Jistě, lze spekulovat, že i tak vzniká pocit ohrožení a obavy. Stejně tak lze ale usoudit, že televize vysílá sdělení: jsme médium na nic, přejděte na internet, to je budoucnost! Což těžko nějaká televize zamýšlela.
Jenže kdo tady něco zamýšlel? O všem jako by rozhodovali duchové. Televize se bojí, co třeba udělá „vysílací“ rada. A rada, pokud něco udělá, bude zvažovat, co by asi tak mohlo být v rozporu s předpisy. Neexistuje žádný člověk se jménem a příjmením, který by se postavil a prohlásil, že vysílat tyto klipy je špatné a vznikne tím škoda.
Nerozhoduje žádný názor, za který by někdo osobně ručil, ale jakési neosobní „ono“ bezpečně vyložených předpisů. Smysl nemá v popisu práce nikdo.
Takže máme ošetřeno, aby televize neohrožovala mravní vývoj mládeže krvavými klipy. Teď ještě aby je neohrožovala tím, že je úplně pitomá.