J. K. Rowlingová jako geniální detektivkářka? Pod pseudonymem určitě

Kariéra Cormorana Strika coby soukromého detektiva nevypadala zrovna slibně. V téhle branži musíte mít zkrátka dobré jméno, jinak se vám kšefty nepohrnou. Alespoň ne v takové míře, abyste mohli vyžít. Nyní mohl Strike tyto starosti konečně hodit za hlavu. Nedávno vyřešil vraždu modelky Luly Landryové, což mu vyneslo pověst prvotřídního detektiva, a případy movitých klientů se jen hrnou.

Pomohl J. K. Rowlingové pseudonym? Detektivní román se jí vydařil na výbornou

Podobně se u jeho dveří objevila i vyplašená Eleonora Quineová, manželka provokativního a ne zcela oblíbeného spisovatele Owena. Ačkoli se občas rád na pár dní vypařil, tentokrát je pryč až podezřele dlouho.

Robert Galbraith podruhé

J. K. Rowlingová se v Hedvábníkovi drží ozkoušeného receptu: postavu mrzutého, zanedbaného a dříve zadluženého detektiva Cormorana Strika, který navíc ve válce v Afghánistánu přišel o část nohy, staví do protikladu ke světu bohatých, slavných a podle popisu Rowlingové také hodně povrchních lidí. Její narážky jsou sice chvílemi až moc prvoplánové a šroubované, vesměs ale zapadají.

A jako základ pro detektivní příběh to u Rowlingové funguje dokonale. Vystačí si s charakterními postavami, prostřednictvím kterých dává příběh postupně dohromady jako skládačku. Nepotřebuje divoké zvraty ani nečekané momenty. Její hrdina Strike pomalu, pečlivě a inteligentně pátrá, přičemž každá kapitola je v samotném případu jeho logickým krokem vpřed.

Mimochodem: tak jako Rowlingová postupně přitvrdila v knihách o Harry Potterovi, zdá se, že i v Hedvábníkovi popustila oproti Volání kukačky uzdu fantazii. Vraždu Owena popisuje drsně a syrově jako rituální smrt: Cormoran Strike najde jeho tělo vykuchané, rozřezané, kolem se nacházejí talíře a příbory na znamení hostiny. A vnitřnosti chybí...

Možná to bude znít trochu nadneseně, ale v podstatě se ani nechce věřit, že autorkou Hedvábníka je J. K. Rowlingová. Nepochybně je dobrou spisovatelkou, ale po přečtení vás téměř zákonitě napadne: až takhle dobrou?

Kdo totiž četl první díl Volání kukačky, musí u Hedvábníka uznat, že se ve svém spisovatelském umu posunula o pořádný kousek dál. Hedvábník je propracovanější, krutější a hlavní hrdina Cormoran Strike snad ještě o kousek mrzutější, o to víc ale lidštější. A také je stále v pohybu: Rowlingová tentokrát šetřila s epizodami, které jsou spíš než o ději plné takzvané omáčky. Alespoň zpočátku je poměrně těžké najít místo, kde si čtenář může od čtení odpočinout.

A suma sumárum? Jednoduše: Hedvábník je doslova geniální čtení. Hlavní hrdina vás částečně odpuzuje, ale na druhou stranu ho máte rádi. A vrahem rozhodně není zahradník.