Zlatý poklad doplňuje i několik keramických předmětů dokreslující pohled na život národů z úpatí And. "Snažili jsme se, aby se návštěvníci co nejvíce ponořili do tajemného světa Inků, při instalaci jsme proto využili nejen působivé prostory hradu, ale i magickou hru světla, zvuku a obrazu," slibuje nevšední zážitek koordinátorka výstavy Hana Navrátilová.
Mezi nejpůsobivější exponáty patří například replika legendární Lanzónovy plastiky, mezi "nejtěžší" pak například zhruba půlkilový zlatý obřadní nůž.
Moravská metropole je s největší pravděpodobností na několik dalších let posledním evropským městem, kde je možné výstavu Zlato Inků zhlédnout. "Zlato je součástí peruánského národního dědictví a pro půjčování do ciziny platí velmi přísná pravidla," vysvětlila kurátorka výstavy Markéta Křížová, která odhaduje, že obměněná kolekce, která představuje ty nejvzácnější a nekrásnější předměty ze sbírek Muzea zlata v Limě, bude po Brně vystavena zřejmě někde v Asii.
Sbírky v limském muzeu obsahují na 7000 předmětů, pro kolekci do České republiky vybrali kurátoři ty nejcennější, ujistila dnes archeoložka a kurátorka peruánského muzea Patricia Arana.
V tuzemsku si výstavu zatím mohli prohlédnout lidé v Praze, kde ji navštívilo na 85 tisíc lidí. Na Špilberku bude instalována do konce února.
Celá kolekce je pojištěna na desítky milionů dolarů, její kulturní hodnota je ale nevyčíslitelná. Exponáty pocházejí z hrobů objevených v Peru a jsou majetkem sběratelské rodiny Mujica. Zlaté předměty byly pro Inky duchovními symboly, význam některých znaků a ozdob se však dodnes nepodařilo vypátrat.
