Jařabův text zkoumá hranice intimity. Kam až je možné v lidském jednání zajít, abychom tomu stále ještě neříkali násilí, nebo naopak co už násilí je? Vyvstávají otázky kulturního prostředí a genderových kódů, kterými obvykle vnímáme vztahy mezi muži a ženami. A proč tomu tak je? Je to dané výchovou, předešlými generacemi či dobou obecně? Je sexuální násilí podmíněno sociálně? Nebo je člověku prostě vlastní? Platí, že k násilí musí být stejně jako na lásku především dva? A je tím druhým vždycky člověk z masa a kostí? A co by se stalo, kdyby oběť domácího násilí dostala do ruky zbraň?