Smějeme se muslimům jejich reakcím na karikatury jejich proroka a říkáme si cosi o fanatismu, ale sotva se objeví zprávy o tom, že Vietnamci u nás jedí psy, půlka národa začne křičet – to snad ne, zakažte to, zavřete ty lumpy všechny!
Svoboda jednotlivce ale končí tam, kde začíná svoboda druhého. Pokud někdo sní mého psa, tak budu samozřejmě zásadně proti. Nebo pokud mi někdo bude nutit psí maso. Ale pokud Asiati jedí vlastní psy, které chovají na maso? Co je na tom špatného?
Že někdo psy miluje, spí s nimi v posteli a podobně, to snad ještě není důvod vnucovat své prototypy chování ostatním. Když někdo miluje ovci (viz. film Woody Allena), tak těžko může po nás požadovat, abychom nejedli skopové. Jediné co může požadovat je, abychom mu nesnědli tu jeho.
Lidé začínají chovat jako domácí miláčky i králíky, malá (Vietnamská) prasata a další zvířata. To by nám militantní chovatelé či vegetariáni mohli za chvíli zakázat veškeré maso.
V některých státech je zakázáno jíst hovězí, protože kráva je posvátné zvíře, či vepřové, protože je prase nečisté. U nás ale žádné náboženství oficiální není a zákony nemohou vycházet vstříc žádným náboženstvím a jejich předsudkům.
Nebo máme vyhlásit zoofilii za státní náboženství a psa za posvátné zvíře? To je už trochu perverzní, ne?