Interval mezi okamžikem, kdy jsou pořadatelé přemoženi chuligány, a okamžikem, kdy má situaci policie pod kontrolou, je pro návštěvníka, jenž se prát nechce, velmi rizikový: stadion nemá pod kontrolou nikdo.
Jistě, bylo to poprvé, nelze dělat ukvapené závěry. Jenže kdyby se měl včerejší scénář opakovat, znamená to jediné: nový systém nefunguje.
Když byly stadiony svěřovány co do bezpečnosti klubovým pořadatelům, bylo nám řečeno, že policie nebude muset napříště vázat tolik sil a bude mít kapacity na jinou práci. Realita je jiná: policie musí být v pohotovosti, ale před stadionem. Jediné, co se zatím změnilo, je, že policie za selhání pořadatelům vystaví fakturu.
Pokud by nový systém fungoval nadále podobně, bylo by zajisté účelnější, kdyby policie dostala rovnou zaplaceno a na rizikových zápasech byla na stadionech od počátku.
Z pohledu toho, kdo na fotbal nechodí, je nepochopitelné, jaké prostředky stát či obec věnuje „sportovním fanouškům“ - rvačekchtivá spodina cestuje zvláštními vlaky a autobusy pod silným policejním dohledem. Je to zajisté účelné - nemohou cestou nikoho napadnout, nic rozmlátit. Ale kdo to platí?
Tohle jsou položky, které by měly být klubům též do koruny fakturovány. Mají-li kluby miliony na přestupy, měly by mít i na chuligány. Nezájem klubů na kultivaci fanoušků a eliminaci rváčů a násilníků by měl být finančně sankcionován. Fotbal není charita. Navíc dostávají kluby nemalé dotace z veřejných rozpočtů. S jistou mírou nadsázky lze říci, že jestli nějaký klub zkrachuje, mohou se „milovníci fotbalu“ navzájem mlátit po hlavách na zpustlých stadionech a nikomu to nebude vadit.
'
Zatím to vypadá, že „soudruzi z NDR někde udělali chybu“. Pokud vnitro nepřiměje pořadatele k větší efektivitě, bude muset systém modifikovat. Rozhodně by se ale policie neměla vrátit do role bezplatné pořadatelské služby.
Jistě, bylo to poprvé, nelze dělat ukvapené závěry. Jenže kdyby se měl včerejší scénář opakovat, znamená to jediné: nový systém nefunguje.
Když byly stadiony svěřovány co do bezpečnosti klubovým pořadatelům, bylo nám řečeno, že policie nebude muset napříště vázat tolik sil a bude mít kapacity na jinou práci. Realita je jiná: policie musí být v pohotovosti, ale před stadionem. Jediné, co se zatím změnilo, je, že policie za selhání pořadatelům vystaví fakturu.
Pokud by nový systém fungoval nadále podobně, bylo by zajisté účelnější, kdyby policie dostala rovnou zaplaceno a na rizikových zápasech byla na stadionech od počátku.
Z pohledu toho, kdo na fotbal nechodí, je nepochopitelné, jaké prostředky stát či obec věnuje „sportovním fanouškům“ - rvačekchtivá spodina cestuje zvláštními vlaky a autobusy pod silným policejním dohledem. Je to zajisté účelné - nemohou cestou nikoho napadnout, nic rozmlátit. Ale kdo to platí?
Tohle jsou položky, které by měly být klubům též do koruny fakturovány. Mají-li kluby miliony na přestupy, měly by mít i na chuligány. Nezájem klubů na kultivaci fanoušků a eliminaci rváčů a násilníků by měl být finančně sankcionován. Fotbal není charita. Navíc dostávají kluby nemalé dotace z veřejných rozpočtů. S jistou mírou nadsázky lze říci, že jestli nějaký klub zkrachuje, mohou se „milovníci fotbalu“ navzájem mlátit po hlavách na zpustlých stadionech a nikomu to nebude vadit.
'
Zatím to vypadá, že „soudruzi z NDR někde udělali chybu“. Pokud vnitro nepřiměje pořadatele k větší efektivitě, bude muset systém modifikovat. Rozhodně by se ale policie neměla vrátit do role bezplatné pořadatelské služby.
