Vážený pane Plachý,
dne 19. 11. jsem navštívil generální zkoušku a 23. 11. reprízu inscenace Tajemství Zlatého draka. Jako dlouholetý člen činoherního souboru ND Brno a v letech 1990 - 97 jeho umělecký šéf pokládám za svou povinnost obrátit se na Vás tímto otevřeným dopisem.
Webové stránky ND Brno uvádějí, že Tajemství Zlatého draka je „největší projekt činohry Národního divadla Brno v její historii“. A je to vskutku pravda: opulentní scénografie, velkoplošné projekce, laserové světelné efekty, ohlušující hudba a mraky barevných kouřů - opravdu velkoformátové divadlo.
Jaký je však vnitřní obsah této podívané? Vy sám i zpěvák Landa hovoříte opakovaně o národních tématech, otázce, co je to národ, a nosných pilířích, které jsou schopny loď - národ udržet. Rovněž obrácení člověka k vyšším duchovním hodnotám je prý klíčovým tématem kusu. K tomuto účelu byla sestrojena hra, která, jak uvádíte, těží krom jiného z odkazu mystiky, alchymie a psychologie C. G. Junga.
Odhlédneme-li od oné výše zmíněné velkoformátové adjustace, spatříme dramaticky chabý příběh uhnětený z banální detektivky, odvaru z fantasy a mravoličné historky o napraveném ochlastovi, kořeněný teatrální hypnózou, banální kritikou stávající konzumní společnosti a běda, i pokusem o filozofování. Mystika, alchymie i hluboká psychologie Jungova jsou tu sníženy na prázdný efektní spektákl pod hranicí směšnosti. Tajemství, tolikrát zde skloňované, uprchlo z divadla snad ještě před zvednutím opony. Ještě, že zpěvák Landa v černému haveloku tak silně čaruje svého Merkuria, že se divák musí chvílemi až smát. S jeho prostomyslnými texty to jde dobře dohromady a je to v té zoufalé prázdnotě aspoň veselé oživení.
Hra nemá stavbu, nemá vybudované situace, dialogy jsou zoufalé, postavy nezajímavé. Údajné obrácení hlavní postavy je vnější, chtěné a nepřesvědčivé. Pokud jde o ono národní téma - co jsme se dozvěděli? Dotýká se ta hra vůbec tohoto tématu krom opakovaného sdělení, že onomu podivnému společenství Ordo draconis jde o národ, že cítí národně (či lépe národovecky?)? Nenasloucháme prý svým básníkům. Bojím se, že oba citovaní čeští klasikové, Neruda a Březina, by v té tělocvičně u Zlatého draka dobrovolně necvičili.
Druhé klíčové téma duchovního obrácení člověka vzalo za své způsobem ještě tristnějším. Proboha, pánové v uměleckém vedení, neznáte snad velké příběhy vnitřního obrácení od antiky po dnešek? Zapomněli jste Sofokla i Shakespeara, neznáte Calderóna, nečetli Dostojevského? Nevíte nic o Greenovi, Eliotovi či Camusovi, že snižujete velké téma konverze nepřesvědčivou historkou o napraveném policajtovi?
Možná, že se inscenace finančně vyplatí. Umělecky je však těžce ztrátová.
Vážený pane Plachý, při nástupu do funkce šéfa činohry ND Brno jste v tisku sebevědomě prolásil, že s Vámi přichází do činohry éra kouzelníků a mágů. To jste dokázal. Jen jsem netušil, že půjde o kouzelníky z varieté.