scenáristů, každý do něj vnesl svůj pohled a nápady. Jejich vklad dramaturgicky usměrňoval režisér, který za Kajínkem jezdil do vězení a studoval jeho soudní spisy. „Moje pocity nejsou založené jenom na tom, že bych vyslechl Kajínka a myslel si, že je to celá pravda.“
Těsně před zahájením natáčení se s Jiřím Kajínkem osobně setkal vězňův filmový představitel – ruský herec Konstantin Lavroněnko, v Cannes čerstvě oceněný Zlatou palmou. Před návštěvou ve věznici Lavroněnko připustil, že si uvědomuje nelehký úkol, který má před sebou, a s uznáním hovořil o scénáři: „Je v něm zahrnuto všechno, co herce zajímá – člověk, vlast, život a smrt, osobnost a systém. Na druhé straně cítím velkou zodpovědnost už proto, že jde o reálnou osobu.“
40 minut tváří v tvář
A třebaže film nebude dokument, představitel titulní role slíbil, že „obětuje srdce a duši“, aby se přiblížil Kajínkově osobnosti. Později měl možnost pobýt ve společnosti Jiřího Kajínka ve věznici v Karviné. Režisér, který byl spolu s Tatianou Vilhelmovou, jež ztělesní Kajínkovu advokátku, setkání rovněž přítomen, potvrdil, že herec absolvoval oněch čtyřicet minut maximálně soustředěný. „To, jak se Jiří Kajínek dívá, jak se chová, jaké ovzduší kolem něj panuje, jaký pocit vzbuzuje, bylo pro mě hodně důležité a hodně mi pomůže roli uchopit. Stejně jako opravdové prostředí přísně střežené věznice pro doživotní vězně,“ svěřil se s nevšedním zážitkem Lavroněnko.
Tatiana Vilhelmová setkání nekomentovala, ale prostředí vězení pro přístup k roli bylo neméně důležité. Ještě před natáčením se potkala s advokátkou, již ve filmu ztělesní. „Role skutečné právničky je vnašem filmu upravena a trošku opepřena. Setkala jsem se s paní Slámovou, ale ono je to ve skutečnosti poněkud zrádné. Lidé vám odpovídají tak, jak by chtěli, aby byli ve filmu ztělesněni. Takže bude lepší se s nikým moc nestýkat a zapojit vlastní fantazii,“ plánovala.
Film, který podle tvůrců nemá být obhajobou odsouzeného Jiřího Kajínka, ale na pozadí vyšetřování první nájemné vraždy v Čechách spíše „dramatickým portrétem polistopadové doby, kdy totalitní praktiky mocných našly živnou půdu v organizovaném zločinu akriminálním podsvětí“, by měl být obrazem boje o moc a peníze, a pokud to možnosti filmu a umělecké licence dovolí, i zrcadlem praktik podsvětí i fungování soudního aparátu.
Filmařům pomáhají jako poradci známí investigativní publicisté Josef Klíma a Janek Kroupa, režisér Petr Jákl napsal scénář spolu s Markem Dobešem, kameramanem je F. A. Brabec. Mezi herci figurují další známá jména – například Boguslaw Linda, kterého si pamatujeme z filmu Jak zabít Sekala, bratři Vladimír a Michal Dlouzí... Kromě setkání s Kajínkem povolila Vězeňská služba ČR filmařům natáčet na Mírově i v Borech, což režisér považuje za exkluzivní možnosti.
